Současná epidemiologicko-klinická problematika infekce Helicobacter pylori v dětském věku

Current Epidemiological and Clinical Issues Regarding Helicobacter pylori Infection in Childhood

H. pylori infection is common worldwide, and is acquired primarily during childhood. The mechanism of acquisition is not clear. In recent years the main focus of interest has been on the transmission of infection from family members to children. The main risk factor for acquiring the infection seems to be low socioeconomic status. H. pylori is associated with gastritis, duodenal ulcers, MALT lymphoma, and gastric adenocarcinoma. Extra-intestinal clinical manifestations have also been reported. However, the infection is often asymptomatic in children and the role of H. pylori infection in gastric manifestations is the subject of conflicting reports. Methods for the diagnosis of H. pylori infection in children are subdivided into invasive and noninvasive. There is a lack of consensus on treatment. The treatment of H. pylori is hampered by high macrolide-resistance. Treatment with proton pump-based triple therapy for 1–2 weeks gives the best eradication rates when combined with supplements containing probiotics. Multinational, multicentre studies in childhood are essential to extend current knowledge to avoid long-term gastroduodenal disease sequelae.

Key words:
Helicobacter pylori – childhood – epidemiology – clinical manifestations – diagnostics – therapy.

Autoři: J. Sýkora; P. Pazdiora ¹ ; J. Varvařovská; R. Pomahačová; F. Stožický; K. Siala
Působiště autorů: Dětská klinika FN a LF UK v Plzni ; Ústav epidemiologie LF UK v Plzni ¹
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 55, 2006, č. 1, s. 3-16

Souhrn

Helicobacter pylori (H. pylori) patří mezi nejrozšířenější mikroby po celém světě a k infekci dochází již v dětském věku. V posledním desetiletí došlo k dramatickému poklesu ve výskytu infekce H. pylori u dětí v rozvinutých zemích. Mechanismus přenosu a rizikové faktory nejsou zcela známy, nepříznivé socioekonomické podmínky a přenos infekce v rodinách hrají však důležitou roli. H. pylori je hlavní příčinou chronické aktivní gastritidy a duodenálních vředů a podílí se na vzniku MALT lymfomů a žaludečního adenokarcinomu. Infekce H. pylori je velmi často asymptomatická u dětí a její vztah k gastrointestinálním (GIT) symptomům není proto zcela vysvětlen. Extra-gastrointestinální projevy jsou také spojovány s infekcí H. pylori. Přesná diagnostika infekce H. pylori je důležitá, používají se invazivní nebo neinvazivní diagnostické metody. Optimální léčebný režim u dětí není znám. Terapie je ovlivněna rezistencí na antibiotika, hlavně na makrolidy. Léčba založená na trojkombinaci blokátorů protonové pumpy a antibiotik 7–14 dní zůstává hlavním eradikačním schématem u dětí, její úspěch může být zvýšen kombinací s probiotiky. Stanovení přesných postupů u infikovaných dětí jsou předmětem mezinárodních projektů s cílem předejít dlouhodobým důsledkům gastroduodenálních onemocnění vyvolaných infekcí H. pylori. Další studie by měly zjistit, zda asymptomatické děti by měly být léčeny jako prevence vzniku žaludeční rakoviny v dospělosti.

Klíčová slova:
Helicobacter pylori – dětský věk – epidemiologie – klinická manifestace – diagnostika – terapie.