Obstrukční spánková apnoe dětského věku
Childhood Obstructive Sleep Apnea
Sleep-disordered breathing caused by upper airway obstruction (obstructive sleep apnea) affects 2 to 3 % of children with maximum at the age from 3 to 8 years. Airway obstruction results from adenotonsillar hypertrophy but subtle changes in upper airway structure and innervation, partly determined genetically, are supposed to play a role. All diseases connected with hypotonia and narrowing of upper airway represent increased risk for sleep apnea. Obstructive sleep apnea results in chronic intermittent hypoxemia and repeated arousals leading to sleep fragmentation. Consequences include cognitive impairment, behavioral problems, emotional and mood disturbances, failure to thrive, growth retardation and cardiovascular complications.
Noctural polysomnography is required for establishing the reliable diagnosis of childhood obstructive sleep apnea. The treatment of choice is adenotonsillectomy in most cases. Only a small percentage of children benefits from continuous positive airway pressure or bilevel positive airway pressure treatment.
Key words:
obstructive sleep apnea, childhood, cognitive functions, attention deficit hyperactivity disorder, nocturnal polysomnography, adenotonsillectomy
Autoři:
I. Příhodová
Působiště autorů:
Neurologická klinika UK 1. LF a VFN, Praha
přednosta prof. MUDr. E. Růžička, DrSc.
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2007; 62 (11): 631-637.
Kategorie:
Přehledový článek
Souhrn
Poruchy dýchání ve spánku způsobené obstrukcí horních cest dýchacích (obstrukční spánková apnoe) se vyskytují u 2–3 % dětí s maximem mezi 3.–8. rokem života. Na obstrukci se podílí zvětšení adenoidní vegetace a tonzil, ale také odchylky struktury a inervace horních cest dýchacích, částečně podmíněné geneticky. Zvýšené riziko pro výskyt obstrukční spánkové apnoe představují také všechna onemocnění spojená s hypotonií a zúžením horních cest dýchacích. Obstrukční spánková apnoe způsobuje chronickou intermitentní hypoxii a opakovanými probuzeními vede k fragmentaci spánku. Důsledkem jsou změny kognitivních funkcí, poruchy chování, emocí a nálady, neprospívání, porucha růstu a kardiovaskulární onemocnění.
Spolehlivou diagnózu obstrukční spánkové apnoe u dětí umožňuje noční polysomnografie. Léčbou první volby je provedení adenotomie a tonzilektomie. U menší části dětských pacientů je indikována léčba pozitivním či dvojúrovňovým přetlakem v dýchacích cestách.
Klíčová slova:
obstrukční spánková apnoe, dětský věk, kognitivní funkce, porucha pozornosti s hyperaktivitou, noční polysomnografie, adenotomie a tonzilektomie
Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorostČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2007 Číslo 11
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Syndrom Noonanové: etiologie, diagnostika a terapie
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
Nejčtenější v tomto čísle
- Syndrom fragilního X chromozomu typu FRAXE: klinická a molekulárně-genetická diagnostika
- Obstrukční spánková apnoe dětského věku
- Horečka v dětském věku Citové pozadí febrilního stavu a terapeutické snahy rodičů
- Dětský autismus jako modelová porucha se sociálním deficitem