Patologie je královnou medicíny

MUDr. Lenka Maňáková, narozená ve Vsetíně, dívčím jménem Bartoňová, je absolventkou 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení studia v roce 2015 nastoupila na Pracoviště klinické a transplantační patologie IKEM a v roce 2017 zahájila své postgraduální doktorské studium zaměřené na rekurenci základního onemocnění ve štěpu ledviny pod vedením MUDr. Zdenky Hruškové, Ph.D. V roce 2019 současně nastoupila i na oddělení patologie v Thomayerově nemocnici. V letech 2016-2019 se podílela na výuce pregraduálních studentů 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2020 pracuje v Laboratoři patologie, Laboratoře AGEL Nový Jičín a v témže roce složila i atestaci v oboru patologie. V červenci roku 2022 se na tomto oddělení stala primářkou a na této pozici působí doposud.

Milá Lenko, velice si vážím toho, že jsi souhlasila s naším rozhovorem. Začneme jednoduchou otázkou, proč zrovna patologie?

Milý a drahý Ondro (trochu žoviálně, protože se známe z fakulty, kdy mne Ondra učil anatomii jako lektor). Velmi děkuji za oslovení pro tento rozhovor. Myslím, že myšlenka živit se patologií prapůvodně vzešla proto, abych strašila svou budoucností své kamarády na střední škole. Možná jsem je chtěla odbýt něčím, na co se mně už nebudou dále či znova ptát. Při přijetí na medicínu jsem ale nechávala všem oborům cestu otevřenou. Záhy hodiny histologie na sebe nenechaly dlouho čekat, prohlížení překrásných barevných obrazů a zajímavých struktur. Myšlenka klidu bez pacientů s preparáty a mikroskopem ve vlastní kanceláři, to se postupně stávalo mým snem (smích). Ve třetím ročníku jsem podlehla kouzlu vedoucího mého kroužku MUDr. Honzovi Soukupovi (a to hned dva roky po sobě, kdy jsem opakovala ročník právě kvůli patologii). Okouzlení patologií sílilo na přednáškách tehdy ještě doc. Josefa Zámečníka, Ph.D. a poté prof. Romana Kodeta, CSc. Během volitelného předmětu mne na vědecké úrovni zasáhla i RNDr. Marcela Mrhalová, Ph.D. Ukázala mi, že v oboru patologie to není jen o rutinní práci, obor se velmi rychle vyvíjí a je potřeba znát a ovládat i molekulární biologii.

Po škole jsi strávila několik let na Pracovišti klinické a transplantační patologie IKEM, načež jsi následně přesídlila na Laboratoř patologie, Laboratoře AGEL Nový Jičín. Jak bys porovnala práci na tak úzce specializovaném pracovišti jako je IKEM s místem, kde jsi nyní?

Na pracovišti patologie v IKEMu není nouze o zajímavé případy a raritní diagnózy. Je to úplně jiný svět s neuvěřitelnými lidskými osudy, které jsou spojené s dárcovstvím orgánů či transplantacemi. Pro lékaře s atestací je to úzká specializace. Pro mne, tehdy lékaře absolventa to ale bylo hodně náročné. Najednou se člověk ponořil hluboko do patologie jater, kterou mne učila doc. MUDr. E. Sticová, Ph.D., a pak i hluboko do patologie ledvin, které mne učila doc. MUDr. E. Honsová, Ph.D. Musela jsem však sbírat nutné výkony ke kmeni. Začala jsem se pohybovat i na jiných pracovištích, počty pitev jsem částečně získala v Kladně (prim. MUDr. P. Beroušková) a gynekologické cytologie v Dejvicích (nyní AescuLab, Praha). Ve zdokonalování se v přikrajování i jiných tkání a orgánů jsem nastoupila i na patologii ve FTN (vedli mne prof. MUDr. R. Matěj, Ph.D., prim. F. Koukolík, DrSc. a MUDr. Blanka Rosová). Po kmeni jsem absolvovala každoroční stáž na pracovišti patologie s akreditací II. typu. Bylo to mnoho putování, při kterém se mi všichni moc hezky věnovali, předávali mi své poznatky, ukazovali mi zajímavé případy a snažili se mi vštípit znalosti. Mělo to své výhody i nevýhody. Až přišla ta osudová 3.stáž na patologii v Novém Jičíně, nebo-li „New Jersey“. Patologie při Komplexním onkologickém centru v Novém Jičíně, referenční laboratoř, hlavní patologie Laboratoří AGEL. Nejedná se o nemocniční patologii jako takovou, na patologii v Novém Jičíně se sváží materiál z celé ČR, i z jiných poliklinik a nemocnic sítě AGEL. Byla jsem nadšená ze spektra materiálu a poznala skvělý kolektiv lékařů a laborantů. Primář MUDr. et Mgr. Ivo Kasperčík, MBA mi už během stáže nabídl místo. Přišel najednou takový ten moment, kdy vám vše do sebe zapadne, místo, lidé a práce. Řekla jsem si, že to je to pravé a chci to zkusit. Po domácí poradě s obrovskou podporou manžela a rodiny započalo stěhování z Prahy do Nového Jičína. Na přechodnou dobu jsem bydlela u rodičů na Vsetíně. Teď zpětně ještě mnohem více oceňuji, jak mi všichni vyšli vstříc. Sice se říká, že každý jsme nahraditelný, ale v oboru patologie to už neplatí, patologů je jako šafránu. Prim. MUDr. L. Voska i prof. R. Matěj, Ph.D. mne uvolnili ve zrychleném režimu, abych po skončení stáže v Novém Jičíně mohla včas na předatestační stáž do Plzně.

Hodně jsem se rozpovídala o věcech okolo, byly to pro mne silné životní okamžiky, přitom jsem ti neodpověděla přímo na tvou otázku. Práce je to opravdu odlišná, v IKEMu je spousta statimových vyšetření, punkční válečky, kde stanovujete primární převážně neonkologickou diagnózu, celé ektomované orgány, imunofluorescenční vyšetření, elektronová mikroskopie a také příslužby (pohotovost). V Novém Jičíně zase jedeme v režimu spousty peroperaček, více rutiny, zajímavé onkologické diagnózy, mnohem více imunohistochemie, prediktivní markery, cytogenetická vyšetření a genetické testování nádorů. Tento styl práce mi mnohem více sedí.

A jaký je vlastně život v Novém Jičíně v porovnání s Prahou?

Občas je tu oproti Praze mrtvo, zejména každý den po 19. hodině (smích). Objedu kočárem město a mám nakoupeno vše co potřebuju. Máme oblíbenou restauraci a kavárnu. Pro mladou rodinu s dítětem mi to vyhovuje. Pro mladého člověka bez či s minimem závazků to oproti Praze je asi nuda. Když je potřeba něco většího je to 35 min do Ostravy a hodina do Olomouce. I když jsem si nedávno posteskla, že v našem kině Květen asi nového Avatara dávat nebudou (smích).

Ve svém postgraduálním studiu se věnuješ nefropatologii, konkrétně transplantacím ledviny a ANCA-asociovaným vaskulitidám (AAV). Přiblížila bys nám trochu svůj výzkum?

Ráda. Souběhem okolností jsem dostala tuto úžasnou nabídku od doc. E. Honsové, Ph.D. společně s nefrology ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze pod vedením přednosty prof. V. Tesaře, DrSc., MBA, kde se stala mým školitelem MUDr. Z. Hrušková, Ph.D. Téma je trochu obecnější, rekurence základního onemocnění ve štěpu ledviny. Ve spolupráci těchto dvou pracovišť vznikl obrovský soubor pacientů, bioptovaných na nefrologii ve VFN s bioptickou diagnostikou v IKEMu. Většina těchto pacientů dospěla k transplantaci právě v IKEMu. Máme tedy krásný follow-up. Biopsie vlastní ledviny se stanovením / potvrzením diagnózy, poté biopsie štěpu (často protokolární) s morfologickou kontrolou funkce štěpu, kde se v čase základní onemocnění opět vrací. Proč ale zrovna ta ANCA, že. Na nefrologii ve VFN mají největší soubor pacientů právě s touto diagnózou. A navíc pacientů s rekurencí AAV ve štěpu ledviny je velmi málo, je to raritní. Imunosuprese, kterou pacienti dostávají po transplantaci ledviny je současně i léčbou samotné AAV. Máme malý soubor pacientů, u kterých k rekurenci i přes imunosupresi přeci jen došlo.

Není to tak dlouhá doba, co jsi se u vás posunula na pozici primářky. Nejprve tedy přijmi moji opožděnou gratulaci k tomuto profesnímu úspěchu. A přibliž nám trochu náplň svojí současné práce s jejími pozitivy i negativy.

Jsi moc hodný, někdo gratuluje, někdo kondoluje (smích). Jediné pozitivum je, že když se ráno probudíš s tím, že něco chceš zkusit nebo nového zavést, prostě to uděláš a hotovo, řídíš si to sám. Zbytek je řehole. Telefonáty, maily, řešení problémů personálních, přístrojových a také mzdových. Stálo mne to hodně přemýšlení, zda do toho jít, říkala jsem si, pracoviště už znám, vím, že se mohu na všechny spolehnout a kolegové z laboratoře, sekretariátu i lékaři jsou i mí kamarádi. V neposlední řadě mne nejvíce podpořil manžel a rodina.

Co děláš ve svém volném čase?

Veškerý volný čas věnuji rodině, naší roční dceři. Každý den umí něco nového, najednou nastal obrovský skok, jak ta umí nádherně říkat „Ne!“ Manžel je na rodičovské dovolené a má na svých bedrech pořádně naloženo. Volné víkendy trávíme s prarodiči a rádi jezdíme na rodinnou chatu do Velkých Karlovic. S návratem teplých dní máme v plánu i další výlety, na prvním místě jižní Čechy, kde mám bráchu se švagrovou. Některé moje osobní koníčky jsem na čas pověsila na hřebík (keramika), ale některým se znova věnuji. Úplně jsem zapomněla, jak mě bavil zpěv a hudba. To teď s dcerkou znova ožívá.

Děkuji ti, Ondro, za rozhovor. Patologie je překrásný obor, je to moje láska a vášeň, od MUDr. Petra Buzrly jsem slyšela pro patologii krásné pojmenování Královna medicíny. Moc si přeji, aby nás všechny bavila a naplňovala, protože co si budeme povídat, jsou dny, které jsou velmi náročné.

-of-