Novinky v testování RAS u kolorektálního karcinomu - konsensus z pracovního setkání zástupců referenčních laboratoří

Koncept cílené léčby se v onkologii uplatňuje již u celé řady maligních nádorů. Pro selekci pacientů, kteří z této velmi efektivní avšak poměrně nákladné terapie mohou profitovat, se opírá o výsledky vyšetření pozitivních (např. průkaz HER-2/neu u karcinomu prsu, mutace EGFR či přestavby ALK u nemalobuněčného karcinomu plic) nebo negativních (mutace K-ras u kolorektálního karcinomu) markerů v nádorové tkáni.

Nové poznatky vyplývající z retrospektivní analýzy dat klinických studií zaměřených na anti-EGFR léčbu metastatického kolorektálního karcinomu ukazují, že stejnou důležitost, jakou má už několik let testovaný mutační stav genu K-ras v exonu 2, mají i další mutace v této signální dráze, tj. u genu K-ras také mutace v exonech 3 a 4 a u genu N-ras v exonech 2, 3, 4. Vzhledem k nutnosti přesnější selekce pacientů vhodných pro tento typ biologické cílené léčby bylo nutné, aby pracoviště patologie, resp. referenční laboratoře poskytující prediktivní diagnostiku, nejen zavedla detekci těchto nově zjišťovaných markerů do spektra nabízených metod, ale rovněž aby byly pokud možno unifikovány výstupy z molekulárního vyšetření, které jsou poskytovány onkologovi. Spektrum metod používaných v jednotlivých laboratořích, jejich senzitivita i rozsah mutací, které jednotlivé metody testují, stejně tak jako formulace závěrů vyšetření se však dosti výrazně liší, což může v některých případech vést k problémům s interpretací výsledku vyšetření na straně uživatele, tj. onkologa.

Z tohoto důvodu se v pátek 13. 6. 2014 sešli zástupci pracovišť provádějících molekulárně-patologická vyšetření mutací genů RAS u metastatického kolorektálního karcinomu pro predikci onkologické léčby.

Zástupci laboratoří se jednomyslně shodli na tom, že výstupy z vyšetření musí splňovat požadavek na snadnou interpretaci a jednoznačnou srozumitelnost výsledku. Vzhledem k poměrně širokému spektru metod, které jednotlivé laboratoře pro výše uvedená vyšetření používají, je však standardizace výstupu vyšetření poněkud tvrdým oříškem.

Během jednání zástupců referenčních laboratoří došlo k jednoznačné shodě, že by reporty měly obsahovat informace, které jsou klinicky relevantní, tj. ověřené v klinických studiích a opírající se o principy evidence based medicine. Věříme, že takto formulované reporty usnadní klinické využití výsledků produkovaných referenčními laboratořemi a umožní optimální léčbu pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem.

Z jednání vzešly následující závěry:

• Vzorky tkáně dodané k vyšetření a obsahující méně než 10 % nádorových buněk nejsou pro testování vhodné a laboratoř bude žádat dodání jiného vzorku, případně provedení rebiopsie.
• Vzorky tkáně dodané k vyšetření, které obsahují 10 - 30 % nádorových buněk, jsou sice suboptimální, nicméně pro vyšetření použitelné.
• Stanovení procentuálního zastoupení nádorových buněk v preparátu je nedílnou součástí molekulárního vyšetření a výsledek musí být uvedeno ve výsledkovém protokolu. Relativní zastoupení nádorových buněk je vhodné v případě potřeby zvýšit použitím makro- či mikrodisekce tkáně.
• Pozitivní výsledek vyšetření ve smyslu průkazu mutace RAS bude formulován následujícím způsobem: „V nádoru byla prokázána mutace v kodonu „xxx“ genu KRAS/NRAS“.
• Negativní výsledek vyšetření a jeho interpretace bude formulována následujícím způsobem: „V nádoru nebyla prokázána mutace genu KRAS v kodonech 12, 13, 59, 61, 117, 146 a genu NRAS v kodonech 12, 13, 59, 61, 117, 146. Nádor je RAS wild type ve smyslu aktuálně platných indikačních kritérií anti-EGFR cílené léčby.“

Za účastníky setkání:

RNDr. Hana Vošmiková, prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D.

Fingerlandův ústav patologie LF UK a FN, Hradec Králové

ryskaale@gmail.com