ZRAKOVÉ FUNKCE PO IMPLANTACI MONOFOKÁLNÍCH NITROOČNÍCH ČOČEK ACRYSOF

Souhrn

Cíl práce: Cílem bylo určit zrakové funkce po implantaci monofokálních nitroočních čoček (IOL) firmy Alcon (SA60AT, MA50BM a SN60WF a SN6AT).

V přehledu jsou předloženy čtyři práce. První se zabývá vlivem délky oka, optické mohutnosti rohovky a hloubky přední komory oka na výslednou nekorigovanou zrakovou ostrost na blízko (UNVA) po implantaci IOL. Druhá porovnává vliv polohy oka (horizontální a vertikální) na výslednou UNVA. Třetí se zabývá vlivem sférických čoček (SA a MA) a čoček žlutých asférických (SN) na UNVA. Poslední zjišťuje vliv šíře pupily na UNVA.

Výsledky: První práce prokázala závislost délky oka (největší u očí pod 22,5 mm, r=0,36) na UNVA. Celkem 77,4 % očí s axiální délkou pod 22,5 mm mělo UNVA lepší než 0,5 a 70,49 % všech hodnocených očí mělo UNVA lepší než 0,5. Nekorigovaná zraková ostrost do dálky (UDVA) byla v celém souboru lepší než 1,0 u 97,54 % očí.

Ve druhé práci jsme zjistili střední korelaci u očí kratších 22,5 mm s UNVA v horizontální poloze (r=0,39) a ve vertikální poloze (r=0,49). UNVA se u těchto očí zlepšila z horizontální polohy 0,53 na 0,58 při vertikální poloze oka. U všech očí souboru pak z 0,51 na 0,56.

Třetí práce prokázala vliv sféricity a chromatičnosti na UNVA. Lepší než 0,5 ve skupině očí kratších 22,5 mm byla u SA IOL v 67 %, u SN v 60 %. U očí střední délky UNVA lepší než 0,5 byla u SA IOL v 86,5 %, MA v 81 % a SN v 75 %. U očí delších 23,5 mm byla UNVA lepší než 0,5 u IOL SA u 100 % očí, MA 60 % a SN u 33 % očí.

Ve čtvrté práci nebyl prokázán vliv velikosti pupily na UNVA. 

Závěr: Práce prokázala výborné výsledky UNVA i UDVA po implantaci monofokálních čoček.

Klíčová slova:

nekorigovaná zraková ostrost – monofokální nitrooční čočky Acrysof – délka oka – hloubka přední komory – keratometrie – poloha oka – asférické a chromatické čočky – šíře pupily

ÚVOD

Optické vlastnosti refrakčních multifokálních nitroočních čoček (IOL) jsou podobné simultánnímu vidění multifokálních kontaktních čoček a skládají se ze zón o různé optické mohutnosti. Jak v případě simultánního vidění u kontaktních čoček, i u multifokálních IOL se snižuje zraková ostrost a kontrastní citlivost zvláště při nízkém kontrastu. Téměř 28 % pacientů je schopno číst J. č. 1 bez korekce, 3 měsíce po operaci katarakty [1]. Urminský a kol. měli u multifokálních IOL modelu SA 40 N firmy Allergan UDVA 0,7 a lepší u 75,9 % a UNVA 0,67 a lepší u 61 % očí [2].

Lepší výsledky dosáhli Cochener a spol. po implantaci multifokálních difrakčních IOL ReSTOR^®. Zraková ostrost do dálky rovná nebo lepší 0.8 byla dosažena u 88,6 % pacientů, do blízka rovná nebo lepší 0.8 u 93,3 % pacientů. 87,2 % pacientů nepotřebovalo po operaci brýle. 88,2 % pacientů hodnotili své vidění lepší než před operací. 93,1 % pacientů si myslí, že operace má pro ně jednoznačně pozitivní přínos [3].

Přibližně stejné výsledky dosáhli i Marešová a spol. u multifokálních IOL Acrysof ReSTOR SN6AD3. UDVA 0,8 a lepší u 87,5 % a UNVA horší než 0,6 u 10 % očí [4].

S vývojem moderních multifokálních nitroočních čoček dochází ke zlepšení UDVA i UNVA.  Veliká a spol. dosáhli implantací IOL LENTIS Mplus a LENTIS MplusX (firmy Oculentis GmbH a Topcon Europe BV) UDVA 1,0 resp. 0,9 a UNVA 0,8, resp. 0,9 [5].

I když multifokální IOL mohou být nápomocny k lepší zrakové ostrosti do blízka, narůstá u nich aberace vyšších řádů a snižuje se i kontrastní citlivost. Asférické monofokální IOL, oproti multifokálním IOL, snižují aberace a zlepšují kontrastní citlivost [6]. 

K podobným závěrům došli i jiní autoři. Podle nich jsou multifokální IOL oproti monofokálním účinné při zlepšování vidění na blízko. Existuje ale nejistota v efektu účinku. Zda toto zlepšení převáží nad negativními účinky multifokálních IOL, jako jsou oslnění a halo, se bude u lidí lišit. Rozhodujícím faktorem bude pravděpodobně motivace k dosažení nezávislosti na brýlích [7,8,9,10,11].

Z naší dlouholeté klinické zkušenosti s implantací monofokálních nitroočních čoček víme, že někteří pacienti po provedené operaci s implantací monofokální nitrooční čočky viděli dobře bez brýlové korekce jak do dálky, tak i na čtení. Chtěli jsme znát přesný důvod tohoto zjištění z několika pohledů: 1) jakou roli hraje vliv délky oka, optická mohutnost rohovky a hloubka přední komory oka, 2) vliv polohy oka (horizontální a vertikální), 3) vliv sférických čoček (SA a MA) a čoček žlutých asférických (SN), 4) vliv šíře pupily.

1. Vliv axiální délky oka, keratometrie a hloubky přední komory na UNVA po implantaci monofokálních IOL [12]

V první práci jsme se snažili zjistit jaký vliv na výslednou nekorigovanou zrakovou ostrost má axiální délka oka, keratometrie v centru a v ose vidění a hloubka přední komory. Soubor, který tvořilo 122 očí jsme rozdělili podle axiální délky oka na tři skupiny. První skupinu tvořili oči délky rovné 22,5 mm a kratší, druhou v intervalu > 22,5 ale kratší a rovné 23,5 mm a třetí delší 23,5 mm. Nekorigovaná zraková ostrost (UDVA) do dálky byla pro celý soubor 1,0 a lepší v 97,54 %. Pro jednotlivé délky oka pak 1,0 a lepší v 97,37 %, resp. 96,15 %, resp. 100 %. UDVA 0,8 mělo 2,46 %. Korekce tuto hodnotu nezlepšila. Nekorigovanou zrakovou ostrost do blízka lepší než 0,5 mělo v celém souboru 70,49 % očí. Podle jednotlivých délek oka pak 77,4 %, resp. 83,9 %, resp. 62,9 %. UNVA 1,0 mělo 7,7 % očí a to jen z první skupiny (kratší 22,5 mm). Prokázali jsme střední závislost UNVA na AXL u očí kratších 22,5 mm (r=-0,36) a UNVA na Kc u očí >22,5 ale <23.5 mm (r=0,46) [9]. K vyšetření UDVA byla u všech osob zařazených do souboru použita tabule ETDRS. Ke zjištění UNVA Zeissovy čtecí tabulky s použitím čtecí vzdálenosti 40 cm. Hodnoty visu jsou jak u UDVA tak UNVA uvedeny v decimální soustavě.

Máme-li to shrnout jednou větou tak 77,4 % očí s axiální délkou pod 22,5 mm mělo nekorigovanou zrakovou ostrost na blízko (UNVA) lepší než 0,5 a 70,49 % všech hodnocených očí mělo UNVA lepší než 0,5. UDVA mělo 97,54 % očí. Tím se naše výsledky blíží výsledkům očí s implantovanou MF IOL [13.14].

2. Vliv postavení oka na UNVA

V druhé práci jsme na stejném souboru hodnotili vliv postavení oka na UNVA (horizontální versus vertikální). Pomocí korelačních koeficientů jsme sledovali vztah keratometrie v centru (K_c), keratometrie v ose vidění (K_VA), hloubku přední komory (ACD) a axiální délky oka (AXL).

V případě vertikálního postavení oka (směřovala osa vidění k podlaze) byla UNVA vyšší nebo stejná jako při horizontálním směru pohledu. Průměrná UNVA v horizontálním směru byla 0,508. Při vertikálním směru 0,555. V rámci celé skupiny jsme zjistili slabou korelaci mezi UNVA a K_c, K_VA a AXL. Největší změnu zrakové ostrosti jsme zaznamenali u očí kratších a rovných 22,5 mm (p<0.001, r=-0,39 pro horizontální postavení, r=-0,45 pro vertikální postavení oka).  Pak následovali oči delší 22,5 ale kratší a rovné 23,5 mm (p<0.001) a oči s AXL větší 23,5 mm (p<0.001).

Závěr: Změnu v UNVA při změně pohledu jsme zaznamenali u očí všech různých axiálních délek (p=0,001). Průměrně u všech očí z 0,51 na 0,56. Nejvyšší dosažené průměrné UNVA bylo ve vertikálním postavení u očí kratších a rovných 22,5 mm (0,58), pak u očí délky >22.5 ale kratších a rovných 23.5 mm (0,56) a u očí delších 23,5 mm (0,52) [15].

Domníváme se, že u krátkých očí, kde byla implantována IOL o vyšší optické mohutnosti, nám stejná hodnota jejího posunutí směrem k rohovce vyvolá vyšší myopii než u IOL s menší optickou mohutností.

3. Vliv asféricity a chromatičnosti monofokální IOL na UNVA

Chromatická aberace může také stimulovat pseudoakomodaci. SN60WF a SN6AT IOL by měly mít menší sférickou aberaci než konvenční sférické IOL, protože mají asférický optický povrch. Kromě toho by u nich měla být i snížená pseudoakomodace kvůli svému žlutému nádechu. Dalo by se tedy očekávat, že pseudoakomodace bude snížena v očích, které mají implantovány asférické nebo asférické žluté IOL ve srovnání s očima s implantovanými sféricky čirými IOL [16].

Nishi a spol. rovněž prokázali nižší pseudoakomodaci u žlutých asférických čoček ve srovnání se sférickýma monofokálníma IOL [17].

V další nezveřejněné práci jsme se zajímali o vliv asféricity a chromatičnosti IOL na UNVA. Opět se jednalo o stejný soubor 122 očí. Tabulka 1.

Podobné jsou i naše výsledky. Vzhledem k tomu, že se u jednotlivých délek oka nejedná o rovnoměrné zastoupení všech implantovaných IOL nelze tyto hodnoty brát jako 100%. Přesto i tato relativně malá čísla ukazují na výborné výsledky UNVA u všech typů použitých IOL.

Co se týče vlivu barevných (žluté) a asférických IOL jsme zjistili zhoršení UNVA oproti čirým sférickým IOL. UNVA lepší než 0,5 se ve skupině očí kratších a rovných 22,5 mm vyskytovala u SA IOL v 67 %, u SN v 60 % (rozdíl 7 %). U očí střední délky byla UNVA lepší než 0,5 u SA IOL u 86,5 %, MA u 81 % a SN u 75 % očí (průměrný rozdíl mezi SA a MA vůči SN 8,75 %). U očí delších 23,54 mm byla UNVA u IOL SA u 100 % očí, MA 60 % a SN u 33 % očí (průměrný rozdíl mezi SA a MA vůči SN byl 47 %).

4. Vliv šíře pupily na UNVA

Do souboru jsme zařadili 14 žen průměrného věku 71,1 let (64 až 83 let) a 6 mužů průměrného věku 69,6 let (51 až 83 let). U všech byla zjištěna AXL, UNVA v horizontální poloze oka a šířka zorničky. Ta byla změřena pomocí fotografie oka ze vzdálenosti 40 cm při pohledu do dálky a pak do blízka. Jako měřidlo byly použity brýle s kalibrací ve vzdálenosti od vrcholu rohovky 1,5 cm. Z rozdílu hodnot byla vypočtena delta změny. Naměřené hodnoty jsou uvedeny v tabulce 2.

Z vypočtených hodnot korelačního koeficientu (Tabulka 3) jsme zjistili, že UNVA vykázala střední závislost s axiální délkou oka. Čím bylo oko kratší, tím byla i UNVA lepší. Velmi slabou korelaci prokázal vztah mezi UNVA a deltou změny šířky zorničky. To znamená, že šířka zorničky nehrála při vidění do blízka významnou roli.

Vlivem šířky zorničky se zabývali Zeng a spol., kteří provedli analýzu 124 očí s kataraktou, rozdělených do 3 skupin dle implantovaných IOL od firmy Alcon (monofokálních sférických, monofokálních asférických a multifokálních). Nezjistili statisticky významnější rozdíly ve zrakové ostrosti, průměru zornice a rohovkových aberací IOL korigovaných očí. Prokázali vyšší sférickou aberaci u multifokálních IOL oproti monofokálním IOL. U monofokálních IOL byla sférická aberace vyšší u sférických než asférických IOL. Kontrastní citlivost byla vyšší u monofokálních sférických IOL oproti multifokálním IOL (a to nejvíce v prostorových frekvencích 3, 6, 12 a 18). Ačkoli multifokální IOL mohou býti nápomocny k lepší zrakové ostrosti do blízka, narůstá u nich aberace vyšších řádů a negativně ovlivňují kontrastní citlivost oka pacienta. Asférické monofokální IOL snižují aberace a zlepšují kontrastní citlivost oproti multifokálním IOL. Práci uzavírají, že multifokální IOL může poskytovat vidění do blízka ale může zvýšit aberace vyššího řádu a negativně ovlivnit citlivost na kontrast. Asférická IOL může snížit aberaci a zlepšit citlivost na kontrast ve srovnání s multifokální IOL [3]. 

Naše výsledky jsou ve shodě se závěry výše uvedené práce, že šíře zorničky nemá zásadní vliv na UNVA.

5. Závěry plynoucí z výše uvedeného přehledu

První práce prokázala závislost délky oka (největší u očí pod 22,5 mm, r=0,36) na UNVA.  53,28 % očí s axiální délkou pod 22,5 mm mělo UNVA lepší než 0,5 a 70,49 % všech hodnocených očí mělo UNVA lepší než 0,5. Nekorigovaná zraková ostrost do dálky (UDVA) byla v celém souboru lepší než 1,0 u 97,54 % očí.

Ve druhé práci jsme zjistili střední korelaci u očí kratších 22,5 mm s UNVA v horizontální poloze (r=0,39) a ve vertikální poloze (r=0,49). UNVA se u těchto očí zlepšila z horizontální polohy 0,53 na 0,58 při vertikální poloze oka.

Třetí práce prokázala vliv sféricity a chromatičnost na UNVA. Lepší než 0,5 se ve skupině očí kratších 22,5 mm vyskytovala u SA IOL v 67 %, u SN v 60 %. U očí střední délky UNVA lepší než 0,5 byla u SA IOL v 86,5 %, MA v 81 % a SN v 75 %. U očí delších 23,5 mm byla UNVA u IOL SA u 100 % očí, MA 60 % a SN u 33 % očí.

Ve čtvrté práci nebyl prokázán vliv velikosti pupily na UNVA.

Seznam zkratek

IOL nitrooční čočky,

SA60AT monofokální, hydrofobní, jednokusová, sférická o průměru optické části 6 mm,

MA50BM monofokální, hydrofobní, tříkusová, sférická o průměru optické části 6,5 mm,

SN60WF monofokální, hydrofobní, jednokusová, asférická, žlutá o průměru optické části 6 mm,

SN6AT monofokální, hydrofobní, jednokusová, asférická, žlutá, torická o průměru optické části 6 mm,

UDVA nekorigovaná zraková ostrost do dálky

UNVA nekorigovaná zraková ostrost na blízko

Kc keratometrie v centru,

K_VA keratometrie v ose vidění,

ACD hloubka přední komory,

AXL axiální délka oka.

Čestné prohlášení

Autoři prohlašují, že vznik a téma odborného sdělení a jeho zveřejnění není ve střetu zájmu a není podpořeno žádnou farmaceutickou firmou. Práce nebyla zadána jinému časopisu ani jinde otištěna.

Do redakce doručeno dne: 17.8.2020

Přijato k publikaci dne: 20.10.2020

doc. MUDr. Ján Lešták, CSc, MSc, MBA, LLA, DBA, FEBO, FAOG

Oční klinika JL Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, V Hůrkách 1296/10, 158 00 Praha 5 – Nové Butovice

tel: +420 602 336 770

e-mail: lestak@seznam.cz