Test citlivosti na kontrast v časné detekci očních změn u dětí, dospívajících a mladých dospělých s diabetes mellitus 1. typu
The Contrast Sensitivity Test in Early Detection of Ocular Changes in Children, Teenagers, and Young Adults with Diabetes Mellitus Type I.
The authors examined repeatedly every year 213 patients (97 boys and young men and 116 girls and young women, age ranged 6-36 years, median: 16.4 years). The diabetes mellitus type I duration at the first eye examination was 0.1 to 26 years (median: 5.9 years), and was diagnosed at the age 2–30 years (median 10.5 years). Changes of the posterior pole and their correlation to functional tests and to metabolic parameters were evaluated in five-years periods since the start of the study (within the fifth year of the study, between years 6–10, 11–15, and over 16 years of the study duration respectively). The beginning changes at the fundus were represented by means of dilatation of the capillaries with their possible obliteration and tortuosity, which was rare (7 %) until the 5th year of the disease duration, between 6–10 years it was almost in a half of the patients (43 %), and after 10 years in was present in more than 90 % of cases. Changes of the macular structure by means of the irregularity of foveolar reflex and relative retinal thickening without significant macular edema with increased pigmentation of this region appeared rarely after the fifth year (5 %) and after 15th year of duration were present in more than two thirds of eyes (65 %). Combination of these two findings was considered as diabetic preretinopathy (DpR), and was detected in 9 % of eyes until 10 years of duration of diabetes. The number of hard exudates and microaneurysms gradually increased. Signs of non-prolipherative diabetic retinopathy were noticed in 0.5 % of cases by means of ophthalmoscopical examination in patients with duration of diabetes type I less than 10 years. After that period, the non-prolipherative diabetic retinopathy was present in 19 % of cases, and diabetic preretinopathy in 42 %.
The contrast sensitivity was examined by means of CSV-1000 instrument in 3, 6, 12 and 18 cycles/degree (c/deg) respectively. Normal values for children 6 years old and older were established in a previous study in a control group of children and teenagers without diabetes and with healthy eyes. In the age range 6 – 10 years the mean threshold values [log] are for: 3 c/deg 1.82; 6 c/deg 2.04; 12 c/deg 1.74; and 18 c/deg 1.29. Since the age of 11 years, normal mean threshold contrast sensitivity values [log] are for: 3 c/deg 1.92; 6 c/deg2.19; 12 c/deg 1.89; and 18 c/deg 1.42. No statistically significant difference was found in respective frequencies at the contrast sensitivity curve formulation. The marginal contrast level with standard deviation less than 0.15 log (range, 0.09 – 0.14), for all spatial frequencies represents for children aged 6 – 10 years the 5th stimulation target, and for those of 11 years of age and older the 6th stimulation target disc of the instrument. The value of pathologically decreased contrast sensitivity increased depending on the duration of the diabetes from 1.5 % (up to 5 years of diabetes) to 23 % after 15 years of diabetes. The lowest decrease of contrast sensitivity in pathological and border values of space frequencies was found in low-frequency 3 c/deg, which shows the evidence of perifoveolar involvement. No statistical significant difference was found among particular frequencies of low, middle, and higher contrast levels in pathological values of contrast sensitivity, but in case of counting in their border values, the statistical significant difference (p = 0.036) was established between the two frequencies 3 c/deg and 18 c/deg, which is giving the evidence of perifoveolar rather than exactly foveolar changes in scope of diabetes mellitus type I. The total decrease of contrast sensitivity values was determined by the increase of changes’ number at the posterior pole by means of diabetic preretinopathy and non-prolipherative diabetic retinopathy mostly after 10 years of diabetes duration. Lowering of the contrast sensitivity by 65 % is directly related to already mentioned changes of the macular region structure (MDM) and involvement of the foveola with preserved visual acuity. The decrease of the contrast sensitivity corresponded mostly with the posterior pole finding, and not with the diabetes duration, especially in middle and higher frequencies of 6, 12, and 18 c/deg. Changes in color vision by means of 15 Hue test were found in 7 % of followed patients and those were not in direct connection with the disease, but were similar to changes in normal population. The decrease of contrast sensitivity values did not depend on the actual metabolic status of the basic disease (actual blood sugar and Hb A1c levels at the time of the ocular examination), nor with the one year level of compensation of diabetes (level of Hb A1c and microalbuminuria during the one year of the study.
Conclusion:
The contrast sensitivity examination by means of CSV-1000 device was not time consuming, non invasive for the patients and in case of good cooperation revealed the functional insufficiency of the retina, which was the sign of initial diabetic changes in foveolar and perifoveolar region structure.
Key words:
diabetes mellitus type I, diabetic preretinopathy, non-prolipherative diabetic retinopathy, contrast sensitivity, color vision, Hb A1c level, microalbuminuria, dilation with tortuosity of capillaries, changes of the macular structure
Autoři:
J. Krásný 1,2,5; Brunnerová R. Průhová Š. 1 3,5; L. Trešlová 4,5; L. Dittertová 3,5; J. Vosáhlo 3,5; M. Anděl 4,5; J. Lebl 3,5
Působiště autorů:
Oční klinika FN Královské Vinohrady a 3. LF UK, Praha
přednosta prof. MUDr. P. Kuchynka, CSc.
1; Katedra oftalmologie Institutu postgraduálního vzdělávání
ve zdravotnictví, Praha
vedoucí prof. MUDr. P. Kuchynka, CSc.
2; Klinika dětí a dorostu FN Královské Vinohrady a 3. LF UK, Praha
přednosta prof. MUDr. J. Lebl, CSc.
3; 2. interní klinika FN Královské Vinohrady a 3. LF UK, Praha
přednosta prof. MUDr. M. Anděl, CSc.
4; Centrum pro výzkum diabetu, metabolismu
a výživy 3. LF UK, Praha
vedoucí prof. MUDr. M. Anděl, CSc.
5
Vyšlo v časopise:
Čes. a slov. Oftal., 62, 2006, No. 6, p. 381-394
Souhrn
Autoři vyšetřili opakovaně s ročním odstupem 213 pacientů. Diabetes mellitus 1. typu trval při vstupním očním vyšetření 0,1 až 26 let (medián 5,9 let) a byl diagnostikován ve věku od 2 do 30 let, (medián 10,5 let). Jednalo se o 97 chlapců a mladých mužů a 116 dívek a mladých žen ve věku 6 až 36 let (medián 16,4). Změny na očním pozadí ve vztahu k funkčním vyšetřením a metabolickým parametrům byly hodnoceny po pětiletých obdobích trvání základní choroby při zahájení studie (do 5 let, 6–10 let, 11 – 15 let a nad 16 let). K počátečním změnám na očním pozadí patřila zvýšená dilatace s eventuální obliterací a vinutostí koncových kapilár, která do pěti let byla vzácná (7 %), v rozmezí 6. až 10. roku byla prakticky u poloviny nemocných (43 %) a po desátém roku trvání diabetu přesahovala 90 %. Změny kresby makuly v podobě nepravidelností foveolárního reflexu a relativního ztluštění sítnice bez signifikantního makulárního edému, se zvýšenou pigmentací této oblasti se objevily ojediněle po 5. roce (5 %) a po 15. roce trvání byly již u dvou třetin očí (65 %). Tyto dva nálezy v kombinaci byly hodnoceny jako diabetická preretinopatie (DpR), která byla odhalena na 9 % očí při trvání diabetu do 10 let. Postupně přibývalo tvrdých ložisek a mikroaneuryzmat. Do 10 let trvání diabetu 1. typu byly oftalmoskopicky zaznamenány známky neproliferativní diabetické retinopatie ve 0,5 % případů. Po 10. roce doby choroby byla neproliferativní diabetická retinopatie zastoupena již v 19 % a diabetická preretinopatie v 42%. Hodnocení citlivosti na kontrast bylo prováděno pomocí přístroje CSV–1000 ve frekvencích 3, 6, 12 a 18 c/st. Norma pro pacienty od 6 let byla stanovena v předchozí studii na kontrolní skupině zdravých očí u dětí a mladistvých bez diabetu. V rozmezí od 6 do 10 let je průměnou prahovou hodnotou (v log) pro: 3 c/st = 1,82; 6 c/st = 2,04; 12 c/st. = 1,74; 18 c/st. = 1,29. Od 11 let je normou průměrné prahové kontrastní hladiny pro: 3 c/st. = 1,92; 6 c/st. = 2,19; 12 c/st. = 1,89; 18 c/st. = 1,42. Nebyl tedy zjištěn statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými frekvencemi při vyjádření na křivce kontrastní citlivosti. Hraniční kontrastní hladinu, kde směrodatná odchylka nepřesáhla 0,15 log (rozsah 0,09 až 0,14), pro všechny prostorové frekvence, představuje pro děti ve věku od 6 do 10 let – 5. podnětový terč a pro vyšetřované od 11 let - 6. podnětový terč přístroje. Hodnota patologicky snížené kontrastní citlivosti se zvyšovala s dobou trvání diabetu z 1,5% do pěti let trvání na 23% po 15 letech.
Nejnižší pokles kontrastní citlivosti v patologických a hraničních hodnotách prostorových frekvencí byl zaznamenán u nízké frekvence 3 c/st., svědčící pro perifoveolární postižení. Nebyl shledán statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými frekvencemi nízkých, středních a vyšších kontrastních hladin v patologických hodnotách kontrastní citlivosti, ale při započítání jejích hraničních hodnot byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p=0,036) mezi frekvencemi 3 c/st. a 18 c/st., což svědčí pro perifoveolární postižení než vlastní foveolární změny v rámci diiabetes mellitus 1. typu. Celkový pokles hodnot kontrastní citlivosti byl podmíněn nárůstem změn na očním pozadí se smyslu diabetické preretinopatie a neproliferativní diabetické retinopatie hlavně po 10 letech trvání diabetu. Snížení kontrastní citlivosti v 65% jednoznačně souviselo s výše uvedenou změnou kresby makulární oblasti (MDM) s postižením foveoly při zachované centrální zrakové ostrosti. Pokles kontrastní citlivosti odpovídal především zjištěnému nálezu na fundu, nikoliv době trvání diabetu, a to hlavně ve středních a vyšších frekcencích 6, 12 a 18 c/st. Změny barvocitu u 7 % sledovaných vyšetřených pomocí 15-Hue testu nebyly v přímé souvislosti se základní chorobou, ale odpovídaly rozvrstvení těchto změn v běžné populaci. Pokles hodnot kontrastní citlivosti nesouvisel s momentální metabolickou kontrolou základní choroby (aktuální glykémie a hladina HbA1c v době očního vyšetření), ani s jednoroční úrovní kompenzace diabetu (hladina HbA1c a mikroalbuminurie v průběhu celého roku studie).
Závěr :
Vyšetření citlivosti na kontrast pomocí přístroje CSV-1000 bylo časově nenáročné, pacienty nezatěžovalo a při dobré spolupráci pomohlo odhalit funkční nedostatečnost sítnice, která svědčila pro počínající diabetické změny ve foveolární a perifoveolární oblasti.
Klíčová slova:
diabetes mellitus 1. typu, diabetická preretinopatie, neproliferativní diabetická retinopatie, citlivost na kontrast, barvocit, HbA1c, mikroalbuminurie, dilatace s vinutostí kapilár, změna kresby makuly
Štítky
OftalmologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská oftalmologie
2006 Číslo 6
- Stillova choroba: vzácné a závažné systémové onemocnění
- Diagnostický algoritmus při podezření na syndrom periodické horečky
- Kontaktní dermatitida očních víček
- Jak působí benzalkonium chlorid a prostaglandiny na epitelové buňky Meibomových žláz?
- Patofyziologie a možné komplikace hyfémy
Nejčtenější v tomto čísle
- Léčba chronické pooperační endoftalmitidy
- Syndrom suchého oka u nemocných se spojivkovými konkrementy
- Endokrinná orbitopatia – epidemiologické súvislosti
- Dlouhodobý funkční efekt pars plana vitrektomie u komplikací proliferativní diabetické retinopatie