Účinnost mikrovaskulární dekomprese v porovnání s mikrovaskulární dekompresí s parciální senzorickou rhizotomií při klasické neuralgii trojklanného nervu – retrospektivní analýza 58 pacientů

Stáhnout PDF English version

Autoři: Y. Gezercan ¹; V. Acik ¹; B. Arslan ²; S. K. Olguner ¹; İ. İstemen ¹; E. Bilgin ¹; H. Millet ¹; A. Arslan ¹; A. İ. Okten ¹
Působiště autorů: Department of Neurosurgery, Adana, City Training and Research Hospital, Adana, Turkey ¹; Department of Anesthesia and Intensive Care, Adana City Training and, Research Hospital, Adana, Turkey ²
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116(5): 544-549
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2020544

Souhrn

Cíl: Cílem této studie bylo zhodnotit účinnost mikrovaskulární dekomprese (MVD) s parciální senzorickou rhizotomií (PSR) nebo bez ní při léčbě neuralgie trojklanného nervu, která je refrakterní vůči medikamentózní nebo funkční léčbě.

Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 58 pacientů, u kterých byla diagnostikována klasická neuralgie trojklanného nervu a v letech 2010–2016 podstoupili operační dekompresi zadní jámy lební provedenou stejným chirurgem. Podle typu operace byly ve studii dvě skupiny, a to s 30 (51,7 %) pacienty léčenými pomocí MVD a 28 (48,2 %) pacienty léčenými kombinací MVD + PSR. Zdravotní záznamy byly analyzovány retrospektivně z hlediska intraoperačních nálezů, skóre intenzity bolesti, rekurence bolesti, pooperačních výsledků a komplikací.

Výsledky: V časném pooperačním období byla okamžitá úleva od bolesti v obou skupinách podobná. Podíl rekurence po 36 měsících od operace byl 23,3 % ve skupině léčené pomocí MVD a 7,1 % ve skupině léčené kombinací MVD + PSR. Doba přežívání bez bolesti po 36 měsících od operace byla ve skupině MVD 31,83 ± 1,9 (95% CI 28,3–35,63) měsíce, což bylo méně než 35,14 ± 1,1 (95% CI 32,81–37,48) měsíců ve skupině MVD + PSR (p = 0,086). Co se týče pooperačních komplikací, jeden pacient (1,7 %) měl akutní subdurální krvácení a u dalšího (1,7 %) došlo k faciální paréze; hypestezie byla zaznamenána u 18 (31 %) pacientů. V žádné ze skupin nedošlo k úmrtí.

Závěr: MVD a MVD + PSR jsou bezpečné a účinné metody při klasické neuralgii trojklanného nervu.

Klíčová slova:

mikrovaskuární dekomprese – parciální senzorická rhizotomie – neuralgie trojklanného nervu

Zdroje

1. Olesen J. The international classification of headache disorders: 2nd edition. Cephalalgia 2004; 24 (Suppl 1): 9–160. doi: 10.1111/j.1468-2982.2003.00824.x.

2. Scholz J, Finnerup NB, Attal N et al. The IASP classification of chronic pain for ICD-11: chronic neuropathic pain. Pain 2019; 160 (1): 53–59. doi: 10.1097/j.pain.00000 00000001365.

3. Mistry AM, Niesner KJ, Lake WB et al. Neurovascular compression at the root entry zone correlates with trigeminal neuralgia and early microvascular decompression outcome. World Neurosurg 2016; 95: 208–213. doi: 10.1016/j.wneu.2016.08.040.

4. Jha A. Trigeminal neuralgia: therapeutic options. Neurol India 2015; 63 (6): 840. doi: 10.4103/0028-3886.170066.

5. Urgosik D, Rulseh AM, Keller J et al. Trigeminal nerve asymmetry in classic trigeminal neuralgia – evaluation by magnetic resonance imaging. Cesk Slov Neurol N 2014; 77/110 (5): 582–585. doi: 10.14735/amcsnn2014582.

6. Zhang L, Zhang Y, Li C, Zhu S. Surgical treatment of primary trigeminal neuralgia: comparison of the effectiveness between MVD and MVD + PSR in a series of 210 patients. Turk Neurosurg 2012; 22 (1): 32–38. doi: 10.5137/1019-5149.JTN.4447-11.2.

7. Zakrzewska JM, Lopez BC, Kim SE et al. Patient reports of satisfaction after microvascular decompression and partial sensory rhizotomy for trigeminal neuralgia. Neurosurgery 2005; 56 (6): 1311. doi: 10.1227/01.neu.0000159883.35957.e0.

8. Tan M, Lu Y, Jiang H et al. The diagnostic accuracy of procalcitonin and C-reactive protein for sepsis: a systematic review and meta-analysis. J Cell Biochem 2019; 120 (4): 5852–5859. doi: 10.1002/jcb.27870.

9. Kang IH, Park BJ, Park CK et al. A clinical analysis of secondary surgery in trigeminal neuralgia patients who failed prior treatment. J Korean Neurosurg Soc 2016; 59 (6): 637–642. doi: 10.3340/jkns.2016.59.6.637.

10. Chen HI, Lee JYK. The measurement of pain in patients with trigeminal neuralgia. Clin Neurosurg 2010; 57: 129–133.

11. Klun B. Microvascular decompression and partial sensory rhizotomy in the treatment of trigeminal neuralgia. Neurosurgery 1992; 30 (1): 49–52. doi: 10.1227/00006123-199201000-00009.

12. Bederson JB, Wilson CB. Evaluation of microvascular decompression and partial sensory rhizotomy in 252 cases of trigeminal neuralgia. J Neurosurg 1989; 71 (3): 359–367. doi: 10.3171/jns.1989.71.3.0359.

13. McLaughlin MR, Jannetta PJ, Clyde BL et al. Microvascular decompression of cranial nerves: lessons learned after 4400 operations. J Neurosurg 1999; 90 (1): 1–8. doi: 10.3171/jns.1999.90.1.0001.

14. Barker FG, Jannetta PJ, Bissonette DJ et al. The long--term outcome of microvascular decompression for trigeminal neuralgia. N Engl J Med 1996; 334 (17): 1077–1083. doi: 10.1056/NEJM199604253341701.

15. Wei Y, Pu C, Li N et al. Long-term therapeutic effect of microvascular decompression for trigeminal neuralgia: Kaplan-Meier analysis in a consecutive series of 425 patients. Turk Neurosurg 2018; 28 (1): 88–93. doi: 10.5137/1019-5149.JTN.18322-16.1.

16. Tyler-Kabara EC, Kassam AB, Horowitz MH et al. Predictors of outcome in surgically managed patients with typical and atypical trigeminal neuralgia: comparison of results following microvascular decompression. J Neurosurg 2002; 96 (3): 527–531. doi: 10.3171/jns.2002.96.3.0527.

17. Revuelta-Gutiérrez R, López-González MA, Soto--Hernández JL. Surgical treatment of trigeminal neuralgia without vascular compression: 20 years of experience. Surg Neurol 2006; 66 (1): 32–36. doi: 10.1016/j.surneu.2005.10.018.

18. Chen JF, Lee ST, Lui TN et al. Teflon granuloma after microvascular decompression for trigeminal neuralgia. Surg Neurol 2000; 53 (3): 281–287. doi: 10.1016/S0090-3019 (00) 00169-5.

19. Kureshi SA, Wilkins RH. Posterior fossa reexploration for persistent or recurrent trigeminal neuralgia or hemifacial spasm: surgical findings and therapeutic implications. Neurosurgery 1998; 43 (5): 1111–1116. doi: 10.1097/00006123-199811000-00061.

20. Ugwuanyi UC, Kitchen ND. The operative findings in re-do microvascular decompression for recurrent trigeminal neuralgia. Br J Neurosurg 2010; 24 (1): 26–30. doi: 10.3109/02688690903507489.

21. Jannetta PJ, Bissonette DJ. Management of the failed patient with trigeminal neuralgia. Clin Neurosurg 1985; 32: 334–347.

22. Lee SH, Levy EI, Scarrow AM et al. Recurrent trigeminal neuralgia attributable to veins after microvascular decompression. Neurosurgery 2000; 46 (2): 356–362. doi: 10.1097/00006123-200002000-00019.

23. Baechli H, Gratzl O. Microvascular decompression in trigeminal neuralgia with no vascular compression. Eur Surg Res 2007; 39 (1): 51–57. doi: 10.1159/000098436.

24. Kabatas S, Albayrak SB, Cansever T et al. Microvascular decompression as a surgical management for trigeminal neuralgia: a critical review of the literature. Neurol India 2009; 57 (2): 134-138. doi: 10.4103/0028-3886.51279.

25. Zakrzewska JM, Lopez BC, Kim SE et al. Patient reports of satisfaction after microvascular decompression and partial sensory rhizotomy for trigeminal neuralgia. Neurosurgery 2005; 56 (6): 1304–1311. doi: 10.1227/01.NEU.0000159883.35957.E0.

26. Amagasaki K, Watanabe S, Naemura K et al. Safety of microvascular decompression for elderly patients with trigeminal neuralgia. Clin Neurol Neurosurg 2016; 141: 77–81. doi: 10.1016/j.clineuro.2015.12.019.

27. Jafree DJ, Williams AC, Zakrzewska JM. Impact of pain and postoperative complications on patient-reported outcome measures 5 years after microvascular decompression or partial sensory rhizotomy for trigeminal neuralgia. Acta Neurochir (Wien) 2018; 160 (1): 125–134. doi: 10.1007/s00701-017-3350-6.