Základní neurologické vyšetření – nastal čas pro změny?
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2017; 80/113(1): 94
Kategorie:
Reakce na komentář
Děkujeme našemu váženému a milému panu kolegovi za jeho komentář. Jsme rádi, že sdílí naše přesvědčení, že úvahy o skladbě základního neurologického vyšetření jsou namístě – jen bychom rádi znovu zdůraznili, že zvýšené nároky na čas lékařů nejsou jedinou motivací našeho návrhu. Jde nám i o změnu uvažování. Neurolog musí být schopen rozhodovat se samostatně na základě anamnézy a nálezu základního vyšetření, kterým směrem postup rozšíří a jaké další cílené zkoušky provede. Jen tak dosáhneme účelu, jímž je nejen zrychlení, ale i zefektivnění a zpřesnění našich pracovních postupů. Význam cílených vyšetření ostatně zmiňuje i prof. Roth ve svém komentáři. Kromě východiska pro neurologickou diagnostiku by měl ovšem publikovaný návrh splnit ještě jeden cíl. Základní neurologické vyšetření má umět provést a nález zhodnotit každý absolvent lékařské fakulty a každý praktický lékař nebo lékař jiné specializace.
Sdílíme do značné míry kolegovy výhrady k neomylnosti názoru většiny, ale shodli bychom se možná na tom, že se za většinovou zvyklostí – např. omezeným využitím vyšetření polohy a pohybu měkkého patra – skrývá nějaký racionální důvod. V tomto konkrétním případě výsledek zkoušky velmi pravděpodobně nepřinese informaci, která by již nebyla obsažena v ostatních součástech vyšetření nebo nevyplývala z anamnestických údajů o poruše polykání či řeči. Posouzením artikulace řeči navíc lze rozeznat nejen bulbární a pseudobulbární syndrom, ale i další typické vzorce dysartrie.
Děkujeme prof. Rothovi také za zdůraznění nutnosti validace navrženého postupu. Sami se o této potřebě v článku zmiňujeme i proto, že pokud je nám známo, dosavadní systém neurologického vyšetření nejen že neprošel žádnou validací, ale není ani jednoznačně kodifikován a jednotně prováděn. Posouzení senzitivity a specificity vyšetření, ale také výlučnosti jeho jednotlivých komponent může jistě přispět k širokému využití nově navrženého systému v rutinní praxi. Výsledek validační studie bude ovšem záviset na zvolené metodice vč. techniky vyšetření, velikosti souboru a výběru pacientů. Je pak nutno počítat i s možností, že validace povede k další redukci počtu položek vyšetření.
prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., FCMA, FEAN
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze
e-mail: eruzi@lf1.cuni.cz
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2017 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Nejčtenější v tomto čísle
- Není třeba léčit motorické tiky
- Základní neurologické vyšetření – nastal čas pro změny?
- Současný pohled na kontraindikace a komplikace elektromyografie
- Endoskopická exstirpace koloidní cysty III. mozkové komory