Decubitus as a Cause of Death even in the 21^st Century

English version

Autoři: L. Veverková ; K. Krejsová; A. Geršlová; P. Vlček; I. Čapov; M. Reška; J. Konečný; L. Urbánek
Působiště autorů: st Surgical Clinic Faculty of Medicine Masaryk University and St. Anne University Hospital of Brno ¹
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112(Supplementum1): 37-39
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2016S37

Souhrn

Cíl:
Cílem studie bylo analyzovat výskyt dekubitů u pacientů hospitalizovaných a podstupujících operaci na 1. chirurgické klinice u sv. Anny v roce 2015.

Metodika:
Retrospektivní analýza administrativních dat z nemocničního informačního systému a z dat speciálního elektronického nástroje (I-hojeni.cz). Použit byl statistický software R, statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrátu na hladině významnosti 0,05.

Výsledky:
Z celkového počtu 3 937 hospitalizovaných podstoupila většina operační výkon (n = 3 431; 86,4 %). Nově se vytvořil dekubitus u 31 pacientů. Průměrný věk pacientů byl 82,6 let, jednalo se většinou o ženy (18 : 13). Body Mass Index (BMI) byl průměrně 25,37; délka hospitalizace 26,67 dní. Průměrný stupeň dekubitu byl 1,64. Pět pacientů mělo více než jeden dekubitus. Nejčastěji se vyskytovaly dekubity na patě, následně na hýždích a sakru. Nezjistili jsme statisticky významný vztah mezi BMI a vznikem dekubitů (p > 0,05). Věk pacientů a délka hospitalizace statisticky významně souvisely s výskytem dekubitů (p = 0,02493).

Závěr:
Přes všechna preventivní opatření vznikají dekubity u chirurgicky léčených pacientů i ve 21. století a jejich léčba je nákladná a dlouhá.

Klíčová slova:
dekubitus – hodnocení rizika – rizikové faktory – incidence

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Zdroje

1. The National Institute for Health and Clinical Excellence. Appendix H: Methodology checklist: economic evaluations. The Guidelines Manual. London: National Institute for Health and Clinical Excellence, 2009;195:200– 7.

2. Gottrup F, Apelqvist J, Price P. Outcomes in controlled and comparative studies on non-healing wounds recommendations to improve the quality of evidence in wound management. J Wound Care 2010;19(6):237– 68. doi: 10.12968/ jowc.2010.19.6.48471.

3. World Health Organization. WHO Guidelines for safe surgery: 2009: safe surgery saves lives. Geneva: WHO 2009. [online]. Dostupné z URL: http:/ / whqlibdoc.who.int/ publications/ 2009/ 9789241598552_eng.pdf 2009.

4. Dowd SE, Sun Y, Secor PR, et al. Survey of bacterial diversity in chronic wounds using pyrosequencing, DGGE, and full ribosome shotgun sequencing. BMC Microbiol 2008;8:43. doi: 10.1186/ 1471-2180-8-43.

5. Percival S, Cutting K. Microbiology of Wounds. New York: CRC Press 2010.

6. Pokorná A, Saibertová S, Vasmanská S, et al. Registers ofpressure ulcers in an international context. Cent Eur J NursMidw 2016;7(2):444–52. doi: 10.15452/ CEJNM.2016.07.0013.

7. Haesler E, ed. National Pressure Ulcer Advisory Panel, European Pressure Ulcer Advisory Panel and Pan Pacific Pressure Injury Alliance. Prevention and Treatment of Pressure Ulcers: Quick Reference Guide. Cambridge Media: Perth, Australia 2014.

8. Morykwas MJ, Argenta LC, Shelton-Brown E Iet al. Vacuum-assisted closure: a new method for wound control and treatment: animal studies and basic foundation. Ann Plast Surg 1997;38(6):553– 62.

9. Fleischmann W, Lang E, Russ M. Treatment of infection by vacuum sealing. Unfallchirurg 1997;100:301– 4.

10. Stevens P. Vacuum-assisted closure of laparotomy wounds: a critical review of the literature. Int Wound J 2009;6(4):259– 66. doi: 10.1111/ j.1742-481X.2009.00614.x.

11. Stannard JP, Volgas DA, Stewart R, et al. Negative pressure wound therapy after severe open fractures: a prospective randomized study. J Orthop Trauma 2009;23(8):552– 7. doi: 10.1097/ BOT.0b013e3181a2e2b6.

12. Mandal A. Role of topical negative pressure in pressure ulcer management. J Wound Care 2007;16(1):33– 5. doi: 10.12968/ jowc.2007.16.1.26987.

13. Andersson AE, Bergh I, Karlsson J, et al. Patients’ experiences of acquiring a deep surgical site infection: an interview study. Am J Infect Control 2010;38(9):711– 7. doi: 10.1016/ j.ajic.2010.03.017.

14. Jenkins ML, O’Neal E. Pressure ulcer prevalence andincidence in acute care. Adv Skin Wound Care 2010;23(12):556– 9. doi: 10.1097/ 01.ASW.0000391184.43845.c1.

15. Coomer NM, McCall NT. Examination of the accuracy of coding hospital-acquired pressure ulcer stages. Medicare Medicaid Res Rev 2013;3(4). doi: 10.5600/ mmrr.003.04.b03.

16. Pokorná A, Jarkovský J, Mužík J, et al. A new online software tool for pressure ulcer monitoring as an educational instrument for unified nursing assessment in clinical settings. Mefanet Journal 2016;4(1):26– 32.