Pozdní forma Tay-Sachsovy choroby napodobuje spinální svalovou atrofii III. typu – dvě kazuistiky

English version

Autoři: I. Prihodova ¹; T. Kalincik ¹; H. Poupětová ²; H. Jahnová ²; S. Nevsimalova ¹
Působiště autorů: Department of Neurology and Centre for Clinical Neurosciences ¹; Charles University, st Medical Faculty and General Teaching Hospital: ¹; Institute of Inherited Metabolic Disorders ²
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2013; 76/109(2): 221-224
Kategorie: Kazuistika

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Souhrn

Pozdní forma Tay-Sachsovy choroby patří mezi GM2 gangliosidózy. První příznaky se objevují během dospívání nebo v časném dospělém věku. Uvádíme kazuistiky dvou sester ve věku 19 a 29 let s typickým klinickým obrazem a výsledky pomocných vyšetření. Počátečními příznaky byla porucha řeči a neobratnost, postupně se objevila progredující slabost pletencového svalstva dolních končetin. Elektromyografie prokazovala postižení na úrovni míšního motoneuronu. Molekulárně genetickým vyšetřením nebyla zjištěna delece SMN1 (survival of motor neuron) genu. Na magnetické rezonanci mozku se zobrazila výrazná mozečková atrofie. V séru, plazmě a leukocytech byl prokázán významný pokles aktivity β-hexosaminidázy A. DNA analýza HEXA genu identifikovala heterozygotní mutaci: c.805G>A and c.1123delG. U starší z obou sester trvalo stanovení správné diagnózy 12 let. Při klinických příznacích spinální svalové atrofie nebo spinocerebellární ataxie doporučujeme zvažovat v diferenciální diagnostice pozdní formu Tay-Sachsovy choroby. Správná diagnostika může mít význam z hlediska budoucích možností léčby.

Klíčová slova:
Tay-Sachs disease – hexosaminidase A deficiency – spinal muscular atrophy

Zdroje

1. Gravel R, Kaback M, Proia R et al. The GM2 gangliosidoses. In: Scriver CR, Beaudet AL, Sly WS et al (eds). The metabolic and molecular bases of inherited disease. New York: Mc Graw-Hill 2001: 3827–3876.

2. Neudorfer O, Kolodny EH. Late-onset Tay-Sachs disease. Isr Med Assoc J 2004; 6(2): 107–111.

3. Navon R, Argov Z, Frisch A. Hexosaminidase A deficiency in adults. Am J Med Genet 1986; 24(1): 179–196.

4. Poupetova H, Ledvinova J, Berna L, Dvorakova L, Kozich V, Elleder M. The birth prevalence of lysosomal storage disorders in the Czech Republic: comparison with data in different populations. J Inherit Metab Dis 2010; 33(4): 387–396.

5. Pinto R, Caseiro C, Lemos M, Lopes L, Fontes A, Ribeiro H et al. Prevalence of lysosomal storage diseases in Portugal. Eur J Hum Genet 2004; 12(2): 87–92.

6. Poorthuis BJ, Wevers RA, Kleijer WJ, Groener JE, de Jong JG, van Weely S et al. The frequency of lysosomal storage diseases in The Netherlands. Hum Genet 1999; 105(1–2): 151–156.

7. Meikle PJ, Hopwood JJ, Clague AE, Carey WF. Prevalence of lysosomal storage disorders. JAMA 1999; 281(3): 249–254.

8. Shapiro BE, Pastores GM, Gianutsos J, Luzy C, Kolodny EH. Miglustat in late-onset Tay-Sachs disease: a 12-month, randomized, controlled clinical study with 24 months of extended treatment. Genet Med 2009; 11(6): 425–433.

9. Shapiro BE, Hatters-Friedman S, Fernandes-Filho JA, Anthony K, Natowicz MR. Late-onset Tay-Sachs disease: adverse effects of medications and implications for treatment. Neurology 2006; 67(5): 875–877.

10. Kaback MM, Desnick RJ. Tay-Sachs disease: from clinical description to molecular defect. Adv Genet 2001; 44: 1–9.

11. Shapiro BE, Natowicz MR. Late-onset Tay-Sachs disease presenting as a childhood stutter. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2009; 80(1): 94–95.

12. Streifler JY, Gornish M, Hadar H, Gadoth N. Brain imaging in late-onset GM2 gangliosidosis. Neurology 1993; 43(10): 2055–2058.

13. Streifler J, Golomb M, Gadoth N. Psychiatric features of adult GM2 gangliosidosis. Br J Psychiatry 1989; 155: 410–413.

14. Myerowitz R. Tay-Sachs disease-causing mutations and neutral polymorphisms in the Hex A gene. Hum Mutat 1997; 9(3): 195–208.

15. Clarke JT, Mahuran DJ, Sathe S, Kolodny EH, Rigat BA, Raiman JA et al. An open-label Phase I/II clinical trial of pyrimethamine for the treatment of patients affected with chronic GM2 gangliosidosis (Tay--Sachs or Sandhoff variants). Mol Genet Metab 2011; 102(1): 6–12.

16. Neudorfer O, Pastores GM, Zeng BJ, Gianutsos J, Zaroff CM, Kolodny EH. Late-onset Tay-Sachs disease: phenotypic characterization and genotypic correlation in 21 affected patients. Genet Med 2005; 7(2): 119–123.

17. Praline J, Guennoc AM, Vourc‘h P, Sedel F, Andres CR, Corcia P. Late onset Tay-Sachs disease may mimic adult SMA. Rev Neurol (Paris) 2011; 167(6–7): 549–550.