Novelizace české verze Addenbrookského kognitivního testu (ACE-CZ)
Amendment of the Czech Addenbrooke’s Cognitive Examination (ACE-CZ)
The revised version of Addenbrooke’s cognitive examination (ACE-R) is a screening test for dementia. The ACE-R integrates the mini-mental state examination (MMSE) with new items in order to improve sensitivity to mild cognitive impairment and help differentiate more dementia subtypes than MMSE alone. The authors describe an amendment to the test known as ACE-CZ, available at www.pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum/, derived from a Czech adaptation made in 2009. The new version was designed to achieve better agreement with the original English version and the Czech version of MMSE, as compared with the previous Czech version of the test.
Key words:
cognitive functions – dementia – mild cognitive impairment – Alzheimer’s disease – screening – ACE – MMSE – Mini-Mental State Examination – Addenbrook’s cognitive examination
Autoři:
A. Bartoš- 1 3; M. Raisová 1; M. Kopeček 2,4
Působiště autorů:
AD Centrum
1; Psychiatrické centrum Praha
2; Univerzita Karlova v Praze, 3. LF a FN Královské Vinohrady, Neurologická klinika, Praha
3; Univerzita Karlova v Praze, 3. LF, Klinika psychiatrie a lékařské psychologie, Praha
4
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2011; 74/107(6): 681-684
Kategorie:
Krátké sdělení
Souhrn
Revidovaná verze Addenbrookského kognitivního testu (ACE-R) je komplexní skríningová neuropsychologická metoda určená pro diagnostiku syndromu demence. Test ACE-R integruje Mini-Mental State (MMSE) a nové položky, které jsou citlivější k záchytu mírné kognitivní poruchy a jež pomáhají diferencovat podtypy demence lépe než MMSE samotné. Autoři tří odborností popisují novelizovanou verzi ACE-CZ dostupnou na www.pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum/ a odvozenou z české adaptace z roku 2009. Její vznik byl motivován snahou o dosažení lepší shody s původní anglickou verzí a českou verzí MMSE ve srovnání s předešlou adaptací testu. Článek přináší informace pro osoby, které již s testem ACE mají zkušenosti, ale může být inspirací i pro další potenciální uživatele.
Klíčová slova:
kognitivní funkce – demence – mírná kognitivní porucha – Alzheimerova nemoc – skríning – ACE – MMSE – Mini-Mental State Examination – Addenbrookský kognitivní test
Kognitivní testy naleznete na http://www.pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum/dotazniky.html
Úvod
Členové Sekce kognitivní neurologie obohatili v roce 2009 paletu vyhledávacích metod v oblasti diagnostiky demence českou adaptací [1] revidované verze Addenbrookského kognitivního testu (ACE-R) [2]. Jde o důležitý počin, protože k časnému a správnému rozpoznání poruch kognitivních funkcí a demence přispívá také neuropsychologická diagnostika [3–5]. Neuropsychologie disponuje testy, které posuzují kognitivní funkce komplexně a podrobně, ale jsou zároveň poměrně časové náročné. Tyto testy používají výhradně psychologové. Na druhé straně existuje řada krátkých neuropsychologických zkoušek, pomocí nichž mohou i lékaři orientačně zhodnotit kognitivní stav pacientů. Mezi takové testy patří ACE-R spolu s Mini-Mental State (MMS), Montrealským kognitivním testem (Nasreddinův test) (MoCA) či Sedmiminutovým kognitivním testem (7MST), které jsou dostupné v české podobě [6–8]. V českém písemnictví našel ACE-R již praktické uplatnění při stanovení tíže kognitivního deficitu, ke zjišťování vztahu mezi demencí a afázií, při standardizaci testu k diagnostice deliria v podmínkách intenzivní péče nebo ke zhodnocení kognitivního výkonu zdravých subjektů vyšetřovaných pomocí funkční magnetické rezonance [9–12].
Převést stoprocentně test poznávacích funkcí z jednoho jazyka do druhého je nesnadné a pravděpodobně nemožné. Nejde pouze o dodržení správného obsahu (např. anglické slovo hippopotamus jako hroch), ale dodržet např. i obdobný počet hlásek (slovo hippopotamus jich má více než český ekvivalent a lze předpokládat, že v anglické verzi je náročnější na pozornost i paměť než ve verzi české). Obtížnost výslovnosti či frekvence slova ve slovníku jsou další atributy, které by měly být brány na zřetel. Při drobných odlišnostech ve více položkách se budou rozdíly mezi jazykovými mutacemi kumulovat, a tak může dojít k tomu, že vyhledávání pacientů s demencí podle ACE-R bude v ČR odlišné od Velké Británie. Nebude-li dosaženo co největší podobnosti mezi jazykovými verzemi, výsledky studií s ACE-R nebudou přenositelné. Při tvorbě testu ACE-R vycházeli autoři z dobře známého Folsteinova testu Mini-Mental State (MMS) [13]. Výhodou je tedy automatické získání přibližného skóru MMS. Česká podoba ACE-R by měla mít stejně formulované položky jako české MMS. Ke zlepšení shody mezi hodnotiteli je nezbytný manuál nebo instrukce, které jednoznačně odpoví, jak hodnotit nejasné odpovědi. Vysvětlení k anglickému ACE-R je k dispozici na internetových stránkách (http://egret.psychol.cam.ac.uk/medicine/scales/ACE-R_2005_scoring_guide.pdf ), v češtině zatím chybí.
S rostoucí klinickou zkušeností se záznamovými archy české adaptace z roku 2009 (ACE-09) vyvstala potřeba zaujmout jasné stanovisko k některým sporným otázkám, které test neřešil. Rovněž se zjistilo, že ACE-09 obsahuje drobné nepřesnosti ve srovnání s anglickou verzí (ACE-R). Proto jsme se rozhodli přistoupit k úpravě testu.
Metodika
Na počátku jsme rozeslali hromadnou e-mailovou výzvu ke zkvalitnění testu. Jednalo se o odborníky z různých pracovišť v České republice z řad lékařů, psychiatrů, psychologů, logopedů, pečovatelů o seniorskou populací a administrátorů testu s bohatou zkušeností v rámci projektu Dny paměti [14]. Řada oslovených se zapojila jednorázově a poskytla různé návrhy, zajímavé podněty či připomínky, zatímco jiní se účastnili opakované diskuze nad spornými otázkami. Shrnutím názorů a na základě vlastních zkušeností vytvořili autoři tří různých odborností tohoto článku konsenzuální novelizovanou verzi ACE-CZ. Její záznamové archy vznikly a byly vydány za podpory firmy Pfizer v roce 2010.
Výsledek
Z obsahu připomínek a námětů pro novelizaci testu se opakovaně objevovala následující témata: příliš malé a nevýrazné obrázky k položce „Jazyk – pojmenování obrázků“ na Listu pro pacienta (LPP), nedostatek místa pro kresbu hodin na LPP, potíže s vyhodnocením některých položek, zejména „Orientace“ (např. nejasně daná tolerance data a ročního období) a „Jazyk – pojmenování předmětů“ (jak hodnotit například alternativní názvy obrázků: krokodýl vs aligátor, ještěr, ještěrka; harfa vs lyra apod.). Dále byly opakovaně uváděny problémy s nepřesnými a neurčitými instrukcemi u některých položek, zvláště paměťových, „Jazyk – porozumění“ („Třístupňový příkaz“) a „Jazyk – opakování“ (čtyři slova). U vyšetřování „Paměť – anterográdní paměť“ se upozorňovalo na časté potíže s názvem obce Hostěnice a s názvem Sadová ulice, konkrétně se slovem „ulice“. Další, často zmiňovanou výtkou byla odlišná podoba položek MMS v rámci tohoto testu od samostatného MMS jako takového.
Z výše zmíněných a dalších připomínek k ACE-09 vychází úpravy a změny v novelizované verzi ACE-CZ. Cílem inovované verze bylo, aby se co nejvíce přiblížila originální anglické verzi testu ACE-R z roku 2006. Rovněž jsme se snažili o co nejvěrnější podobu položek MMS v češtině. Dále nová verze prodělala formální grafické vylepšení testu v archu pro administraci a v LPP. Touto úpravou se zejména vyřešil nedostatek místa pro kresebné úkoly a zkvalitnila se podoba obrázků v LPP. Hlavní rozdíly mezi originální verzí ACE-R, ACE-09 a upravenou verzí ACE-CZ přináší tab. 1.
Diskuze
Vzhledem k omezenému rozsahu příspěvku jsou podrobnosti o úpravách včetně jejich zdůvodnění k dispozici jako elektronický dokument s názvem Důvody a průběh novelizace české verze Addenbrookského kognitivního testu na webových stránkách časopisu ČSNN nebo AD Centra v sekci Testy a dotazníky.
Jak předešlá česká verze, tak novelizovaný ACE-CZ nebyly porovnávány s anglickou verzí zpětným překladem. Z tab. 1 je však podle našeho názoru zřejmé, že obsahová shoda nově upravené podoby testu je blíže originálu. Provizorně lze používat zatím normy převzaté z původní práce na anglické populaci (tab. 2) [2].
![Orientační hraniční hodnoty celkového skóru a podskórů pro jednotlivé kognitivní domény na základě výsledků původní práce o ACE-R od Mioshi et al [2]. U kognitivních domén uvádíme dolní hranici rozmezí.](https://www.prolekare.cz/media/cache/resolve/media_object_image_large/media/image/40d62ae8cf1696ace620808c24cc73bc.jpeg)
Dalším logickým a nezbytným krokem pro ACE-CZ je její standardizace v českém prostředí. Je nutné vytvořit poctivé normy jak celkového skóre, tak jednotlivých podskórů na dostatečně reprezentativním vzorku v průřezovém uspořádání se zohledněním různých věkových kategorií, vzdělání a pohlaví. Současně by bylo zajímavé vidět přirozené změny rozumových schopností měřené právě testem ACE-CZ při normálním stárnutí v dlouhodobém sledování. Tak by byly položeny pevné základy k větší síle testu rozpoznat včas patologické stárnutí mozku, a tím i brzkému zahájení adekvátní léčby. V neposlední řadě může být podrobná příloha k tomuto článku a stejně tak nová verze ACE-CZ inspirací pro slovenskou podobu testu.
Závěr
Hlavní přínos testu ACE-CZ spatřujeme ve třech hlavních oblastech:
- Pomocí ACE-CZ se prověřuje podrobněji a více kognitivních funkcí.
- Test dříve a lépe zachycuje kognitivní úbytek než nejběžněji používaný test MMS (nepublikovaná klinická zkušenost autorů). Znamená to, že i při normálním výsledku MMS lze pomocí ACE-CZ přesto detekovat kognitivní poruchu. Test je proto možné používat u osob s lehkým postižením (mírná kognitivní porucha, časná stadia demence nebo osoby s normálním MMS, které se přesto jeví, že by mohly mít počínající onemocnění).
- Jeho užitečnost se také výrazně projevuje u atypických, složitých demencí při diferenciální diagnostice.
Doufáme, že předložená revidovaná česká verze ACE-CZ splní očekávání a bude obohacením pro každodenní praxi. Záznamové archy distribuuje zdarma firma Pfizer nebo jsou kdykoli volně ke stažení na webových stránkách AD Centra www.pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum v sekci Testy a dotazníky či na webových stránkách ČSNN. Na kontaktní adresu psycholožky AD Centra PhDr. Raisové, Ph.D., můžete posílat své zkušenosti s testem, dotazy nebo připomínky. Další informace o použití Addebrookského kognitivního testu v lékařské praxi lze nalézt také v jiné publikaci [15]. Důvody a průběh novelizace české verze Addenbrookského kognitivního testu ACE-CZ jsou uvedeny v podrobném vysvětlujícím dokumentu [16], který je dostupný pouze v elektronické podobě na www.csnn.eu nebowww.pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum v sekci Testy a dotazníky.
Poděkování
Tato práce vznikla za podpory projektů GA AV ČR KAN200520701, grantu IGA MZ ČR NS 10369-3, MZ ČR MZ0PCP2005 a MŠMT ČR 1M0517. Grafické ztvárnění záznamových formulářů podpořila firma Pfizer (Bc. Silvie Rindtová). Děkujeme všem aktivním účastníkům e-mailové diskuze za připomínkování původní české verze. Bez jejich vkladu by nebylo možné test dále zkvalitnit. Jedná se především o tyto odborníky (v abecedním pořadí): Čechová Linda, Gomolová Jana, Hasalíková Martina, Horynová Hana, Košťálová Milena, Krámská Lenka, Línek Vladimír, Rindtová Silvie.
doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.
AD Centrum, Psychiatrické centrum Praha
Ústavní 91
181 03 Praha 8-Bohnice
e-mail: bartos@pcp.lf3.cuni.cz
Přijato k recenzi: 11. 2. 2011
Přijato do tisku: 8. 4. 2011
Zdroje
1. Hummelová-Fanfrdlová Z, Rektorová I, Sheardová K, Bartoš A, Línek V, Ressner P et al. Česká adaptace Addenbrookského kognitivního testu (Addenbrooke’s Cognitive Examination). Československá psychologie 2009; 53(4): 376–388.
2. Mioshi E, Dawson K, Mitchell J, Arnold R, and Hodges JR. The Addenbrooke’s Cognitive Examination Revised (ACE-R): a brief cognitive test battery for dementia screening. Int J Geriatr Psychiatry 2006; 21(11): 1078–1085.
3. Bartoš A, Hasalíková M. Poznejte demenci správně a včas – příručka pro klinickou praxi. Praha: Mladá fronta 2010.
4. Rektorová I. Neurodegenerativní demence. Cesk Slov Neurol N 2009; 72/105(2): 97–109.
5. Ressner P, Hort J, Rektorová I, Bartoš A, Rusina R, Línek V et al. Doporučené postupy pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci a dalších onemocnění spojených s demencí. Cesk Slov Neurol N 2008; 71/104(4): 494–501.
6. Bezdíček O, Balabánová P, Havránková P, Štochl J, Roth J, Růžička E. Česká verze Montrealského kognitivního testu s Mini-Mental State pro stanovení kognitivního deficitu u Parkinsonovy nemoci. Cesk Slov Neurol N 2010; 73/106(2): 150–156.
7. Topinková E, Jirák R, Kožený J. Krátká neurokognitivní baterie pro skrínink demence v klinické praxi: sedmiminutový skríninkový test. Neurol pro praxi 2002; 6: 323–328.
8. Tošnerová T, Bahbouch R. Mini-Mental State – rychlé orientační vyšetření kognitivního stavu. Československá psychologie 1998; 42(4): 328–333.
9. Bartoš A. Zjevná afázie není přítomna ani ve středním stadiu Alzheimerovy nemoci. Cesk Slov Neurol N 2010; 73/106(3): 254–257.
10. Košťálová M, Bednařík J, Skutilová S, Mitášová A, Bártková E, Šajgalíková K et al. Afázie a její vztah k tíži kognitivního deficitu u demence. Cesk Slov Neurol N 2010; 73/106(3): 258–266.
11. Mitášová A, Bednařík J, Košťálová M, Michalčíková R, Ježková M, Kašpárek T et al. Standardizace české verze The Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICUcz). Cesk Slov Neurol N 2010; 73/106(3): 258–266.
12. Krajčovičová L, Mikl M, Mareček R, Rektorová I. Analýza “default mode” sítě u zdravých dobrovolníků. Cesk Slov Neurol N 2010; 73/106(5): 517–522.
13. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. “Mini-Mental State”. A practical method for grading the cognitive state of patients for the clinician. J Psychiat Res 1975; 12(3): 189–198.
14. Mátlová M, Holmerová I, Bartoš A. Dny paměti – jak na včasnou diagnózu Alzheimerovy choroby. Čes Ger Rev 2009; 7(3–4): 157–160.
15. Raisová M, Kopeček M, Řípová D, Bartoš A. Addenbrookský kognitivní test a jeho možnosti použití v lékařské praxi. Psychiatrie 2011; 15(3): 145–150.
16. Důvody a průběh novelizace české verze Addenbrookského kognitivního testu (ACE-CZ). Cesk Slov Neurol N [online] 2011; 74/107(6): e1–e5. Dostupné z URL: www.csnn.eu.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2011 Číslo 6
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
Nejčtenější v tomto čísle
- Miller Fisherův syndrom – čtyři vlastní pozorování a přehled současných poznatků
- Současný pohled na patofyziologii migrény
- Operační léčba poranění plexus brachialis
- Novelizace české verze Addenbrookského kognitivního testu (ACE-CZ)
