Doporučené postupy pro di agnostiku Alzheimerovy nemoci a dalších onemocnění spojených s demencí
Recommendati ons for the Di agnosis and Management of Alzheimer’s Dise ase and Other Disorders Associ ated with Dementi a
Backgro und:
The aim of this guideline for di agnosis of dementi a is to present a peer- revi ewed and evidence‑based statement in order to guide the practice of ne urologists, geri atrici ans, psychi atrists, and other speci alised physici ans responsible for the care of pati ents with dementi a. The main focus is the di agnosis of Alzheimer’s dise ase, but many of the recommendati ons apply to dementi a disorders in general.
Methods:
The materi al is derived from a revisi on of the Europe an Federati on of Ne urological Soci eti es (EFNS) guidelines and it is assembled with current findings and notati ons particular to Czech specifics. Evidence from original rese arch reports, meta analyses and systematic revi ews published before Janu ary 2007 were considered in the writing of these guidelines.
Results:
The aim in the writing of this guideline was to propose a recommended di agnostic algorithm for Alzheimer’s dise ase, vascular dementi a, frontotemporal dementi a, Parkinson’s dise ase with dementi a, and dementi a with Lewy bodi es. It also contains informati on abo ut clinical di agnostics, blo od tests, ne uro imaging, analysis of the cerebrospinal fluid, genetic tests, bi opsy, informing of di agnosis and monitoring of the behavi oral and psychological symptoms in dementi a.
Conclusi on:
This guideline may contribute to the rati onal di agnostic methods used in the most common dementi a disorders according to evidence‑based medicine.
Key words:
dementi a – Alzheimer’s dise ase – vascular dementi a – di agnostics – guidelines
Autoři:
P. Ressner 1; J. Hort 2; I. Rektorová 3; A. Bartoš 4,5; R. Rusina 6,7; V. Línek 8; K. She ardová 3; Za Sekci Kognitivní Ne urologi e České Ne urologické Společnosti J. E. P.
Působiště autorů:
Ne urologické oddělení, Nemocnice s polikliniko u v Novém Jičíně
1; Ne urologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha
2; I. ne urologická klinika LF MU, FN u sv. Anny v Brně
3; Ne urologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha
4; Psychi atrické centrum Praha
5; Ne urologická klinika FTNsP, Praha
6; Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha
7; Ne urologická klinika 1. LF UK, VFN, Praha
8
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2008; 71/104(4): 494-501
Kategorie:
Doporučení
Souhrn
Úvod:
Cílem tohoto doporučeného postupu pro di agnostiku demence je vytvořit recenzovaný, na důkazech založený postup pro potřebu klinických ne urologů, geri atrů, psychi atrů a dalších speci alistů, kteří se zabývají péčí o paci enty s demencí. Největší důraz je zde kladen na Alzheimerovu chorobu, avšak mnohá doporučení se týkají i ostatních onemocnění s demencí.
Metody:
Materi ál vychází z revize doporučení Europe an Federati on of Ne urological Soci eti es (EFNS) a je doplněn o některé aktuální poznatky a zmínky o českých specifikách. Doporučení se opírá o originální výzkumné práce, metaanalýzy a systematické přehledy publikované na toto téma před lednem 2007.
Výsledky:
Jso u předloženy doporučené postupy pro di agnostiku Alzheimerovy nemoci, vaskulární demence, frontotemporální demence, Parkinsonovy nemoci s demencí a demence s Lewyho tělísky. Předložené údaje zahrnují klinicko u di agnostiku, krevní testy, zobrazení nervového systému, analýzu mozkomíšního moku, genetické testy, bi opsi e z tkáně, informování o di agnóze, monitorování behavi orálních a psychologických symptomů při demenci.
Závěr:
Materi ál by měl vést k raci onalizaci di agnostických postupů u nejčastějších onemocnění spojených se syndromem demence v so uladu s medicíno u založeno u na důkazech.
Klíčová slova:
demence – Alzheimerova choroba – vaskulární demence – di agnostika – doporučení
Úvod
Cílem sdělení je předložit so uhrnné názory na efektivní způsob di agnostiky demencí pro ne urology, psychi atry, geri atry a další speci alisty, kteří se zabývají péčí o paci enty s demencí. Důraz je kladen na di agnostiku Alzheimerovy nemoci, ale jso u zmíněny i di agnostické možnosti u ostatních onemocnění provázených demencí. Text vychází z revize doporučení Europe an Federati on of Ne urological Soci eti es (EFNS) [1] doplněné o aktuální poznatky a zmínky o českých specifikách. Základem adekvátní péče o paci enty trpící demencí je kvalitní di agnostika, a to jak z důvodu léčitelných forem demence, tak i z důvodů správné indikace symptomatické léčby u některých onemocnění s demencí.
Di agnostické hodnocení
Klinická di agnóza
S výjimko u krajně vzácných a utozomálně dominantních příčin demence neexistuje žádný specifický bi ologický marker pro degenerativní demence. Vzhledem k tomu, že určení definitivní di agnózy vyžaduje ne uropatologické potvrzení, může být klinická di agnóza jednotlivých typů demence stanovena jen s určito u míro u pravděpodobnosti.
Klinická di agnóza by se měla opírat o zavedená di agnostická kritéri a, jejichž přesnost a spolehlivost se nicméně u různých typů demence liší. Pro Alzheimerovu nemoc (AN) dosáhla jak kritéri a Di agnostic and Statistical Manu al, 4th editi on, revised (DSM- IV) [2], tak the Nati onal Institute of Ne urologic, Communicative Disorders and Stroke – Alzheimer’s Dise ase and Related Disorders Associ ati on (NINCDS- ADRDA) [3] dobré senzitivity (až 100 %, v průřezu studi í 81 %), ale nízké specificity (průměr studi í 70 %) pro pravděpodobno u AN [4]. Nejnovější návrh di agnostických kritéri í AN je založen na prokázání poruchy epizodické paměti v kombinaci s přítomností abnormálního výsledku alespoň v jednom z pomocných vyšetření: atrofi e hipokampu na magnetické rezonanci (MRI) mozku, změněné koncentrace proteinů ta u, fosfota u nebo beta‑amylo idu v mozkomíšním moku a temporopari etální hypometabolizmus na pozitronové emisní tomografii (PET) nebo hypoperfuze na SPECT [5].
Pro demenci s Lewyho tělísky (LBD) vykázala di agnostická kritéri a Konsorci a pro LBD z roku 1996 [6] nízko u senzitivitu [4]. V roce 2005 byla kritéri a naposledy aktu alizována. Základem zůstává opět klinické zhodnocení. Nově se opírá klinická di agnostika pravděpodobné LBD o zhodnocení jednak hlavních, ale též dalších symptomů svědčících pro di agnózu (tj. nová kategori e vedle tzv. podpůrných příznaků). Nově se objevuje podpora di agnózy pomocí funkčních zobrazovacích metod, konkrétně DaT SPECT (radi ofarmakum se váže na bílkovinu DaT – dopaminergní transportér, která se nachází na axonu dopaminergní buňky. Úbytek DaT koreluje s úbytkem buněk v substranti a nigra pars compacta, tedy pomocí metody lze zjistit deficit v presynaptické části dopaminergní synapse. Dále patří nově mezi příznaky svědčící pro diagnózu také typická behavi orální porucha vázaná na REM spánek [7].
U frontotemporálních demencí (FTD) [8,9] jso u jednotlivé klinické syndromy spojeny s různými ne uropatologickými substráty, proto je poso uzení specificity a senzitivity di agnostických kritéri í obtížnější. V klinické praxi se nejčastěji vychází z tzv. Manchesterských kritéri í [8].
Podrobněji je možné se seznámit s různými formami a kritérii FTD v české přehledné práci [10].
V případě vaskulární demence (VaD) dosáhla di agnostická kritéri a The Nati onal Institute of Ne urologic Disorders and Stroke and the Associ ati on Internati onale po ur la Recherche et l'Enseignement en Ne urosci ence (NINDS- AIREN) [11] nízké senzitivity (43 %), ale dobré specificity (95 %) [12]. Ke složitosti di agnózy vaskulární demence přispívá různorodost příčin a obvyklý nález vaskulárních lézí různého rozsahu u většiny paci entů s AN nebo DLB.
Anamnéza – doporučení
Anamnéza by měla zjistit, které kognitivní oblasti jso u postiženy a v jakém časovém sledu. Dále by měla upřesnit způsob nástupu projevů, charakter progrese a především dopad na každodenní aktivity (ADL). Důležitá jso u prodělaná onemocnění, so učasná přidružená onemocnění, rodinná anamnéza a vzdělání. Vzhledem k přítomnosti kognitivního deficitu a časté anozognozii by anamnéza měla být vždy doplněna informacemi od třetí osoby (pečovatele, rodinného příslušníka apod.), pokud je to možné [13– 18]. Pozornost je třeba též věnovat změnám afektivity – zejména možnému podílu deprese na klinickém obrazu a případným behavi orálně‑psychotickým projevům.
Ne urologické a fyzikální vyšetření – doporučení
Všichni paci enti s projevy demence by měli podsto upit základní ne urologické a fyzikální vyšetření. U časné AN bývá ne urologické vyšetření normální. Avšak u řady jiných poruch s demencí, např. vaskulární demence, LBD, nebo pri onových onemocnění, je přítomnost dalších ne urologických symptomů, jako centrální ložisková symptomatika, extrapyramidový syndrom či myokloni e, klíčovo u so učástí di agnostických kritéri í.
Kromě toho je vyšetření rozhodující v di agnostickém postupu u řady poruch, kde demence je so učástí širšího spektra ne urologických dysfunkcí (syndromy demence plus) nebo tam, kde se objevují abnormality při fyzikálním vyšetření (např. organomegali e). Navíc obecné fyzikální vyšetření může odhalit závažná přidružená onemocnění.
Hodnocení kognitivních funkcí – doporučení
Zhodnocení kognitivních funkcí je zásadní pro di agnózu a přístup k demencím a mělo by být prováděno u všech paci entů. Pro záchyt demence je doporučován krátký test kognitivních funkcí tzv. Mini Mental State Examinati on (MMSE) [19]. Jako další skríningovo u škálu lze doporučit MOCA (Montre al Cognitive Assessment) test, který je k dispozici ke stažení přímo v češtině na internetové stránce www.mocatest.org, kde jso u uvedeny i senzitiva a specificita pro různé „cut- off“ skóry. Více informací přináší Adenbroek Cognitive Examinati on (ACE) test, jehož česká jazyková verze je nově k dispozici.
Ne uropsychologické testy, nejlépe prováděné osobo u vyškoleno u v ne uropsychologii, by měly být zváženy u paci entů s nejistými, prodromálními, lehkými či mírnými projevy demence. Vyšetření by mělo poso udit nejen celkovo u úroveň kognitivní výkonnosti, ale rovněž i míru postižení jednotlivých kognitivních oblastí včetně paměti, exekutivních, symbolických a zrakově‑prostorových funkcí, případně osobnostních změn.
Analýza hodnocení kognitivních funkcí
Hodnocení kognitivních funkcí je důležité z několika důvodů: 1. di agnóza demence se opírá zejména o prokázání kognitivního deficitu (paměť, praktické, fatické, gnostické, vizuospaci ální a exekutivní funkce); 2. na většinu příčin demencí lze usuzovat podle kognitivních změn a poruch chování (např. AN, FTD, LBD); 3. zvyšuje se nutnost rozpoznávat onemocnění s kognitivními poruchami co nejdříve.
Hodnocení kognitivních funkcí (lékařem a/ nebo klinickým ne uropsychologem) je pro určení správné di agnózy důležité u paci entů s prodromálním, mírným či středním stupněm demence, zatímco pro paci enty s pokročilo u demencí je jeho přínos méně významný.
So ubor vyšetření by měl zhodnotit následující oblasti
Celková míra kognitivního deficitu
Test MMSE a utorů Folsteina et al [19] umožňuje detekovat kognitivní poruchu. Jeho senzitivita narůstá, pokud je brán v úvahu též pokles skóre v čase. Sedmiminutový vyhledávací test vykazuje specificitu 96 % se senzitivito u 92 % pro di agnózu demence [20,21]. Tyto testy včetně MOCA testu lze využít jako skríningové nástroje pro hodnocení celkových intelektuálních funkcí. Mattisova škála demence [22] je časově náročnější a zaměřuje se více i na exekutivní funkce. Je tedy vhodnější pro hodnocení a sledování u FTD a subkortikálních demencí.
Paměťové funkce
Di agnostická kritéri a pro demenci vyžadují průkaz postižení epizodické paměti. Nezbytné je však vylo učit vliv deprese, úzkosti a dalších emočních stavů na kognitivní výkon. Pro základní vyšetření moho u být pro praktické lékaře přínosem krátké a jednoduché testy paměti, jako je sedmičkový test.
Řeč
Je třeba též hodnotit řečové funkce (test slovní plynulosti, test pojmenování obrázků, rozlišení slov a obrazů, Bostonský test), neboť bývají rovněž narušeny – např. u AN, u frontotemporální demence (FTD), zejména pak její vari anty – sémantické demence (SD) apod. [23].
Exekutivní a frontální funkce
U některých typů demence lze pozorovat exekutivní nebo další frontální dysfunkce. Ty se moho u projevit sníženo u plynulostí řečového projevu, stereotypi emi, echoláli í, setrváváním v rigidních mentálních vzorcích. Exekutivní funkce zajišťují správné naplánování, inici aci, udržení pozornosti a monitorování prováděného úkolu za účelem dosažení určitého specifického cíle. Tíže poruchy exekutivních funkcí klinicky koreluje se schopností vykonávat běžné denní aktivity. Typicky bývá přítomen deficit vybavování paměťové stopy při zachovalé schopnosti kódování a ukládání informací. Tedy porušeno je volné vybavení, zatímco vybavení po nápovědě nebo znovupoznání zůstává zachováno. Dále se u paci entů s porucho u frontálních funkcí vyskytují poruchy pozornosti, zpomalení psychomotorického tempa, ulpívavé a zabíhavé myšlení, častá je apati e a v některých případech naopak desinhibice, zhoršená adaptace a nekontrolované chování.
Tyto funkce lze hodnotit řado u cílených testů zaměřených na exekutivní schopnosti, jako je např. Wisconsinský test třídění karet [24], test cesty (Trail Making test) [25], Stro opův test [26], testy slovní plynulosti (Verbal Fluency Test) [27]. Frontální schopnosti hodnotí např. FAB (Frontal Assessment Battery), na behavi orální poruchy obecně je zaměřen NPI (Ne uropsychi atric Inventory), viz též text níže. V případě některých demencí je exekutivní dysfunkce po uze epifenoménem a je so učástí širšího obrazu. Jindy naopak může být hlavním kognitivním rysem, jako např. u FTD [28] a progresivní supranukle ární obrny (PSP) [29].
Symbolické funkce
V závislosti na typu poruchy spojené s demencí moho u být postiženy různé symbolické funkce: řeč, čtení a psaní, praxi e, gnostické funkce a zrakově‑prostorové a konstrukční schopnosti. Tyto kognitivní oblasti jso u narušeny zejména při postižení mozkové kůry (typicky u AN, FTD, LBD) či degenerativních procesů zasahujících bazální gangli a (syndromy progresivní afázi e, kortiko- bazální degenerace – CBD).
Hodnocení behavi orálních a psychi atrických symptomů (BPSD) – doporučení
- Hodnocení BPSD je zásadní pro di agnózu a další postup a mělo by být prováděno u všech paci entů s demencí (úroveň A). Symptomy by měly být aktivně vyhledávány, a to cíleným dotazováním paci enta a blízké pečující osoby za pomoci příslušných skórovacích systémů. Vždy by jako možná příčina měla být zvážena přidružená onemocnění. Pro základní hodnocení behavi orálních a psychologických symptomů je doporučen Ne uropsychi atric Inventory (NPI) [30], který posuzuje přítomnost příznaků, tíži příznaků a stupeň zátěže pro pečovatele.
Analýza hodnocení behavi orálních a psychologických příznaků
BPSD jso u u paci entů s demencí běžné a podstatně přispívají k zátěži paci enta a jeho okolí [31]; často vedo u k předpisu psychotropní medikace a umístění do pečovatelských zařízení [32].
Jejich přítomnost může usnadnit diferenci ální di agnostiku, např. zrakové halucinace jso u rysem LBD [7], zatímco desinhibice, nedostatek osobního zájmu a časné změny osobnosti jso u charakteristické pro FTD [33]. Časový průběh a nástup BPSD se může lišit během onemocnění, např. apati e, deprese a úzkost se spíše vyskytují časně v průběhu AN, zatímco přeludy, halucinace a neklid se objevují ve středních a pozdních stadi ích. Somatická komorbidita může zhoršovat průběh BPSD.
2. Včasné a správné rozpoznání BPSD má význam jak pro di agnózu, tak i pro další léčbu paci entů s demencí. Vzhledem k tomu, že paci ent často nemá náhled na tyto symptomy, je nutná objektivizace rodinným příslušníkem. Přesto tyto symptomy často nebývají udávány paci enty ani pečovateli, dokud se nestano u nesnesitelnými či nevyvrcholí krizí [34]. Časnější detekce lze dosáhno ut rutinním a opakovaným vyhledáváním. Pro tento účel bylo navrženo několik hodnotících nástrojů, které zko umají nejen přítomnost či nepřítomnost různých symptomů, ale též jejich častost, míru a dopad na pečovatele. Mezi vhodné škály se řadí Ne uropsychi atric Inventory (NPI) [30] a BEHAVE- AD [35].
Nejčastějším ne uropsychi atrickým rysem AN je apati e (72 %), následovaná agresivito u/neklidem (60 %), úzkostí (48 %) a depresí (48 %) [36].
Apati e a netečnost se moho u objevit nezávisle na depresivních náladách a moho u být pro ošetřující významně frustrující, zejména v časných stadi ích. Neklid a agrese moho u být velmi vytrvalé a často jso u příčino u pro umístění do ústavní péče. Úzkost se může manifestovat fyzicky tenzí, nespavostí, palpitacemi a dušností a též přehnanými obavami a strachem, zejména při separaci od partnera či pečující osoby.
Depresivní nálady by měly být hodnoceny nezávisle na ztrátě hmotnosti, změnách chuti k jídlu, poruchách spánku, které se moho u objevovat jako rysy demence. Je třeba zjišťovat klíčové psychologické projevy deprese jako smutek, pocit bezcennosti a beznaděje, výroky o smrti a sebevraždě. Často u so učástí demence jso u přeludy, obvykle v nich figurují krádeže, vetřelci či podvodníci, mnohdy jso u nekonkrétně vyjádřeny a přechodné. Bývají nezřídka založeny na zapomnětlivosti a špatné interpretaci.
Halucinace, misidentifikace a iluze jso u při demenci obvykle zrakové, zejména u LBD, avšak smyslové poruchy moho u být též sluchové, čichové (typicky u AN) či taktilní. Častěji se též vyskytují u paci entů s porucho u zraku či sluchu.
Bezcílné aktivity, jako popocházení či přehrabování, jso u charakteristické pro AN, naproti tomu kompulzivní a stereotypní chování se více vyskytují u FTD, stejně jako desinhibice a e ufori e, impulzivita, hyperoralita, společensky nevhodné chování a emoční labilita. Poruchy spánku moho u být sekundární při jiných psychi atrických příznacích, moho u být spojeny s denní ospalostí a jso u výrazno u zátěží i pro pečovatele. Porucha REM fáze spánku je charakteristická pro LBD [37]. Jedná se o neklid nemocného na lůžku ve spánku s častými výkřiky a až pády z lůžka. Je nutné se cíleně ptát rodinného příslušníka.
Hodnocení aktivit každodenního života – doporučení
Horšení soběstačnosti je typickým průvodním jevem demencí, proto by hodnocení aktivit denního života mělo být so učástí di agnostického procesu. Nejvhodnějším přístupem je semi- strukturovaný pohovor s pečovatelem, k dispozici je několik hodnotících škál. Aktivity denního života zahrnují jak základní činnosti (např. jídlo, oblékání), tak instrumentální činnosti (např. po užívání různých zařízení, nakupování, cestování).
Hodnocení přidružených onemocnění – doporučení
Hodnocení přidružených onemocnění je důležité při vyšetření paci enta s demencí a mělo by být prováděno nejen v době stanovení di agnózy, ale i v dalším průběhu choroby, se zvláštním přihlédnutím k epizodám náhlého zhoršení kognitivních příznaků či poruch chování.
Komorbidity nejso u zejména u starších paci entů vzácností a moho u rapidně zhoršit kognitivní a funkční stav paci enta [38]. Často se vyskytují deprese, kardi ovaskulární onemocnění, infekce, nežádo ucí účinky léků, deliri um, pády, inkontinence či anorexi e [39].
Laboratorní vyšetření – doporučení
Následující laboratorní vyšetření lze závazně doporučit při prvním zhodnocení paci enta s demencí k upřesnění di agnózy i k poso uzení případných přidružených onemocnění: sedimentace, kompletní krevní obraz, elektrolyty, vápník, glykemi e, testy renálních a jaterních funkcí a TSH (tyerotropní hormon, Thyroid Stimulating Hormone). V individuálních případech můžeme zvážit vhodnost dalších vyšetření, např. hladina vitaminu B12, sérologické testy na syfilis, HIV a boreli e.
Zobrazovací metody – doporučení
V tradičním pojetí měly zobrazovací metody za úkol po uze vylo učit léčitelné příčiny demence. To se však týká jen omezeného počtu případů demence, zatímco daleko častější jso u případy AN, VaD, LBD a FTD [40]. V so učasnosti je zobrazení nervového systému nejdůležitějším pomocným vyšetřením v přístupu k demenci, neboť pomáhá v diferenci ální di agnostice a při rozhodnutí o výběru vhodné léčby.
Strukturální zobrazení by mělo být po užíváno k vyšetření každého paci enta s podezřením na demenci. CT může slo užit pro odlišení chirurgicky léčitelných lézí a vaskulárních chorob. Vyšetření MR mozku (s protokolem obsahujícím T1, T2 vážené sekvence a FLAIR) by mělo být po užito pro zvýšení specificity.
SPECT a PET mozku moho u pomoci v případech, kde po klinickém hodnocení a strukturálním vyšetření zůstává di agnostická nejistota. Nejso u tedy vhodné jako standardní vyšetření pro všechny paci enty v úvodní fázi di agnostického postupu. Jako velmi vhodné a často výtěžnější nežli CT či MRI mozku se jeví při podezření na di agnózu frontotemporální demence.
Přehled zobrazovacích metod a jejich využití v di agnostice demencí
1. CT
CT mozku se nejčastěji využívá k vylo učení onemocnění, která by mohla být přístupná (chirurgické) léčbě, např. tumory, krvácení či hydrocefalus. Di agnostický přínos tohoto vyšetření je předmětem diskuzí, ale nalézá se někde mezi 1 a 10 %, a dokonce může být i nižší [41,42]. Podle dostupné analýzy v rámci speci alizovaných center pro poruchy paměti rutinní CT ovlivnilo di agnózu v 12 % případů a terapii v 11 %, zejména díky identifikaci cévních změn. CT vyšetření je základním strukturálním vyšetřením paci enta s podezřením na demenci.
2. MRI
MRI mozku má vyšší senzitivu a specificitu v porovnání s CT, ale rovněž vyšší náklady. MRI je doporučeno v případě nejasného nálezu na CT nebo při pochybnostech o eti ologii onemocnění, kdy ji CT nález nevysvětluje.
Hipokampální atrofie u AN
Hipokampální atrofi e je časným a specifickým ukazatelem procesu AN [43– 47]. Celkové hodnoty senzitivity a specificity pro detekci lehké až mírné AN oproti kontrolám byly 85 a 88 v metaanalýze [48] a přesnost se u hippokampální atrofi e při lehké AN v systematickém přehledu pohybovala ve značném rozmezí od 67 do 100 % [49]. Detailnější speci alizované MRI vyšetření (volumetrické hodnocení objemu hipokampů nebo tzv. voxel‑based morfometri e) tak v so učasné době zatím nelze doporučit jako rutinní di agnostické vyšetření k zachycení AN.
Frontotemporální lobární degenerace
Asymetrická atrofi e tkáně v okolí Sylvi ovy rýhy s levostranno u (v případě standardní dominance) převaho u je charakteristická pro primární progresivní afázii; zatímco asymetrická atrofi e předních temporálních laloků svědčí pro SD. V obo u případech se postupně v dalším průběhu nemoci atrofi e rozšiřuje, avšak obvykle zůstává asymetrická [50– 53]. U nejčastější vari anty FTD – behavi orální vari anty – se vyskytuje typicky atrofi e frontálních laloků.
Vaskulární demence
V nejpo užívanějších kritéri ích NINDS- AIREN pro VaD je pro di agnostiku zobrazení mozku považováno za významné, bez něj by bylo možno dosáhno ut v nejlepším případě hodnocení „možná“ VaD [11]. Navíc kritéri a specifikují, která povodí jso u pro VaD „významná“ (např: ikty v povodí velkých cév – jako obo ustranné infarkty v povodí arteri a cerebri anteri or a posteri or, v asoci ačních oblastech a rozvodích). Po zařazení CT/ MRI nálezů mezi NINDS- AIREN kritéri a vzrostla spolehlivost mezi hodnotiteli významně ze 40 na 60 % [54].
Rozpoznání cévních onemocnění u demence
Stejně jako je tomu u AN, roste výrazně prevalence symptomatických i asymptomatických cerebrovaskulárních chorob (CVD) s věkem. Ne uropatologické vyšetření často nalézá průvodní mozkové infarkty u paci entů s jasno u AN [55]. Kumulace infarktů menšího rozsahu zvyšuje pravděpodobnost rozvoje demence.
Další demence
Řada dalších onemocnění doprovázených demencí může mít více nebo méně specifické nálezy na CT/ MRI mozku. Například u Huntingtonovy choroby je obo ustranná atrofi e nucle us ca udatus, u sporadické Cre utzfeldtovy- Jakobovy choroby (CJN) hyperintenzní signál v putamen a nález hyperintenzních juxtakortikálních a lamelárních pro užků na MRI v T2 vážených obrazech a především v sekvencích FLAIR nebo u nové vari anty CJN zvýšený signál v pulvinaru [56].
Normotenzní hydrocefalus (NTH) bývá zpravidla provázen dilatací komorového systému bez větší korové atrofi e, časté jso u známky periventrikulárních hyperintenzit v sekvencích T2 a FLAIR bez výraznější přidružené patologi e bílé hmoty.
U LBD bývá na rozdíl od AN na MR mozku zřejmá jen mírná atrofi e medi ální části temporálního laloku. Proto absence atrofi e medi ální části temporálního laloku může podpořit di agnózu LBD [57].
3. SPECT a PET
SPECT a PET mozku jso u vhodné jako doplněk ke strukturálnímu vyšetření, většino u při diferenci álně di agnostických obtížích. Dostupnější SPECT mozku měří regi onální perfuzi s po užítím 99mTc- HMPAO. PET, hodnotící glukózový metabolizmus za pomoci 18F- FDG, se využívá spíše k výzkumným účelům. Nálezem typickým pro AN je snížení krevního průtoku či glukózového metabolizmu v pari eto- temporálních oblastech. V nedávné metaanalýze dosáhlo srovnání AN s kontrolními subjekty za po užití SPECTu úhrnné senzitivity od 65 do 71 %, s úrovní specificity 79 % [58]. Po uze málo studi í s metodo u SPECT se dostatečně zabývalo srovnáním mezi AN a jinými demencemi – s nálezem senzitivity a specificity 71 % u AN oproti 78 % u FTD a pro 71 % u AN oproti 75 % u VaD [58]. V nedávné metaanalýze byla senzitivita PET při di agnostice AN oproti kontrolním subjektům 86 % a úhrnná specificita byla 86 % [59]. V poslední době se ukazuje, že SPECT s po užitím ligandu presynaptického dopaminového transportéru 123I- FP- CIT (DAT- SCAN) může pomoci v odlišení LBD a AN. Nízká aktivita dopaminového transportéru ve stri atu je pozorována u idi opatické Parkinsonovy choroby (PN), LBD a PSP, MSA, CBD, ale ne u AN [60– 62]. Proto bylo po užití DaT SPECTu zahrnuto do nově revidovaných di agnostických kritéri í pro LBD [63].
Elektroencefalografi e (EEG) – doporučení
EEG je v diferenci ální di agnostice demencí nespecifická metoda s malým významem. Důležité je EEG u rychle progredujících demencí – k vylo učení sporadické CJN, kde je přítomnost peri odicky se opakujících generalizovaných trifázických nebo polyfázických vln so učástí di agnostických kritéri í pro „pravděpodobno u“ CJN. EEG nález u CJN je však vari abilní a během průběhu choroby, objeví‑li se, může vymizet, z čehož vyplývá důležitost opakovaného EEG vyšetření [64,65].
Transi entní epileptická amnézi e na podkladě fokálních záchvatů v temporálním laloku, zejména u hipokampální sklerózy, může imponovat jako AN [66,67]. V tomto případě může mít EEG di agnostický význam.
Vyšetření likvoru – doporučení
Analýza likvoru s rutinním stanovením počtu buněk, hladiny bílkoviny, glukózy a s elektroforézo u bílkovin je doporučována u paci entů s klinickým podezřením na specifické choroby a u paci entů s atypickými klinickými projevy.
Hladiny celkového proteinu ta u, fosfo- ta u a Aβ42 v likvoru moho u být po užity jako pomocné v případě di agnostických pochybností [68, 69].
Pro stanovení di agnózy s CJN u paci entů s rychle progredující demencí (a po uze v této indikaci) je doporučeno stanovení proteinu 14- 3- 3, který má podpůrný význam [70].
Genetické testování – doporučení
Vyhledávání známé patogenetické mutace může být využito u paci entů s příslušným fenotypem či rodinno u anamnézo u a utozomálně dominantní demence. Mělo by se provádět po uze ve speci alizovaných centrech s příslušným poradenstvím pro paci enta a rodinné příslušníky a s informovaným so uhlasem paci enta nebo jeho zástupce.
Presymptomatické testování by se mělo uskutečňovat po uze u dospělých, kde je jasná rodinná anamnéza a kde je známa mutace u postiženého individu a, aby bylo zajištěno, zda negativní výsledek je klinicky významný. Doporučuje se následovat protokol pro Huntingtonovu chorobu [71]. Rutinní genetické vyhledávání pro Apo E se nedoporučuje.
Tkáňové bi opsi e – doporučení
Bi opsi e z tkání moho u poskytno ut specificko u di agnózu u některých vzácných demencí. Měly by být prováděny po uze ve speci alizovaných centrech u pečlivě vybraných případů.
Informování o di agnóze – doporučení
Informování o di agnóze by mělo proběhno ut s taktem a mělo by být doplněno upozorněním na důsledky a progresi onemocnění [72,73]. Prospěšné je též uvést i užitečné kontakty – např. na pečovatelská zařízení nebo na pobočky České alzheimerovské společnosti.
Di agnostické postupy u onemocnění spojených s demencí a jejich respektování je nutným podkladem pro vědecky podložené postupy léčby. Předloženy jso u doporučené postupy pro di agnostiku Alzheimerovy nemoci, vaskulární demence, frontotemporální demence Parkinsonovy nemoci s demencí a demence s Lewyho tělísky. Materi ál by měl vést k raci onalizaci di agnostických postupů u nejčastějších onemocnění spojených se syndromem demence v so uladu s medicíno u založeno u na důkazech a následně k raci onální léčbě, která je budována na stejných zásadách [74].
prim. MUDr. Pavel Ressner
Ne urologické oddělení NsP
K nemocnici 76,
74111 Nový Jičín
e‑mail: pavel.ressner@seznam.cz
Zdroje
1. Waldemar G, Dubo is B, Emre M, Georges J, McKeith IG, Rossor M et al. Recommendati ons for the di agnosis and management of Alzheimer‘s dise ase and other disorders associ ated with dementi a: EFNS guideline. Eur J Ne urol 2007; 14(1): 11– 26.
2. American Psychi atric Associ ati on (APA). Di agnostic and Statistical Manu al of Mental Disorders. DSM- IV, 4th editi on. Washington, D.C.: American Psychi atric Associ ati on 1993.
3. McKhann G, Drachman D, Folstein M, Katzman R, Price D, Stadlan EM. Clinical di agnosis of Alzheimer‘s dise ase: Report of the NINCDSADRDA Work Gro up under the a uspices of Department of He alth and Human Services Task Force on Alzheimer‘s Dise ase. Ne urology 1984; 34(7): 939– 944.
4. Knopman DS, DeKosky ST, Cummings JL, Chui H, Corey- Blo om J, Relkin N et al. Practice parameter: Di agnosis of dementi a (an evidencebased revi ew). Report of the Qu ality Standards Subcommittee of the American Academy of Ne urology. Ne urology 2001; 56(9): 1143– 1153.
5. Dubo is B, Feldman HH, Jacova C, Dekosky ST, Barberger-Gate a u B, Cummings J et al. Rese arch criteri a for the di agnosis of Alzheimer‘s dise ase: revising the NINCDS– ADRDA criteri a. Lancet Ne urol 2007; 6(8): 734– 746.
6. McKeith IG, Galasko D, Kosaka K, Perry EK, Dickson DW, Hansen LA et al. Consensus guidelines for the clinical and pathological di agnosis of dementi a with Lewy bodi es (DLB): Report of the consorti um on DLB internati onal workshop. Ne urology 1996; 47(5): 1113– 1124.
7. McKeith IG, Dickson DW, Lowe J, Emre M, O‘Bri en JT, Feldman H et al. Di agnosis and management of dementi a with Lewy bodi es: third report of the DLB Consorti um. Ne urology 2005; 65(12): 1863– 1872.
8. Ne ary D, Snowden JS, Gustafson L, Passant U, Stuss D, Black S et al. Frontotemporal lobar degenerati on: a consensus on clinical di agnostic criteri a. Ne urology 1998; 51(6): 1546– 1554.
9. McKhann GM, Albert MS, Grossman M, Miller B, Dickson D, Trojanowski, JQ. Clinical and Pathological Di agnosis of Frontotemporal Dementi a: Report of the Work Gro up on Frontotemporal Dementi a and Pick‘s Dise ase. Arch Ne urol 2001; 58(11): 1803– 1809.
10. Rektorová I. Frontotemporální lobární degenerace – di agnóza z ne uro- psychi atrického pomezí. Ne urol pro praxi 2006; 4: 199– 202.
11. Roman GC, Tatemichi TK, Erkinjuntti T, Cummings JL, Masde u JC, Garci a JH et al. Vascular dementi a: di agnostic criteri a for rese arch studi es. Report of the NINDS- AIREN Internati onal Workshop. Ne urology 1993; 43(2): 250– 260.
12. Holmes C, Cairns N, Lantos P, Mann A. Validity of current clinical criteri a for Alzheimer‘s dise ase, vascular dementi a and dementi a with Lewy bodi es. Br J Psychi atry 1999; 174: 45– 50.
13. Jorm AF, Jacomb PA. The Informant Questi onnaire on Cognitive Decline in the Elderly (IQCODE): soci odemographic correlates, reli ability, validity and some norms. Psychol Med 1989; 19(4): 1015– 1022.
14. Fuh JL, Teng EL, Lin KN, Larson EB, Wang SJ, Li u CY. The Informant Questi onnaire on Cognitive Decline in the Elderly (IQCODE) as a screening to ol for dementi a for a predominantly illiterate Chinese populati on. Ne urology 1995; 45(1): 92– 96.
15. Lam LC, Chi u HF, Li SW, Chan WF, Chan KY, Wong M. Screening for dementi a: a preliminary study on the validity of the Chinese versi on of the Blessed- Roth Dementi a Scale. Int Psychogeri atr 1997; 9(1): 39– 46.
16. Mackinnon A, Mulligan R. Combining cognitive testing and informant report to incre ase accuracy in screening for dementi a. Am J Psychi atry 1998; 155(11): 1529– 1535.
17. Mackinnon A, Khalili an A, Jorm AF, Korten AE, Christensen H, Mulligan R. Improving screening accuracy for dementi a in a community sample by a ugmenting cognitive testing with informant report. J Clin Epidemi ol 2003; 56(4): 358– 366.
18. Jorm AF. Methods of screening for dementi a: a meta‑analysis of studi es comparing an informant questi onnaire with a bri ef cognitive test. Alzheimer Dis Assoc Disord 1997; 11(3): 158– 162.
19. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. ”Mini-Mental State“. A practical method for grading the cognitive state of pati ents for the clinici an. J Psych Res 1975; 12(3): 189– 198.
20. Juva K, Sulkava R, Erkinjutti K, Ylikoski R, Valvanne J, Tilvis R. Usefulness of the clinical Dementi a Rating scale in screening for dementi a. Int Psychogeri atr 1995; 7(1): 17– 24.
21. Solomon PR, Hirschoff A, Kelly B, Relin M, Brush M, DeVe a ux RD et al. A 7 minute ne urocognitive screening battery highly sensitive to Alzheimer‘s dise ase. Arch Ne urol 1998; 55(3): 349– 355.
22. Mattis S. Mental status examinati on for organic mental syndrome in the elderly pati ent. In: Bellack L, Karusu TB (eds) Geri atric Psychi atry: a Handbo ok for Psychi atrist and Primary Care Physici ans. New York: Grune & Stratton 1976: 79– 121.
23. Hodges JR, Patterson K, Oxbury S, Funnell E. Semantic dementi a. Progressive fluent aphasi a with temporal lobe atrophy. Brain 1992; 115(6): 1783– 1806.
24. Nelson HE. Modifi ed card sorting test sensitive to frontal lobe defects. Cortex 1976; 12(4): 313– 324.
25. Reitan RM. Validity of the Trail Making Test as an indicati on of organic brain damage. Percept Mot Skills 1958; 8: 271– 276.
26. Stro op JR. Studi es of interference in seri al verbal re acti ons. J Exp Psychol 1935; 28: 643– 662.
27. Benton AL. Differenti al behavi oral effects in frontal lobe dise ase. Ne uropsychologi a 1968; 6: 53– 60.
28. Boze at S, Gregory CA, Ralph MA, Hodges JR. Which ne uropsychi atric and behavi o ural fe atures distinguish frontal and temporal vari ants of frontotemporal dementi a from Alzheimer‘s dise ase? J Ne urol Ne urosurg Psychi atry 2000; 69(2): 178– 186.
29. Pillon B, Dubo is B, Agid Y. Testing cogniti on may contribute to the di agnosis of movement disorders. Ne urology 1996; 46(2): 329– 333.
30. Cummings JL, Mega M, Gray K, Rosenberg-Thompson S, Carusi DA, Gornbein J. The Ne uropsychi atric Inventory: comprehensive assessment of psychopathology in dementi a. Ne urology 1994; 44(12): 2308– 2314.
31. McKeith IG, Cummings J. Behavi o ural changes and psychological symptoms in dementi a disorders. Lancet Ne urol 2005; 4(11): 735– 742.
32. Finkel S, Burns A. Introducti on. In: Ames D, O’Bri en J (eds). Behavi oral and Psychological Symptoms of Dementi a (BPSD): A Clinical and Rese arch Update. Int Psychogeri at 2000; 12(Suppl 13): 9– 12.
33. Ne ary D, Snowden JS. Clinical fe atures of frontotemporal dementi a. In: Pasqui er F, Lebert F, Scheltens P (eds) Frontotemporal Dementi a Current Issues in Ne urodegenerati on Vol 8. Dordrecht: ICG Publicati ons 1996: 31– 47.
34. Gustavson AR, Cummings JL. Assessment and Tre atment of Ne uropsychi atric Symptoms in Alzheimer‘s dise ase. In: Richter RW, Richter ZR (eds). Alzheimer‘s Dise ase. A Physici an’s Guide to Practical Management. New Jersey: Humana Press 2004: 371– 385.
35. Reisberg B, Borenstein J, Salob SP, Ferris SH, Franssen E, Georgotas A. Behavi oral symptoms in Alzheimer‘s dise ase: phenomenology and tre atment. J Clin Psychi atry 1987; 48(Suppl): 9– 15.
36. Mega MS, Cummings JL, Fi orello T, Gornbein J. The spectrum of behavi oral changes in Alzheimer‘s dise ase. Ne urology 1996; 46(1): 130– 135.
37. Boeve, B, Silber, M, Ferman, T. Associ ati on of REM sleep behavi or disorder and ne urodegenerative dise ase may reflect an underlying synucleinopathy. Mov Disord 2001; 16(4): 622– 630.
38. Doraiswamy PM, Leon J, Cummings JL, Martin D, Ne umann PJ. Prevalence and impact of medical comorbidity in Alzheimer‘s dise ase. J Gerongol A Bi ol Sci Med Sci 2002; 57(3): 173– 177.
39. Fu C, Chute DJ, Farag ES, Garaki an J, Cummings JL, Vinters HV. Comorbidity in dementi a: an a utopsy study. Arch Pathol Lab Med 2004; 128(1): 32– 38.
40. Ott A, Breteler MM, van Harskamp F. Prevalence of Alzheimer‘s dise ase and vascular dementi a: associ ati on with educati on. The Rotterdam study. BMJ 1995; 310(6985): 970– 973.
41. Clarfi eld AM. The decre asing prevalence of reversible dementi as: an updated meta‑analysis. Arch Int Med 2003; 163(18): 2219– 2229.
42. Hejl A, Høgh P, Waldemar G. Potenti ally reversible conditi ons in 1000 consecutive memory clinic pati ents. J Ne urol Ne urosurg Psychi atry 2002; 73(4): 390– 394.
43. DeCarli C, Murphy DG, McIntosh AR, Teichberg D, Schapiro MB, Horwitz B. Discriminant analysis of MRI me asures as a method to determine the presence of dementi a of the Alzheimer type. Psychi atry Res 1995; 57(2): 119– 130.
44. Jack CR jr, Petersen RC, O‘Bri en PC, Tangalos EG. MRbased hippocampal volumetry in the di agnosis of Alzheimer‘s dise ase. Ne urology 1992; 42(1): 183– 188.
45. Killi any RJ, Moss MB, Albert MS, Sandor T, Ti eman J, Jolesz F. Temporal lobe regi ons on magnetic resonance imaging identify pati ents with e arly Alzheimer‘s dise ase. Arch Ne urol 1993; 50(9): 949– 954.
46. de Leon MJ, George AE, Stylopo ulos LA, Smith G, Miller DC. Early marker for Alzheimer‘s dise ase: the atrophic hippocampus. Lancet 1989; 2(8664): 672– 673.
47. de Leon MJ, Convit A, DeSanti S, Bobinski M, George AE, Wisni ewski HM et al. Contributi on of structural ne uro imaging to the e arly di agnosis of Alzheimer‘s dise ase. Int Psychogeri at 1997; 9(Suppl 1): 183– 190.
48. Scheltens P, Fox N, Barkhof F, De Carli C. Structural magnetic resonance imaging in the practical assessment of dementi a: beyond exclusi on. Lancet Ne urol 2002; 1(1): 13– 21.
49. Chetelat G, Baron JC. Early di agnosis of Alzheimer‘s dise ase: contributi on of structural ne uro imaging. Ne uro image 2003; 18(2): 525– 541.
50. Galton CJ, GomezAnson B, Anto un N, Scheltens P, Patterson K, Graves M et al. Temporal lobe rating scale: applicati on to Alzheimer‘s dise ase and frontotemporal dementi a. J Ne urol Ne urosurg Psychi atry 2001; 70(2): 165– 173.
51. Boccardi M, Laakso MP, Bresci ani L, Galluzzi S, Geroldi C, Beltramello A et al. The MRI pattern of frontal and temporal brain atrophy in frontotemporal dementi a. Ne urobi ol Aging 2003; 24(1): 95– 103.
52. Chan D, Fox NC, Jenkins R, Scahill RI, Crum WR, Rossor MN. Rates of global and regi onal cerebral atrophy in AD and frontotemporal dementi a. Ne urology 2001; 57(10): 1756– 1763.
53. Varma AR, Adams W, Lloyd JJ, Carson KJ, Snowden JS, Testa HJ et al. Di agnostic patterns of regi onal atrophy on MRI and regi onal cerebral blo od flow change on SPECT in yo ung onset pati ents with Alzheimer‘s dise ase, frontotemporal dementi a and vascular dementi a. Acta Ne urol Scand 2002; 105(4): 261– 269.
54. van Straaten EC, Scheltens P, Knol DL, van Buchem MA, van Dijk EJ, Hofman PAM et al. Operati onal definiti ons for the NINDSAIREN criteri a for vascular dementi a: an interobserver study. Stroke 2003; 34(8): 1907– 1912.
55. Snowdon DA, Greiner LH, Mortimer JA, Riley KP, Greiner PA, Markesberry WR. Brain infarcti on and the clinical expressi on of Alzheimer dise ase. JAMA 1997; 277(10): 813– 817.
56. Schroter A, Zerr I, Henkel K, Tschampa HJ, Finkenstaedt M, Poser S. Magnetic Resonance Imaging in the clinical di agnosis of Cre utzfeldt-Jakob dise ase. Arch Ne urol 2000; 57(12): 1751– 1757.
57. Barber R, Gholkar A, Scheltens P, Ballard C, McKeith IG, O‘Bri en JT. Medi al temporal lobe atrophy on MRI in dementi a with Lewy bodi es. Ne urology 1999; 52(6): 1153– 1158.
58. Do ugall NJ, Bruggink S, Ebmei er KP. Systematic revi ew of the di agnostic accuracy of 99mTcHMPAOSPECT in dementi a. Am J Geri atr Psychi atry 2004; 12(6): 554– 570.
59. Patwardhan MB, McCrory DC, Marchar DB, Sams GP, Rutschmann OT. Alzheimer Dise ase: Operating Characteristics of PET: a metaanalysis. Radi ology 2004; 231(1): 73– 80.
60. O‘Bri en JT, Colloby S, Burn D, Willi ams ED, Firbanks M, Aarsland D et al. Dopamine transporter loss visu alized with FP- CIT SPECT in the differenti al di agnosis of dementi a with Lewy bodi es. Arch Ne urol 2004; 61(6): 919– 925.
61. Walker Z, Costa DC, Walker RW, Shaw K, Gacinovic S, Stevens T et al. Differenti ati on of dementi a with Lewy bodi es from Alzheimer‘s dise ase using a dopaminergic presynaptic ligand. J Ne urol Ne urosurg Psychi atry 2002; 73(2): 134– 140.
62. Tolosa E, Wenning G, Poewe W. The di agnosis of Parkinson’s dise ase. Lancet Ne urol 2006; 5(1): 75– 86.
63. McKeith IG, Dickson DW, Lowe J, Emre M, O‘Bri en JT, Feldman H et al. Dementi a with Lewy Bodi es: Di agnosis and Management: Third Report of the DLB Consorti um. Ne urology 2005; 65(12): 1863– 1872.
64. Zerr I, Pocchi ari M, Collins S, Brandel JT, de Pedro Cuesta J, Knight RS et al. Analysis of EEG and CSF 1433 proteins as aids to the di agnosis of Cre utzfeldt-Jakob dise ase. Ne urology 2000; 55(6): 811– 815.
65. Steinhoff BJ, Racker S, Herrendorf G, Poser S, Grosche S, Zerr I et al. Accuracy and reli ability of peri odic sharp wave complexes in Cre utzfeldt-Jakob dise ase. Arch Ne urol 1996; 53(2): 162– 166.
66. Zeman AZ, Boniface SJ, Hodges JR. Transi ent epileptic amnesi a: a descripti on of the clinical and ne uropsychological fe atures in 10 cases and a revi ew of the literature. J Ne urol Ne urosurg Psychi atry 1998; 64(4): 435– 443.
67. Høgh P, Smith SJ, Scahill RI, Chan D, Harvey RJ, Fox NC et al. Epilepsy presenting as AD: ne uro imaging, electroclinical fe atures, and response to tre atment. Ne urology 2002; 58(2): 298– 301.
68. Verbeek MM, De Jong D, Kremer HPH. Brain-specific proteins in cerebrospinal fluid for the di agnosis of ne urodegenerative dise ases. Ann Clin Bi ochem 2003; 40(1): 25– 40.
69. Hort J, Glosová L, Vyhnálek M, Bojar M, Škoda D, Hladíková M. Ta u protein a beta amylo id v likvoru u Alzheimerovy choroby. Cesk Slov Ne urol N 2007; 70(1): 30– 36.
70. Lemstra AW, van Meegen M, Baas F, van Go ol WA. Clinical algorithm for cerebrospinal fluid test of 1433 protein in di agnosis of Cre utzfeldt-Jacob dise ase. Ned Tijdschr Geneeskd 2001; 145(30): 1467– 1471.
71. Harper PS, Morris MJ, Tyler A. Genetic testing for Huntington’s dise ase. BMJ 1990; 300(6732): 1089– 1090.
72. Alzheimer Europe. Recommendati ons on how to improve the legal rights and protecti on of adults with incapacity due to dementi a. [online]. Last revisi on 24th Febru ary 2006. Dostupné z: <http:/ / www.alzheimer- e urope.org>.
73. Fe arnley K, McLennan J, We aks D. The right to know – Sharing the di agnosis of dementi a. Edinburgh: Alzheimer Scotland – Acti on on dementi a 1999.
74. She ardová K, Hort J, Rusina R, Bartoš A, Línek V, Ressner P, Rektorová I. Doporučené postupy pro léčbu Alzheimerovy nemoci a dalších onemocnění spojených s demencí. Cesk Slov Ne urol N 2007; 70/ 103(5): 589– 594.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2008 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
Nejčtenější v tomto čísle
- Stenóza vnitřní krkavice – endarterektomie nebo stent?
- Výskyt epileptických záchvatů a/ nebo epileptiformní EEG abnormity u dětí s dětským a atypickým a utizmem
- Léky navozený systémový lupus erythematodes při terapii interferonem beta‑1b – kazuistika
- Timing karotické endarterektomie