Fatální průběh zánětlivého onemocnění
Autoři:
M. Bortlík
Působiště autorů:
Gastroenterologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a. s.
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2023; 77(1): 11
Kategorie:
Kvíz – případ z klinické praxe
Pacient narozený v roce 1970 byl počátkem ledna 2023 přijat na interní oddělení okresní nemocnice pro bolesti břicha, artralgie, bolesti zad a rozvoj erytematózních ložisek na bércích. Začátek obtíží byl rychlý, během několika dnů vedly k hospitalizaci. V osobní anamnéze měl diabetes 2. typu, arteriální hypertenzi, hyperlipidemii a vředovou chorobu gastroduodena. Všechny uvedené choroby byly kompenzovány dlouhodobou medikamentózní léčbou. Pacient nebyl nikdy operován, v minulosti pozoroval alergickou kožní reakci na penicilinová antibiotika, jeho rodinná anamnéza nebyla významná.
Při pobytu v nemocnici byla zjištěna vysoká zánětlivá aktivita (CRP > 200 mg/l), leukocytóza 19 × 109/l, trombocytopenie 60 × 109/l, nízká hladina draslíku 2,8 mmol/l a mírná elevace ALT, GMT a ALP do dvojnásobku normálních hodnot. Zajímavý byl fyzikální nález na bércích, kde byla patrna rozsáhlejší erytematózní ložiska, která byla palpačně citlivá (obr. 1).
Fig. 1. Erythematous deposits on the
lower legs.
Pacient, kromě jiného, podstoupil koloskopické vyšetření s nálezem těžkých změn – hemoragicky infarzovanou sliznici a vředy, postižena byla levá polovina tračníku od sigmatu po aborální transverzum (obr. 2). Při vyšetření břicha pomocí počítačové tomografie dominovalo prosáknutí radixu mezenteria v oblasti lienální flexury a aborálního transverza (obr. 3). Horní endoskopie ukázala bělavé, mapovité léze zadní stěny žaludku.
Fig. 2. Infl ammatory involvement of
the large intestine in the area of the
descending colon.
Fig. 3. Permeation and strengthening
of the root of the mesentery in the area
of the lienal flexure.
V klinickém obraze dominovaly intenzivní bolesti zad, bolesti dolních končetin. Pacient měl kašovitou stolici 2–3krát denně, trpěl nechutenstvím, neměl teploty.
Vzhledem k intenzitě obtíží a závažnosti celkového stavu byl po týdnu přeložen na vyšší pracoviště. Byl léčen intravenózními kortikoidy (metylprednisolon 1 mg/kg), antibiotiky (ciprofloxacin, metronidazol), analgetiky a profylaktickou dávkou nízkomolekulárního heparinu. Byly podávány krystaloidy se substitucí minerálů, perorálně užíval inhibitor protonové pumpy. Jeho klinický stav byl v prvních dvou dnech po překladu stabilizovaný s intermitentními atakami bolestí břicha a zad. Třetí den po překladu ve večerních hodinách bolesti zad progredovaly a vyžádaly si intenzivnější analgetickou léčbu. Následujícího dne ráno se stav pacienta prudce zhoršil, objevila se tachykardie a hypotenze s nutností podání katecholaminů. Následovala zástava oběhu a neúspěšná kardiopulmonální resuscitace, pacient zemřel.
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie

2023 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Autoimunní hepatitida po očkování proti covidu-19
- Kolorektální adenokarcinom z prstenčitých buněk jako vzácná příčina stenózy tlustého střeva u mladých pacientů s Crohnovou chorobou – kazuistika
- Biologická terapie ulcerózní kolitidy v graviditě
- Fatální průběh zánětlivého onemocnění