Fatální průběh zánětlivého onemocnění
Autoři:
M. Bortlík
Působiště autorů:
Gastroenterologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a. s.
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2023; 77(1): 11
Kategorie:
Kvíz – případ z klinické praxe
Pacient narozený v roce 1970 byl počátkem ledna 2023 přijat na interní oddělení okresní nemocnice pro bolesti břicha, artralgie, bolesti zad a rozvoj erytematózních ložisek na bércích. Začátek obtíží byl rychlý, během několika dnů vedly k hospitalizaci. V osobní anamnéze měl diabetes 2. typu, arteriální hypertenzi, hyperlipidemii a vředovou chorobu gastroduodena. Všechny uvedené choroby byly kompenzovány dlouhodobou medikamentózní léčbou. Pacient nebyl nikdy operován, v minulosti pozoroval alergickou kožní reakci na penicilinová antibiotika, jeho rodinná anamnéza nebyla významná.
Při pobytu v nemocnici byla zjištěna vysoká zánětlivá aktivita (CRP > 200 mg/l), leukocytóza 19 × 109/l, trombocytopenie 60 × 109/l, nízká hladina draslíku 2,8 mmol/l a mírná elevace ALT, GMT a ALP do dvojnásobku normálních hodnot. Zajímavý byl fyzikální nález na bércích, kde byla patrna rozsáhlejší erytematózní ložiska, která byla palpačně citlivá (obr. 1).
Pacient, kromě jiného, podstoupil koloskopické vyšetření s nálezem těžkých změn – hemoragicky infarzovanou sliznici a vředy, postižena byla levá polovina tračníku od sigmatu po aborální transverzum (obr. 2). Při vyšetření břicha pomocí počítačové tomografie dominovalo prosáknutí radixu mezenteria v oblasti lienální flexury a aborálního transverza (obr. 3). Horní endoskopie ukázala bělavé, mapovité léze zadní stěny žaludku.
V klinickém obraze dominovaly intenzivní bolesti zad, bolesti dolních končetin. Pacient měl kašovitou stolici 2–3krát denně, trpěl nechutenstvím, neměl teploty.
Vzhledem k intenzitě obtíží a závažnosti celkového stavu byl po týdnu přeložen na vyšší pracoviště. Byl léčen intravenózními kortikoidy (metylprednisolon 1 mg/kg), antibiotiky (ciprofloxacin, metronidazol), analgetiky a profylaktickou dávkou nízkomolekulárního heparinu. Byly podávány krystaloidy se substitucí minerálů, perorálně užíval inhibitor protonové pumpy. Jeho klinický stav byl v prvních dvou dnech po překladu stabilizovaný s intermitentními atakami bolestí břicha a zad. Třetí den po překladu ve večerních hodinách bolesti zad progredovaly a vyžádaly si intenzivnější analgetickou léčbu. Následujícího dne ráno se stav pacienta prudce zhoršil, objevila se tachykardie a hypotenze s nutností podání katecholaminů. Následovala zástava oběhu a neúspěšná kardiopulmonální resuscitace, pacient zemřel.
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2023 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Autoimunní hepatitida po očkování proti covidu-19
- Kolorektální adenokarcinom z prstenčitých buněk jako vzácná příčina stenózy tlustého střeva u mladých pacientů s Crohnovou chorobou – kazuistika
- Biologická terapie ulcerózní kolitidy v graviditě
- Komplikovaný průběh IBD v graviditě