Úvodník vedoucího redaktora časopisu

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí čtenáři,

na první schůzi nového výboru České gastroenterologické společnosti dne 11. ledna 2011 jsem byl pověřen vedením časopisu Česká a slovenská gastro­enterologie a hepatologie. Důvodem byla skutečnost, že bývalý šéfredaktor časopisu doc. MUDr. Milan Kment, CSc., ke dni 30. listopadu 2010 na tuto funkci rezignoval. Časopis vedl od roku 2000 a po celou dobu, kdy stál v jeho čele, se snažil vykonávat svou funkci, jak nejlépe mohl. Za to mu patří poděkování od čtenářů i členů redakční rady.

Na počátku svého funkčního období v této nové pozici bych vás chtěl seznámit se svými představami o tvorbě a fungování časopisu. Chtěl bych, aby došlo po stránce formální, odborné a obsahové k zásadním změnám tak, aby odborný časopis splňoval požadavky moderního, dynamického média, které by bylo schopno reflektovat aktuální problémy současné gastroenterologie a hepatologie.

Jak jste si mohli povšimnout, změnil se již oficiální název časopisu. Původní název Česká a slovenská gastro­enterologie a hepatologie byl se souhlasem výboru společnosti nahrazen kratším názvem: Gastroenterologie a hepatologie. Předchozí název vycházel z označení země, ve které časopis vznikl, z původního názvu Československá gastroenterologie a výživa. Po roce 1993 byl pouze pozměněn tak, aby vyjadřoval oddělení dříve spojených zemí na dva samostatné a nezávislé státní celky. Druhou formální změnou je úprava titulní stránky a obálky časopisu. Mírnou obměnu vzhledu obálky každého čísla časopisu považuji za velmi vhodnou. Trochu odlišný vzhled titulní stránky je určitou upoutávkou na obsah v každém čísle. Využívají to, a to již řadu let renomované gastroenterologické časopisy, jako například GUT nebo Gastro­enterology a také řada jiných. Velmi konzervativní a nepříliš „akční“ vzhled obálky se může, byť omezenou měrou, přece jen podílet na určité neatraktivnosti časopisu.

Třetí změnou je rozdělení obsahu časopisu do čtyř sekcí. První je sekce klinická a experimentální gastroenterologie. V této části, která by měla být pravidelnou součástí každého čísla časopisu, by měly být publikovány klinické a experimentální práce a také kazuistická sdělení. Náš časopis je zaměřen především na klinické problémy a kazuistická sdělení jsou jistě velmi vítanou formou, jak sdělit zkušenosti s diagnostikou a léčbou pacientů trpících chorobami gastrointestinálního traktu. Rádi bychom zveřejňovali nejen raritní případy nebo vzácné komplikace, ale především pro klinickou práci nejpotřebnější případy, které jsou časté a bývají zdrojem nesnází dia­gnostických a terapeutických. Druhou připravovanou sekcí je oddíl věnovaný hepatologii. Nutno podotknout, že v posledních letech bylo hepatologické problematice na našich stránkách věnováno výrazně méně pozornosti, než by tomu mělo být. Přitom problematika chronických jaterních onemocnění a jejich důsledků je vysoce aktuální. Navíc právě v hepatologii došlo v posledních letech k významnému posunu v terapeutické oblasti, včetně zavedení nových medikamentů a pokroků v chirurgické a miniinvazivní léčbě novotvarů. Dalším důvodem pro zařazení pravidelné sekce hepatologie je také to, že Praha se již stala pravidelným místem setkání světových hepatologů (­Prague Hepatology Meeting). To samo o sobě musí být zohledněno a patřičně reflektováno v našem časopise. Třetí sekci budou tvořit pravidelné informace z oblasti digestivní endo­skopie. Je smutnou skutečností, že tato naše nejvýznamnější diagnostická a terapeutická metoda měla v minulých letech hodně prostoru v jiných periodikách, avšak v našem hlavním médiu se objevovala jen sporadicky. Tento paradox je o to výraznější, že v rámci naší společnosti funguje mnoho let endoskopická sekce, bohužel bez většího vlivu na obsah a fungování časopisu. Tato část by měla být rovněž pravidelnou součástí každého čísla. Kde jinde by měl odborník, který se zabývá onemocněními trávicího ústrojí, diskutovat, prezentovat a získávat informace z této oblasti, když ne v časopise Gastro­enterologie a hepatologie? Poslední sekcí, která již byla do časopisu zařazena od počátku roku 2010, je problematika idiopatických střevních zánětů označovaných zkratkou IBD. Důvodem jsou především zásadní změny v terapii střevních zánětů v klinické praxi a zřetelný „boom“ zájmu o klinický i základní výzkum v této oblasti. Dokladem zvýšeného zájmu o střevní záněty v posledních dvou dekádách je například vznik Pracovní skupiny pro IBD v roce 1996, nebo organizace řady seminářů pro lékaře a zdravotní sestry na domácí scéně, ale také vznik nesmírně dynamicky se rozvíjející mezinárodní společnosti ECCO (European ­Crohn´s and Colitis Organisation). Velmi bych uvítal, kdyby v jednotlivých sekcích byly uváděny i krátké komentáře k významným domácím nebo zahraničním publikacím tak, jak to před lety geniálně uskutečňoval prof. Mařatka.

Mimo uvedené čtyři sekce by měl být v každém čísle prezentován přehledový článek shrnující současné znalosti a klinická doporučení pro určité gastro­intestinální a hepatologické onemocnění. O jeho přípravu bude požádán s několikaměsíčním předstihem uznávaný domácí nebo zahraniční odborník.

Tento ambiciózní, avšak nutný program si vyžádal také změnu v řízení časopisu a fungování redakční práce. Do čela časopisu byli vedle šéfredaktora přizváni koeditoři zodpovědní za odbornou náplň příslušné sekce tak, aby odpovídala aktuální problematice a byla adekvátně zpracována. Současně se budou koeditoři podílet na vzniku příslušných úvodníků. V každém čísle časopisu by měla být jedna z uvedených sekcí dominantní a tomuto tématu bude věnován také velký přehledový článek a stejně tematicky odpovídající úvodník. Bez neutuchající aktivity zainteresovaných koeditorů nebude možné dát časopisu novou a čerstvou tvář. Velmi bych uvítal, kdybychom měli od našich čtenářů zpětné reakce, kde bych ocenil především další návrhy, co zlepšit nebo do časopisu přidat. Nedílnou součástí koncepční práce s časopisem je vytvoření edičního plánu na rok 2011, který v současné době již dokončujeme a předložíme našim čtenářům v příštím čísle.

Další nevyhnutelnou změnou bude vytvoření fungujícího redakčního systému, který bude dostupný pro všechny zájemce na webových stránkách časopisu. Tento redakční systém, který je běžnou rutinou všech moderně vedených časopisů, zjednoduší práci samotné redakce a zpřístupní všem autorům informace o průběhu recenzního řízení sdělení, která odeslali k publikaci do časopisu. Navíc umožní a sjednotí formální úpravu všech článků, včetně v databázích sledovaných klíčových slov. Bude nutné vypracovat systém trvalé archivace publikovaných článků na nezávislém serveru, například ve spolupráci s Národní lékařskou knihovnou, včetně řádného bibliografického zpracování publikovaných článků. Tyto specifické úkony přesahují rámec zkušeností a kompetencí odborného vedení časopisu, a proto jsem považoval za nutné vytvořit novou pozici sekretáře či tajemníka časopisu, jehož úkolem bude všechny tyto knihovnické a bibliografické úpravy provést a zajistit jejich standardní a rutinní užívání.

Cílem snažení celé redakce je stabilizovat fungování časopisu a zajistit kvalitní úroveň jednotlivých čísel tak, abychom v nich mohli hledat poučení a měli snahu v tomto médiu prezentovat výsledky své výzkumné práce i každo­denní praktické zkušenosti. Po stabilizaci časopisu a zavedení určitého standardu v jeho obsahu se musíme pokusit znovu o zajištění excerpce časopisu v nezávislých a všeobecně dostupných databázích, jako je PubMed nebo Web of Science. K tomu však vede klikatá a jistě ne snadná cesta. Doufám, že většina z vás – čtenářů – podpoří úsilí o „resuscitaci“ časopisu svými radami nebo příspěvky. Zároveň vás chci všechny poprosit o trpělivost a určitou shovívavost v začátcích naší redakční práce.

Nová redakční rada časopisu Gastro­enterologie a hepatologie se skládá z osmi osob: šéfredaktora, pěti koeditorů, tajemníka časopisu a výkonného redaktora. Je mou milou povinností a potěšením zároveň vám jednotlivé členy redakční rady blíže představit:

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty
ISCARE Lighthouse a 1. LF UK
Jankovcova 1569/2c
Praha 7, 170 00
milan.lukas@email.cz

Vedoucí redaktor: prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

nar. 1959 v Táboře, promoval v r. 1984 na 1. LF UK v Praze; atestaci z gastro­enterologie složil v roce 1993; současná pozice: přednosta klinického centra ­ISCARE Lighthouse v Praze; publikoval více než 200 odborných sdělení v domácích a zahraničních časopisech; odborný a výzkumný zájem: idiopatické střevní záněty; člen ČGS, AGA, ECCO, IOIBD.

Koeditoři:

prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.

odpovědný za úvodníky v časopise

nar. 1952. 1970–1976 Fakulta všeobecného lékařství UK; 1994 habilitace (doc): Endoskopická léčba choledocholitiázy; 2007 profesura: Antibiotická profylaxe u akutní pankreatitidy. Od roku 1995 přednosta Kliniky hepatogastroenterologie v IKEM. Publikoval na 250 prací v domácích a v zahraničních písemnictvích. Je autorem a spoluautorem 12 knih. Pub­Med registruje 36 zahraničních publikací. Je členem redakční rady Endoscopy a Gastrointestinal Endoscopy.

doc. MUDr. Radan Brůha, CSc.

odpovědný za hepatologickou část

nar. 1964. Dlouhodobě se zabývá problematikou chronických jaterních chorob, portální hypertenze i dalších komplikací jaterní cirhózy, metabolických jaterních chorob i onemocnění žlučových cest. 1988 nastoupil na I.  interní kliniku VFN v Praze, 2001 habilitace na 1. LF UK v Praze. V současné době působí na IV. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Je členem České hepatologické společnosti, v posledním desetiletí též členem výboru ČHS a od r. 2010 místopředsedou společnosti. Podílí se na postgraduálním vzdělávání v oboru hepatogastroenterologie.

MUDr. Jan Martínek, Ph.D.

odpovědný za část klinické a experimentální gastroenterologie

nar. 1969. Promoval na 1. LF UK v Praze v r. 1994, pracoval rok na Interní klinice FN Motol, dále 3 roky na Gastroenterologickém oddělení Univerzitní nemocnice v Lausanne (dokončil zde doktorskou tezi), pak v IKEM Praha (6 let), Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi (3 roky), rok na gastroenterologickém oddělení v Jablonci nad Nisou a od r. 2008 pracuje jako lékař na Oddělení gastroenterologie, hepatologie a metabolizmu Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN v Praze. Ph.D. obhajoba 2005. Hlavními zájmy jsou intervenční a experimentální endoskopie včetně ­NOTES, onemocnění jícnu zvl. Barrettův jícen. Člen AGA a ČGS.

prim. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D.

odpovědný za sekci digestivní endoskopie

nar. 1965. Studium na LF Univerzity Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989. Složil atestační zkoušky I. a II. stupně z vnitřního lékařství a z gastroenterologie. V roce 2006 Ph.D. ; primář Centra péče o zažívací trakt Vítkovické nemocnice a.s. v Ostravě; odborný asistent na LF Ostravské univerzity; hlavní odborný zájem je terapeutická digestivní endoskopie. Dosud publikoval 46 prací v českých a zahraničních časopisech.

MUDr. Martin Bortlík, Ph.D.

odpovědný za IBD sekci

nar. 1970 v Litoměřicích. Absolvent 1. LF UK v Praze 1994. Atestaci z gastroenterologie složil v roce 2000, v roce 2009 ukončil postgraduální studium na 1. LF UK (Ph.D.). Člen ČGS a ECCO, od roku 2008 národní reprezentant ČR v ECCO. Autor či spoluautor přibližně 110 publikací v české a zahraniční odborné literatuře. V letech 1994–2007 zaměstnán ve VFN v Praze, od roku 2007 pracovník Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a 1. LF UK v Praze. Hlavní oblastí zájmu je problematika idiopatických střevních zánětů.

Tajemník časopisu:

PhDr. Martina Pfeiferová

nar. 1980 v Táboře. Studium na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty UK ukončila v roce 2007. V současné době pracuje v Klinickém centru ISCARE Lighthouse v Praze jako ­koordinátor klinických studií a knihovnice. Úzce spolupracuje s Národní lékařskou knihovnou.

Výkonný redaktor:

Mgr. Irena Kratochvílová

nar. 1984 v Havířově. Studium Masarykovy univerzity, obor Český jazyk a literatura a Obecná jazykověda ukončeno v roce 2009. Poté odpovědná redaktorka medicínských titulů.