Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu) ve Fakultní nemocnici Olomouc v roce 2022

Stáhnout PDF English info

Registration of a pregnant woman in the maternity hospital (optimally at 36th–37th weeks) at the Olomouc University Hospital in 2022

Objective: The aim of the study was to analyse the results of the implementation of the new health service Registration of a pregnant woman in the maternity hospital (optimally at 36^th–37^th weeks) provided as part of outpatient/ambulatory health care at Olomouc University Hospital (OUH). Materials and methods: A prospective cohort study. In 2022, a total of 2,271 women gave birth in OUH, and 2,010 of them were Registered in the maternity hospital, defined specific risks were identified and a pregnancy termination strategy was established/determined. Results: The health service was provided to 88.5% of women giving birth (2,010/2,271). The age of the mothers was 15–56 years (mean 31.3 years; median 31 years), their body mass index was 13.4–53.1 kg/m² (mean 24.6 kg/m²; median 23.2 kg/m²). 43.6% of them (877/2,010) were Low-risk pregnancies and 56.4% (1,133/2,010) were Pregnancies with a defined specific risk. The most frequently identified risks were as follows: RhD negative blood group (18.4%), diabetes mellitus (13.9%), history of caesarean section (12.0%), hypertensive disorders (6.5%), small fetus/fetal growth restriction (6.3%), risk the development of hemolytic disease in the fetus and the newborn (2.5%), multiple pregnancy (1.6%), congenital malformation of the fetus (1.3%) and placentation disorders (0.5%). In 63.4% of them (1,275/2,010), the pregnancy termination strategy was determined by spontaneous vaginal delivery, in 18.0% (361/2,010) by pre-induction of vaginal delivery and in 14.2% (285/2,010) by caesarean section. In 4.4% (89/2,010) the health service was not implemented correctly because no strategy was established. Conclusion: The implementation of the new health service will make it possible to replace activity (more frequent antenatal care contacts/visits and routine antenatal cardiotocography) with efficiency (risk identification, determination of the optimal strategy for outpatient/ambulatory antenatal care and timing and mode of delivery) and thereby provide better and safer health care (from a medical, organizational, legislative and economic points of view).

Keywords:

pregnant woman – registration in the maternity hospital – defined specific risks – pregnancy termination strategy – final mode of delivery

Autoři: M. Ľubušký ¹ ; V. Durdová ¹ ; T. Kratochvílová ¹ ; M. Maděrková Tozzi ¹ ; K. Campsie ¹ ; A. Šinská ¹ ; E. Hostinská ¹ ; M. Studničková ¹ ; R. Černohouzová ¹; M. Knápek ²; Z. Kabátek ³; M. Jankůj ³; L. Dušek ⁴ ; J. Jírová ⁴; Radovan Pilka ¹
Působiště autorů: Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc ¹; Ekonomický úsek, FN Olomouc ²; VZP ČR, Praha ³; ÚZIS ČR, Praha ⁴
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2023; 88(4): 242-252
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2023242

Souhrn

Cíl: Cílem studie byla analýza výsledků provádění nové zdravotní služby Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu), poskytované v rámci ambulantní zdravotní péče ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL). Soubor a metodika: Prospektivní kohortová studie. V období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 porodilo ve FNOL celkem 2 271 žen a u 2 010 z nich bylo provedeno Zaevidování těhotné ženy do porodnice. Při Zaevidování těhotné ženy do porodnice byla provedena identifikace definovaných konkrétních rizik a stanovena strategie ukončení těhotenství. Výsledky: Zdravotní služba byla provedena u 88,5 % rodiček (2 010 z 2 271). Věk rodiček byl 15–56 let (průměr 31,3 let; medián 31 let), index tělesné hmotnosti byl 13,4–53,1 kg/m² (průměr 24,6 kg/m²; medián 23,2 kg/m²). U 43,6 % z nich (877 z 2 010) se jednalo o Těhotenství s nízký rizikem a u 56,4 % (1 133 z 2 010) o Těhotenství s definovaným konkrétním rizikem. Nejčastěji identifikovaná rizika byla následující: RhD negativní krevní skupina (18,4 %), diabetes mellitus (13,9 %), císařský řez v anamnéze (12,0 %), hypertenzní onemocnění (6,5 %), malý plod/růstová restrikce plodu (6,3 %), riziko rozvoje hemolytické nemoci plodu a novorozence (2,5 %), těhotenství vícečetné (1,6 %), vrozená vada plodu (1,3 %) a poruchy placentace (0,5 %). U 63,4 % z nich (1 275 z 2 010) byla stanovena strategie ukončení těhotenství spontánním vaginálním porodem, u 18,0 % (361 z 2 010) preindukcí/indukcí vaginálního porodu a u 14,2 % (285 z 2 010) císařským řezem. U 4,4 % (89 z 2 010) zdravotní služba nebyla provedena správně, protože nebyla stanovena žádná strategie. Závěr: Implementace nové zdravotní služby umožní nahradit aktivitu (častější návštěvy v prenatální poradně a screeningové provádění antepartálního fetálního kardiotokogramu) efektivitou (identifikace rizika, stanovení optimální strategie ambulantní předporodní péče a načasování a způsob vedení porodu), a tím dojde k poskytnutí zdravotní péče lépe a bezpečněji (hledisko medicínské, organizační, legislativní a ekonomické).

Klíčová slova:

těhotná žena – zaevidování do porodnice – definovaná konkrétní rizika – strategie ukončení těhotenství – konečný způsob porodu

Úvod

V rámci organizace Komplexní péče o těhotnou ženu v souvislosti se zavedením agregovaných plateb za ambulantní péči o těhotné v odbornosti 603 (gynekologie a porodnictví) byla nastavena registrujícímu poskytovateli agregovaná platba za zdravotní služby poskytované formou ambulantní péče těhotným pojištěnkám v rámci Dispenzární prenatální péče až do 41. týdne těhotenství (tj. 40+6 gestačního stáří).

Současně by mělo být v rámci ambulantní prenatální péče provedeno v porodnici Zaevidování těhotné ženy do porodnice, optimálně ve 36.–37. týdnu (tj. 36+0 až 37+6 gestačního stáří), zhodnocení rizika a stanovení strategie ukončení těhotenství (Zaevidování těhotné ženy do porodnice a následná předporodní ambulantní péče v porodnici). Nejedná se však o předání těhotné ženy do porodnice, těhotná pojištěnka je i nadále v ambulantní péči u registrujícího gynekologa, který je povinen poskytovat Dispenzární prenatální péči dle agregované platby stanovené za III. trimestr těhotenství.

Zaevidování těhotné ženy do porodnice a následná předporodní ambulantní péče v porodnici v rámci ambulantní péče by měla být hrazena agregovanou platbou. Registrující gynekolog odesílá optimálně ve 36.–37. týdnu těhotenství (tj. 36+0 až 37+6 gestačního stáří) těhotnou ženu do příslušné porodnice.

Parametry zdravotní služby

• seznámení těhotné ženy s prostředím porodnice a poskytnutí důležitých organizačních informací

• získání informací o průběhu prenatální péče

• zařazení těhotné do některé z následujících skupin

• Těhotné s nízkým rizikem (low-risk pregnancy)

• Těhotné s definovaným konkrétním rizikem (Risk pregnancy)

• stanovení strategie ukončení těhotenství

• spontánní vaginální porod

• preindukce/indukce vaginálního porodu

• císařský řez

Cílem studie byla analýza výsledků provádění nové zdravotní služby Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu) poskytované v rámci ambulantní zdravotní péče ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL).

Materiál a metodika

Prospektivní kohortová studie. V období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 porodilo ve FNOL celkem 2 271 žen a u 2 010 z nich bylo provedeno Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu).

Při Zaevidování těhotné ženy do porodnice byla provedena identifikace definovaných konkrétních rizik a stanovena strategie ukončení těhotenství.

Následně byla provedena analýza informací/dat o rizicích identifikovaných u rodiček při přijetí k porodu a o konečném způsobu porodu (o konečném průběhu ukončení těhotenství), které byly odeslány/hlášeny do Národního zdravotnického informačního systému (NZIS).

Výsledky

Zdravotní služba byla provedena u 88,5 % rodiček (2 010 z 2 271) (tab. 1, graf 1).

Zaevidování těhotné ženy do porodnice, identifikace rizik, stanovení strategie ukončení těhotenství, konečný
způsob porodu. Definovaná konkrétní rizika identifikovaná při Zaevidování těhotné ženy do porodnice (n = 2 010) a při
přijetí rodičky k porodu (n = 2 271). Stanovená strategie ukončení těhotenství při Zaevidování těhotné ženy do porodnice
(optimálně ve 36.–37. týdnu) a konečný způsob porodu (konečný průběh ukončení těhotenství).<br>
Tab. 1. Registration of a pregnant woman in the maternity hospital, identification of risks, determination of the strategy for
pregnancy termination, final method of delivery. Defined specific risks identified during Registration of a pregnant woman
in the maternity hospital (N = 2,010) and during admission of the mother to give birth (N = 2,271). Determined pregnancy termination
strategy during the Registration of pregnant women in the maternity hospital (optimally at 36th–37th weeks) and final
mode of delivery. — Tab. 1. Zaevidování těhotné ženy do porodnice, identifikace rizik, stanovení strategie ukončení těhotenství, konečný způsob porodu. Definovaná konkrétní rizika identifikovaná při Zaevidování těhotné ženy do porodnice (n = 2 010) a při přijetí rodičky k porodu (n = 2 271). Stanovená strategie ukončení těhotenství při Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu) a konečný způsob porodu (konečný průběh ukončení těhotenství).
Tab. 1. Registration of a pregnant woman in the maternity hospital, identification of risks, determination of the strategy for pregnancy termination, final method of delivery. Defined specific risks identified during Registration of a pregnant woman in the maternity hospital (N = 2,010) and during admission of the mother to give birth (N = 2,271). Determined pregnancy termination strategy during the Registration of pregnant women in the maternity hospital (optimally at 36th–37th weeks) and final mode of delivery.

Zaevidování těhotné ženy do
porodnice (%). Zastoupení rodiček,
u kterých byla provedena zdravotní
služba Zaevidování těhotné ženy do
porodnice (optimálně ve
36.–37. týdnu) (2 010 z 2 271).<br>
Graph 1. Registration of a pregnant
woman in the maternity hospital (%).
Share of mothers who accepted the
health service Registration of pregnant
women in the maternity hospital
(optimally in the 36th–37th weeks)
(2,010/2,271). — Graf 1. Zaevidování těhotné ženy do porodnice (%). Zastoupení rodiček, u kterých byla provedena zdravotní služba Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu) (2 010 z 2 271).
Graph 1. Registration of a pregnant woman in the maternity hospital (%). Share of mothers who accepted the health service Registration of pregnant women in the maternity hospital (optimally in the 36th–37th weeks) (2,010/2,271).

Věk rodiček byl 15–56 let (průměr 31,3 let; medián 31 let), index tělesné hmotnosti (BMI – body mass index) byl 13,4–53,1 kg/m² (průměr 24,6 kg/m²; medián 23,2 kg/m²) (tab. 1, graf 2a, b).

a. Průměrný věk rodiček (zdroj: ÚZIS ČR – NRRZ – rodička).<br>
Graph 2a. Average age of mothers (source: ÚZIS ČR – NRRZ – mother). — Graf 2. a. Průměrný věk rodiček (zdroj: ÚZIS ČR – NRRZ – rodička).
Graph 2a. Average age of mothers (source: ÚZIS ČR – NRRZ – mother).

Graf 2b. Průměrný věk rodiček po IVF (zdroj: ÚZIS ČR – NRRZ – rodička, položka: Závažné komplikace těhotenství a porodu,
gravidita).<br>
Graph 2b. Average age of mothers after IVF (source: ÚZIS ČR – NRRZ – mother, item: Serious complications of pregnancy and
childbirth, pregnancy). — Graf 2b. Průměrný věk rodiček po IVF (zdroj: ÚZIS ČR – NRRZ – rodička, položka: Závažné komplikace těhotenství a porodu, gravidita).
Graph 2b. Average age of mothers after IVF (source: ÚZIS ČR – NRRZ – mother, item: Serious complications of pregnancy and childbirth, pregnancy).

U 43,6 % z nich (877 z 2 010) se jednalo o těhotenství s nízký rizikem a u 56,4 % (1 133 z 2 010) o těhotenství s definovaným konkrétním rizikem (tab. 1, graf 3).

Těhotné nízkým rizikem vs. Těhotné
s definovaným konkrétním rizikem
(%). Zastoupení těhotných žen
s nízkým rizikem a Těhotných žen s definovaným konkrétním rizikem identifikovaných
při Zaevidování těhotné ženy do
porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu)
(n = 2 010).<br>
Graph 3. Low-risk pregnant vs. Pregnant
with defined specific risk (%). Share
of pregnant women at Low-risk and Pregnant
women at defined specific risk identified at Registration of a pregnant woman
in the maternity hospital (optimally at
36th–37th weeks) (N = 2,010). — Graf 3. Těhotné nízkým rizikem vs. Těhotné s definovaným konkrétním rizikem (%). Zastoupení těhotných žen s nízkým rizikem a Těhotných žen s definovaným konkrétním rizikem identifikovaných při Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu) (n = 2 010).
Graph 3. Low-risk pregnant vs. Pregnant with defined specific risk (%). Share of pregnant women at Low-risk and Pregnant women at defined specific risk identified at Registration of a pregnant woman in the maternity hospital (optimally at 36th–37th weeks) (N = 2,010).

Nejčastěji identifikovaná rizika byla následující (tab. 1):

• RhD negativní krevní skupina (18,4 %);

• diabetes mellitus (13,9 %);

• císařský řez v anamnéze (12,0 %);

• hypertenzní onemocnění (6,5 %);

• malý plod/růstová restrikce plodu (6,3 %);

• riziko rozvoje hemolytické nemoci plodu a novorozence (2,5 %);

• vícečetné těhotenství (1,6 %);

• vrozená vada plodu (1,3 %);

• poruchy placentace (0,5 %).

Přehled vybraných nejčastějších definovaných konkrétních rizik identifikovaných při Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu), které ovlivňují strategii ukončení těhotenství (načasování, způsob vedení porodu), zobrazují tab. 1 a graf 4.

Identifikovaná definovaná konkrétní rizika u těhotných žen (%). Přehled vybraných nejčastějších definovaných
konkrétních rizik identifikovaných při Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu) (n = 2 010), které
ovlivňují strategii ukončení těhotenství (načasování, způsob vedení porodu).<br>
Graph 4. Identified defined specific risks for pregnant women (%). An overview of the selected most frequent defined specific
risks identified during the Registration of a pregnant woman in the maternity hospital (optimally in the 36th–37th weeks)
(N = 2,010), which influence the strategy of pregnancy termination (timing, mode of delivery). — Graf 4. Identifikovaná definovaná konkrétní rizika u těhotných žen (%). Přehled vybraných nejčastějších definovaných konkrétních rizik identifikovaných při Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu) (n = 2 010), které ovlivňují strategii ukončení těhotenství (načasování, způsob vedení porodu).
Graph 4. Identified defined specific risks for pregnant women (%). An overview of the selected most frequent defined specific risks identified during the Registration of a pregnant woman in the maternity hospital (optimally in the 36th–37th weeks) (N = 2,010), which influence the strategy of pregnancy termination (timing, mode of delivery).

U 63,4 % z nich (1 275 z 2 010) byla stanovena strategie ukončení těhotenství spontánním vaginálním porodem, u 18,0 % (361 z 2 010) preindukcí/indukcí vaginálního porodu a u 14,2 % (285 z 2 010) císařským řezem. U 4,4 % (89 z 2 010) zdravotní služba nebyla provedena správně, protože nebyla stanovena žádná strategie (tab. 1, graf 5).

Stanovené strategie ukončení
těhotenství (%). Přehled strategií
ukončení těhotenství stanovených při
Zaevidování těhotné ženy do porodnice
(optimálně ve 36.–37. týdnu)
(n = 2 010).<br>
Graph 5. Determined pregnancy termination
strategies (%). Overview of pregnancy
termination strategies determined
during Registering a pregnant woman
to the maternity hospital (optimally at
36th–37th weeks) (N = 2,010). — Graf 5. Stanovené strategie ukončení těhotenství (%). Přehled strategií ukončení těhotenství stanovených při Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu) (n = 2 010).
Graph 5. Determined pregnancy termination strategies (%). Overview of pregnancy termination strategies determined during Registering a pregnant woman to the maternity hospital (optimally at 36th–37th weeks) (N = 2,010).

Vývoj zastoupení těhotných žen bez stanovené strategie při Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu) zobrazuje graf 6.

Těhotné ženy bez stanovené strategie (%). Vývoj zastoupení těhotných
žen bez stanovené strategie (n = 89) při Zaevidování těhotné ženy do porodnice
(optimálně ve 36.–37. týdnu) (n = 2010) v jednotlivých čtvrtletích – první
(56 z 517), druhé (14 z 529), třetí (14/529) a čtvrté (4 z 436).<br>
Graph 6. Pregnant women without a defined strategy (%). Development of the
representation of pregnant women without a defined strategy (N = 89) during
Registration of a pregnant woman in the maternity hospital (optimally in the
36th–37th weeks) (N = 2,010) in individual quarters – first (56/517), second (15 z 528),
third (14/529) and fourth (4/436). — Graf 6. Těhotné ženy bez stanovené strategie (%). Vývoj zastoupení těhotných žen bez stanovené strategie (n = 89) při Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu) (n = 2010) v jednotlivých čtvrtletích – první (56 z 517), druhé (14 z 529), třetí (14/529) a čtvrté (4 z 436).
Graph 6. Pregnant women without a defined strategy (%). Development of the representation of pregnant women without a defined strategy (N = 89) during Registration of a pregnant woman in the maternity hospital (optimally in the 36th–37th weeks) (N = 2,010) in individual quarters – first (56/517), second (15 z 528), third (14/529) and fourth (4/436).

Rizika identifikovaná u rodiček při přijetí k porodu zobrazuje tab. 1.

Konečný způsob porodu (konečný průběh ukončení těhotenství) zobrazují tab. 1 a graf 7.

Způsob porodu (%). Přehled
způsobů porodu (n = 2 271).<br>
Graph 7. Mode of delivery (%). Overview
of modes of delivery (N = 2,271). — Graf 7. Způsob porodu (%). Přehled způsobů porodu (n = 2 271).
Graph 7. Mode of delivery (%). Overview of modes of delivery (N = 2,271).

Diskuze

Relevantní instituce vytvářející legislativní a regulatorní prostředí

The World Health Organization (WHO) a The International Federation of Gynecology and Obstetrics (FIGO) publikovaly v roce 2015 a 2016 doporučení, která řeší problematiku organizace prenatální péče o těhotnou ženu, pod názvem „FIGO consensus guidelines on intrapartum fetal monitoring“ (2015) [1] a následně „WHO recommendations on antenatal care for a positive pregnancy experience“ (2016) [2].

V současné době neexistují důkazy o efektivitě screeningového provádění antepartálního fetálního kardiotokogramu ke zjišťování stavu plodu a neexistuje ani jednotný metodický postup pro jeho hodnocení/interpretaci. Proto antepartální fetální kardiotokogram již není obligatorní součástí dispenzární péče v těhotenství [1–3].

Rovněž je doporučen jiný počet a časování návštěv v prenatální poradně;

těhotná by měla být zařazena do některé z následujících skupin:

• Těhotné s nízkým rizikem (Low-risk pregnancy),

• Těhotné s definovaným konkrétním rizikem (Risk pregnancy);

těhotenství by mělo být ukončeno nejpozději v 41. týdnu (41+0 až 41+6) [1-3].

Česká gynekologická a porodnická společnost (ČGPS) České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) upravila i své doporučené postupy (platnost od roku 2021) [4]. Ve spolupráci s poskytovateli a plátci zdravotní péče byla stanovena metodika pro poskytování a mechanizmus úhrady nové zdravotní služby Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně v 36.–37. týdnu) (platnost od roku 2022) [3,5–16]. Ve spolupráci s Národním zdravotním informačním systémem (NZIS) [17], jehož správou je pověřen Ústav zdravotních informací a statistiky (ÚZIS), byla připravena nová metodika odesílání/hlášení informací/dat do Národního registru reprodukčního zdraví (NRRZ) [18]:

• modul POTRATY (platnost o roku 2023) [19];

• modul RODIČKA;

• modul NOVOROZENEC (platnost od roku 2024) [20].

ČGPS ČLS JEP schválila a publikovala celkem 40 aktuálně platných doporučených postupů, které řeší problematiku organizace komplexní péče o těhotnou ženu (tab. 2).

Aktuálně platné doporučené postupy ČGPS ČLS JEP, které řeší problematiku organizace komplexní péče o těhotnou
ženu [3]. Červeně uvedené byly již publikovány v novém elektronickém formátu PDF a jsou k dispozici volně ke
stažení na webových stránkách odborné společnosti (www.cgps.cz). Červeně tučně uvedené řeší problematiku Dispenzární
prenatální péče, ostatní řeší problematiku Prenatální péče a vedení porodu převážně u rizikových těhotných.<br>
Tab. 2. Current guidelines of the Czech Society for Gynecology and Obstetrics of J. E. Purkyně Czech Medical Society, which
solve the issue of the organization complex care of a pregnant woman [3]. Those listed in red have already been published in
the new electronic PDF format and are available for free download on the professional company's website (www.cgps.cz). The
ones in red bold deal with the issue of Dispensary prenatal care, the others deal with the issue of Prenatal care and management
of childbirth mainly of pregnant women. — Tab. 2. Aktuálně platné doporučené postupy ČGPS ČLS JEP, které řeší problematiku organizace komplexní péče o těhotnou ženu [3]. Červeně uvedené byly již publikovány v novém elektronickém formátu PDF a jsou k dispozici volně ke stažení na webových stránkách odborné společnosti (www.cgps.cz). Červeně tučně uvedené řeší problematiku Dispenzární prenatální péče, ostatní řeší problematiku Prenatální péče a vedení porodu převážně u rizikových těhotných.
Tab. 2. Current guidelines of the Czech Society for Gynecology and Obstetrics of J. E. Purkyně Czech Medical Society, which solve the issue of the organization complex care of a pregnant woman [3]. Those listed in red have already been published in the new electronic PDF format and are available for free download on the professional company's website (www.cgps.cz). The ones in red bold deal with the issue of Dispensary prenatal care, the others deal with the issue of Prenatal care and management of childbirth mainly of pregnant women.

Problematiku Dispenzární prenatální péče řeší jen tři z nich:

• č. 1/2021 Sb., Zásady dispenzární péče v těhotenství;

• č. 1/2022 Sb., Pravidelná ultrazvuková vyšetření v průběhu prenatální péče;

• č. 4/2019 Sb., Podrobné hodnocení morfologie plodu při ultrazvukovém vyšetření ve 20.–22. týdnu těhotenství.

Vzájemně se komplementárně doplňují a materiál je konsenzuálním stanoviskem sekcí ČGPS ČLS JEP:

• Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny (SPFM);

• Sekce ultrazvukové diagnostiky (SUD);

• Sekce ambulantních gynekologů (SAG).

Zbývajících 37 doporučených postupů řeší problematiku Prenatální péče a vedení porodu převážně u rizikových těhotných nad rámec dispenzární prenatální péče.

Těhotenství s definovaným konkrétním rizikem a klinické protokoly pro management jednotlivých těhotenství doporučené ČGPS ČLS JEP přehledně zobrazuje tab. 3.

Těhotenství s definovaným konkrétním rizikem (Rsk pregnancy) – seřazeno sestupně od nejčastějších rizik [3].<br>
U jednotlivých rizik je uveden doporučený postup ČGPS ČLS JEP, který řeší problematiku Prenatální péče a vedení porodu
nad rámec Dispenzární prenatální péče – Klinický protokol pro management těhotenství.<br>
Tab. 3. Pregnancy with a defined specific risk (risk pregnancy) – ranked in descending order of the most frequent risks [3].<br>
For individual risks, the recommended procedure of the Czech Society for Gynecology and Obstetrics of J. E. Purkyně Czech
Medical Society is given, and addresses the issue of Prenatal care and birth management beyond the framework of Dispensary
prenatal care – Clinical protocol for pregnancy management. — Tab. 3. Těhotenství s definovaným konkrétním rizikem (Rsk pregnancy) – seřazeno sestupně od nejčastějších rizik [3].
U jednotlivých rizik je uveden doporučený postup ČGPS ČLS JEP, který řeší problematiku Prenatální péče a vedení porodu nad rámec Dispenzární prenatální péče – Klinický protokol pro management těhotenství.
Tab. 3. Pregnancy with a defined specific risk (risk pregnancy) – ranked in descending order of the most frequent risks [3].
For individual risks, the recommended procedure of the Czech Society for Gynecology and Obstetrics of J. E. Purkyně Czech Medical Society is given, and addresses the issue of Prenatal care and birth management beyond the framework of Dispensary prenatal care – Clinical protocol for pregnancy management.

Relevantní informace/data o incidenci/prevalenci nejčastějších definovaných rizik u těhotných žen v NRRZ v současné době nejsou k dispozici, ale pokud by se podařilo úspěšně implementovat nově připravenou metodiku (NZIS/ÚZIS) odesílání/hlášení informací/dat do NRRZ, bylo by možné provádět analýzu definovaných parametrů nebo dle potřeby i cílené parametrické dotazy.

Fakultní nemocnice Olomouc

V souladu s doporučením odborných společností bylo ve FNOL ukončeno screeningové provádění antepartálního fetálního kardiotokogramu od ledna roku 2020 [21], od ledna roku 2021 byla zahájena implementace nové zdravotní služby Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu) [3] a od ledna 2022 je prováděn i controlling, průběžné hodnocení a event. úprava metodiky pro stanovení strategie ukončení těhotenství.

Je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že vyšší věk a vyšší BMI rodiček a častější těhotenství po mimotělním oplodnění nepříznivě ovlivňují výskyt definovaných konkrétních rizik v těhotenství a při porodu (tab. 1, graf 2a, b).

Správná identifikace rizik již při Zaevidování těhotné ženy do porodnice umožní nejen správně stanovit strategii ukončení těhotenství, ale při vlastním přijetí rodičky k porodu, obzvláště v úseku jen pohotovostní služby, umožní stanovit správnou strategii vedení porodu snáze, lépe a bezpečněji.

Propojení informací/dat o rizicích identifikovaných při Zaevidování těhotné ženy do porodnice a při přijetí k porodu bohužel zatím není v klinickém informačním systému FNOL k dispozici (tab. 1).

Počet případů, kdy těhotné ženy bez stanovené strategie, tzv. zdravotní služba nebyla provedena správně, tj. těhotným ženám nebyla stanovena strategie, v průběhu roku 2022 ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) významně/signifikantně poklesl a cílem každého zdravotnického zařízení by mělo být, provést vnitřní audit a takové případy zcela eliminovat (graf 6).

Propojení informací/dat o stanovené strategii ukončení těhotenství při Zaevidování těhotné ženy do porodnice a o následném konečném způsobu porodu bohužel zatím rovněž není v klinickém informačním systému FNOL k dispozici (tab. 1).

Ve spolupráci s ekonomickým úsekem FNOL a v souladu se stanovenými úhradovými mechanizmy je průběžně hodnoceno i vykazování zdravotní služby plátcům zdravotní péče (zdravotním pojišťovnám).

Informace/data, které se v klinickém informačním systému (datovém skladu) zdravotnického zařízení nenachází vůbec nebo v nesprávném formátu, nelze správně odeslat/hlásit do NRRZ (tab. 1).

Cílem každého zdravotnického zařízení (porodnice) by mělo být:

• provést zdravotní službu u co možná největšího počtu rodiček, které na konec v porodnici i porodí;

• provést zdravotní službu co možná nejlépe (správně identifikovat rizika, stanovit optimální strategii ambulantní předporodní péče a načasování a způsobu vedení porodu);

• provedenou zdravotní službu vždy správně vykázat zdravotní pojišťovně;

• v souladu s připravenou/stanovenou metodikou NZIS požadované informace/data o porodu, rodičce a novorozenci správně odeslat/hlásit do NRRZ.

Závěr

Implementace nové zdravotní služby umožní nahradit aktivitu (častější návštěvy v prenatální poradně a screeningové provádění antepartálního fetálního kardiotokogramu) efektivitou (identifikace rizika, stanovení optimální strategie ambulantní předporodní péče a načasování a způsob vedení porodu), a tím poskytovat zdravotní péči lépe a bezpečněji (hledisko medicínské, organizační, legislativní a ekonomické).

Nezbytný je controlling, průběžné hodnocení a event. úprava metodiky pro stanovení strategie ukončení těhotenství.

Pro rizika, která ovlivňují strategii ukončení těhotenství, by měl být ve zdravotnickém zařízení vypracován klinický protokol ve formě organizační normy.

V návaznosti na primárně stanovenou strategii by následně měl být hodnocen i konečný způsob porodu (konečný průběh ukončení těhotenství).

Pro zdravotnická zařízení by měl být vytvořen klinický informační systém, který by umožnil vedení kvalitní zdravotnické dokumentace v péči o těhotnou ženu, plod, rodičku a novorozence v definovatelné strukturované a databázově tříditelné podobě, kterou by uměla efektivním způsobem sdílet se všemi zainteresovanými subjekty. Následně by bylo možné na straně jedné odeslat povinná data a na straně druhé prakticky online provádět analýzu definovaných parametrů přímo ve zdravotnickém zařízení (např. v porodnici) nebo dle potřeby provádět i cílené parametrické dotazy.

ORCID autorů

M. Ľubušký 0000-0003-0551-0942

V. Durdová 0000-0002-0496-446X

T. Kratochvílová 0000-0003-4606-1960

M. Maděrková Tozzi 0000-0001-5857-9738

K. Campsie 0009-0006-1803-9706

A. Šinská 0000-0001-5584-0398

E. Hostinská 0000-0002-7635-402X

M. Studničková 0009-0004-7298-6558

L. Dušek 0000-0002-8589-4378

R. Pilka 0000-0001-8797-1894

Doručeno/Submitted: 6. 6. 2023

Přijato/Accepted: 6. 6. 2023

prof. MUDr. Marek Ľubušký, Ph.D., MHA

Centrum fetální medicíny

Porodnicko-gynekologická klinika

LF UP a FN Olomouc

Zdravotníků 248/7

779 00 Olomouc

marek@lubusky.com

Zdroje

1. FIGO (The International Federation of Gynecology and Obstetrics) consensus guidelines on intrapartum fetal monitoring. Int J Gynaecol Obstet 2015; 131 (1): 3–29.

2. WHO (The World Health Organization) recommendations on antenatal care for a positive pregnancy experience. Online [2016]. Available from: https: //www.who.int/publications/i/ item/9789241549912.

3. Ľubušký M, Kacerovský M, Pařízek A et al. Metodika organizace Komplexní péče o těhotnou ženu v České republice. Gyn Por 2021; 5 (2): 68–75.

4. ČGPS ČLS JEP. Zásady dispenzární péče v těhotenství. Doporučený postup. Sbírka doporučených postupů č. 1/2021.

5. ČR. Předpis č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, Sbírka zákonů České republiky.

6. ČR. Předpis č. 134/1998 Sb., Vyhláška, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, Sbírka zákonů České republiky.

7. ČR. Předpis č. 372/2011 Sb., Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), Sbírka zákonů České republiky.

8. ČR. Předpis č. 373/2011 Sb., Zákon o specifických zdravotních službách, Sbírka zákonů České republiky.

9. ČR. Předpis č. 39/2012 Sb., Vyhláška o dispenzární péči, Sbírka zákonů České republiky.

10. ČR. Předpis č. 98/2012 Sb., Vyhláška o zdravotnické dokumentaci, Sbírka zákonů České republiky.

11. ČR. Předpis č. 116/2012 Sb., Vyhláška o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému, Sbírka zákonů České republiky.

12. ČR. Předpis č. 373/2016 Sb., Vyhláška o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému, Sbírka zákonů České republiky.

13. ČR. Předpis č. 254/2019 Sb., Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, Sbírka zákonů České republiky.

14. ČR. Předpis č. 505/2020 Sb., Vyhláška, kterou se stanoví seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů, jiná osvědčení o odborné způsobilosti, osvědčení vydaná profesními komorami a specializační studia pro obory a odvětví, Sbírka zákonů České republiky.

15. ČR. Předpis č. 243/2021 Sb., Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, Sbírka zákonů České republiky.

16. ČR. Předpis č. 396/2021 Sb., Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2022, ve znění pozdějších předpisů, Sbírka zákonů České republiky.

17. NZIS – Národní zdravotnický informační systém. online [2023]. Dostupné z: https: //www.uzis.cz/index.php?pg=nzis.

18. NRRZ – Národní registr reprodukčního zdraví. online [2023]. Dostupné z: https: //www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat—narodni-zdravotni-registry--narodni-registr-reprodukcniho-zdravi.

19. NRRZ-VV – Modul rodiček. online [2023]. Dostupné z: https: //www.uzis.cz/index.php?pg= registry-sber-dat—narodni-zdravotni-registry--narodni-registr-reprodukcniho-zdravi--modul--rodicek.

20. NRRZ-VV – Modul novorozenců. online [2023]. Dostupné z: https: //www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat—narodni-zdravotni-registry--narodni-registr-reprodukcniho-zdravi--modul-novorozencu.

21. Ľubušký M, Dzvinčuk P, Hostinská E et al. Organizace komplexní péče o těhotnou ženu v olomoukém regionu. Gynekolog 2020; 29 (2): 78–81.