#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Jsou rizikové faktory v prenatálním a perinatálním období důležité pro vznik schizofrenie?


Are risk factors in prenatal and perinatal period important for develompent of schizophrenia?

 

Objective:
Schizophrenia is an important psychical disease of multifactorial origin and not yet clear etiology. In prenatal and perinatal period some potential risk factors for schizophrenia are taken into consideration.

Design:
Case-control study of 815 subjects, 407 cases and 408 controls was performed in 2013 to 2015.

Methods:
In this study environmental and genetic risk factors were evaluated including potential risk factors of prenatal and perinatal period.

Results:
Statistically important difference was found in child­birth done by cesarean section (p = 0.009) and in patients with schizophrenia were 15.7% complications in the course of childbirth (p < 0.001). Hypoxia, passed umbilical cord were the most frequent complications. In prenatal period premature childbirth, injury and psychical complications were the most frequent. On the other hand difference in weight and length of newborns, breast feeding and infection during pregnancy were found not statistically important.

Conclusion:
In this study statistically important diference were found in way of carrying childbirth and in some complications during pregnancy and delivery. Influence of infection during pregnancy and influence of weight and length of newborn were not demonstrated.

Keywords:
schizophrenia, risk factors, pregnancy, childbirth, infection


Autoři: P. Ambroz 1;  J. Janoutová 1;  O. Machaczka 1;  M. Kovalová 1;  A. Pohlídalová 1;  K. Vařechová 1;  O. Košta 1;  H. Tomášková 1;  O. Šerý 2;  L. Hosák 3;  V. Janout 1
Působiště autorů: Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU, Ostrava, vedoucí ústavu prof. MUDr. V. Janout, CSc. 1;  Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, Laboratoř embryologie živočichů, Brno, vedoucí ústavu prof. MVDr. J. Míšek, CSc. 2;  Psychiatrická klinika FN, Hradec Králové, přednosta kliniky prof. MUDr. L. Hosák, Ph. D. 3
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2017; 82(1): 24-27

Souhrn

Schizofrenie je závažné psychické onemocnění multifaktoriálního původu, jehož etiologie není dosud přesně objasněna.

Cíl:
Přispět k posouzení vlivu faktorů v prenatálním a perinatálním období jako možných rizikových faktorů vzniku a vývoje schizofrenie v pozdějším období.

Typ studie:
V letech 2013–2015 probíhala studie skupin nemocných a kontrol, do které bylo zapojeno celkem 815 respondentů, z toho 407 nemocných a 408 kontrol.

Metodika:
Ve studii byly sledovány environmentální a genetické rizikové faktory rozvoje schizofrenie, včetně možných rizikových faktorů v prenatálním a perinatálním období.

Výsledky:
Z vybraných parametrů byl mezi sledovanými soubory zjištěn statisticky významný rozdíl ve vedení porodu, a to u porodů provedených císařským řezem (p = 0,009). Nemocní se schizofrenií také uvedli v 15,7 % případů komplikace v průběhu porodu (p < 0,001). Nejčastěji byly uváděny: porod kleštěmi, hypoxie a omotaná pupeční šňůra. V prenatálním období byly nejčastějšími komplikacemi předčasný porod, úraz a psychické komplikace.

U dalších sledovaných parametrů, jako jsou rozdíly v porodní hmotnosti a délce novorozence, kojení po narození a infekce v průběhu těhotenství, nebyl nalezen statisticky významný rozdíl.

Závěr:
V předložené studii byl nalezen statisticky významný rozdíl mezi sledovanými soubory ve způsobu vedení porodu, kdy u osob postižených schizofrenií bylo častější vedení porodu císařským řezem. Také byla vyšší frekvence výskytu některých komplikací v období těhotenství a během porodu. Nepodařilo se prokázat vliv infekce během těhotenství a vliv porodní hmotnosti a délky novorozence ani kojení po narození.

Klíčová slova:
schizofrenie, rizikové faktory, těhotenství, porod, infekce

ÚVOD

Schizofrenie je závažné psychické onemocnění, které lze zjednodušeně chápat jako poruchu zpracování informací, poruchy myšlení, vnímání, emocí, poruchy projevů chování a kognitivních funkcí.

Etiologie schizofrenie je multifaktoriální a stále není známá. Současné poznatky toto onemocnění chápou jako důsledek působení mezi chorobnou dispozicí a vnějším stresem. Existuje několik hypotéz, kterými lze vysvětlit patogenetický mechanismus vzniku schizofrenie, jako je hypotéza dopaminová, genetická, rodinná, virová a další [11].

K významným možným rizikům patří i komplikace v těhotenství a při porodu, stres a infekce v průběhu těhotenství a nedostatečná výživa matky [5, 6, 7].

Schizofrenie je onemocnění obvykle s chronickým průběhem a vrcholem výskytu okolo 25. až 30. roku věku. Počátek onemocnění bývá nejčastější mezi 17. a 30. rokem věku, v dětství je velmi vzácný a po 40. roce věku spíše výjimečný [5, 11].

Nedávné metaanalýzy uvádějí, že častěji jsou schizofrenií postiženi muži (RR 1,4) [1]. U mužů bývá nástup onemocnění nejčastěji mezi 16. a 25. rokem a u žen nejčastěji mezi 22. a 34. rokem věku. Dřívější nástup tohoto onemocnění vede k závažnějšímu klinickému průběhu a pacienti hůře reagují na léčbu.

Prevalence tohoto onemocnění je celosvětově 0,7–1,4 %. V Evropské unii trpí schizofrenií přibližně pět milionů obyvatel [5, 9]. Schizofrenie se řadí mezi deset nejzávažnějších příčin invalidity. Chronický průběh u většiny pacientů vede k závažnému funkčnímu postižení, změnám osobnosti a vysoké nezaměstnanosti. Tyto důsledky mají dopad nejen na konkrétního pacienta, ale i na společnost. Některé odhady uvádějí, že 10 % nemocných spáchá sebevraždu a délka života pacientů je zkrácena v průměru o 25 let. V České republice je evidováno přibližně šest tisíc hospitalizací s tímto onemocněním s průměrnou pracovní neschopností přesahující sto dní [9].

Předložená práce se zabývá analýzou uvažovaných rizikových faktorů v prenatálním a perinatálním období pro vznik schizofrenie v pozdějším věku.

SOUBOR A METODIKA

V letech 2013–2015 probíhal ve spolupráci mezi Ústavem epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU v Ostravě a Ústavem živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Brně projekt „Epidemiologie a genetika schizofrenie“, který byl podpořen grantem IGA MZ ČR č. NT/14504-3.

Cílem tohoto projektu bylo identifikovat formou studie pacientů a kontrol významné rizikové faktory ovlivňující vznik tohoto vážného onemocnění.

Soubor pacientů byl získán z české populace mužů a žen z psychiatrických nemocnic v Opavě a Havlíčkově Brodu, z psychiatrických léčeben Šternberk a Kroměříž a z Psychiatrické kliniky LF UK v Hradci Králové. Kritériem pro výběr nemocných schizofrenií byli muži a ženy české populace, u kterých nebyla přítomna další psychiatrická diagnóza, kteří byli ochotni spolupracovat a podepsali informovaný souhlas. Informovaný souhlas podepisoval pacient, v případě potřeby jeho zákonný zástupce.

Kontrolní skupina byla získána mezi muži a ženami české populace ve věkovém rozdílu maximálně ± 5 let k věku nemocného, a to ve spolupracujících pracovištích praktických lékařů v Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích a specializovaných odděleních nemocnice s poliklinikou v Havířově.

U všech osob zúčastněných ve studii byl proveden odběr venózní krve, který byl na daných pracovištích uchováván a zmražen na teplotu -20 °C a po převozu zpracován v laboratoři brněnského spoluřešitele. Současně s odběrem bylo provedeno dotazníkové šetření čítající 68 otázek, které se zaměřilo na základní osobní údaje, dále období života jednoho roku před vypuknutím onemocnění, údaje týkající se dětství a osobních návyků. Součástí dotazníku byly i otázky zaměřené na věk otce a matky při porodu, počet sourozenců a údaje z období těhotenství a průběhu porodu.

Analýza dat byla provedena v závislosti na druhu veličin, a to pomocí statistických programů Stata v. 13. Statistické testy byly vyhodnoceny na hladině významnosti 5 % a byla použita popisná statistika, Mannův-Whitneyův test, t-test, χ2 test.

VÝSLEDKY

V předložené práci jsou analyzovány vybrané rizikové faktory související především s obdobím těhotenství a porodu, které mohou zvyšovat pravděpodobnost vzniku schizofrenie.

Do studie bylo zařazeno celkem 815 osob, z toho 407 pacientů a 408 kontrol. Průměrný věk začátku nemoci byl 24,4 let. V 78,8 % byl začátek onemocnění ve věkovém rozmezí 15–35 let. U nejvyššího dosaženého vzdělání byl ve sledovaném souboru zjištěn statisticky významný rozdíl. U nemocných schizofrenií 62,9 % dotazovaných uvedlo jako nejvyšší dosažené vzdělání základní nebo výuční list, v kontrolní skupině uvedlo tyto údaje 31,7 %. Největší podíl mělo středoškolské vzdělání (42,3 %, p < 0,001).

U nemocných schizofrenií byl oproti kontrolní skupině zjištěn vyšší věk matky a otce při porodu (p < 0,001). Také byl statisticky významný rozdíl v počtu sourozenců v rodině. Celkem 20,7 % dotázaných nemocných uvedlo tři a více dětí v rodině (p = 0,003). Přítomnost schizofrenie u rodinných příslušníků byla statisticky významně rozdílná (p < 0,001), když schizofrenii uvedlo 21,2 % dotazovaných nemocných na rozdíl od 2,5 % v kontrolní skupině (tab. 1).

Tab. 1. Srovnání vybraných rizikových faktorů u nemocných schizofrenií a v kontrolní skupině
Srovnání vybraných rizikových faktorů u nemocných schizofrenií a v kontrolní skupině

Rizikové faktory v prenatálním a perinatálním období

U nemocných schizofrenií uvedlo komplikace během těhotenství matky 27,8 % dotazovaných oproti 5,8 % u kontrol (p < 0,001). Jako nejčastější komplikace byly uváděny předčasný porod, úraz a psychické komplikace.

Pokud jde o způsob porodu, byl u nemocných schizofrenií častější porod císařským řezem (p = 0,008). Nemocní schizofrenií také uvedli v 15,7 % komplikace v průběhu porodu (p < 0,001), nejčastěji porod kleštěmi, hypoxii nebo omotanou pupeční šňůru (tab. 1).

U dalších sledovaných parametrů, jako jsou rozdíly v porodní hmotnosti a délce novorozence, délce kojení po narození a infekce v průběhu těhotenství, nebyl statisticky významný rozdíl nalezen.

DISKUSE

Etiologie schizofrenie není přesně známa. V současnosti existují i teorie, že těhotenské a porodní komplikace spouštějí nebo mohou podporovat geneticky predisponovanou zranitelnost nervové soustavy, a mohou tedy vést k rozvoji tohoto onemocnění [6].

Mezi významná rizika zvyšující pravděpodobnost vzniku schizofrenie jsou řazeny komplikace vznikající v prenatálním období. Patří mezi ně krvácení, preeklampsie, diabetes a Rh inkompatibilita, fetální abnormality (nízká porodní hmotnost, malý obvod hlavy, vrozené vady) i komplikace porodu (hypoxie, děložní atonie, císařský řez) [7]. V našem souboru byl u nemocných schizofrenií významně častější porod císařským řezem a dále hypoxie a předčasný porod. Také studie sledující způsob vedení porodu autorů Byrne et al. [2] uvádí, že u nemocných schizofrenií byla větší pravděpodobnost, že se narodili císařským řezem.

Prodělané infekce v těhotenství mohou být zodpovědné za vrozené vývojové vady mozku, neurokognitivní poruchy a poruchy chování. Práce z 60. let minulého století prokázaly význam chřipkových pandemií. Později bylo poukazováno na možný vliv dalších virových onemocnění, jako jsou zarděnky, poliomyelitida a toxoplazmóza [7, 10]. Vliv infekcí v našem souboru nebyl statisticky významný.

Miller et al. [8] uvádějí, že vyšší věk otců je spojen s rizikem výskytu schizofrenie u potomků. Také v našem souboru byl u nemocných schizofrenií zjištěn vyšší věk matky a otce při porodu oproti věku rodičů kontrolního souboru (p < 0,001).

Komplikace v období těhotenství a porodu ukazují jasnou náchylnost ke schizofrenii. Podle autorů Cannon et al. [3] a Clarke et al. [4] jedinci se schizofrenií měli s vyšší pravděpodobností při narození hypoxii. Clarke udává souhrnné OR pro poměr vlivu vystavení komplikací při porodu na následný vývoj schizofrenie 2,0. Cannon et al. [3] a další autoři epidemiologických studií potvrdili nižší porodní hmotnost i délku schizofrenních jedinců. V našem souboru byly tyto údaje statisticky nevýznamné.

Je třeba vzít v úvahu, že většina získaných informací se zakládá na subjektivních odpovědích respondentů, které mohou být v určitých případech zkreslené. Přesto je důležité tyto informace nepodceňovat a problematikou se nadále intenzivně zabývat. Těhotenské a porodní komplikace jsou zřejmě důležitým rizikovým faktorem pro další rozvoj schizofrenie u predisponovaných jedinců a zjištěné údaje by do budoucna mohly sloužit jako podklad pro významná preventivní opatření v rámci primární a sekundární prevence schizofrenie.

ZÁVĚR

Závěry epidemiologických studií provedených v posledních desetiletích silně podporují hypotézu, že prenatální a perinatální vybrané faktory mohou zvýšit riziko rozvoje schizofrenie či dalších závažných duševních onemocnění [7, 12]. V předložené studii byl nalezen statisticky významný rozdíl ve způsobu vedení porodu a některých komplikacích v období těhotenství a během porodu. Nepodařilo se prokázat vliv infekce během těhotenství a vliv porodní hmotnosti a délky novorozence a kojení po narození.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR č. NT/14504-3 „Epidemiologie a genetika schizofrenie“.

Mgr. Petr Ambroz

Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví

Lékařská fakulta Ostravské univerzity

Syllabova 19

703 00 Ostrava-Zábřeh

e-mail: petr.ambroz@osu.cz


Zdroje

1. Aleman, A., Kahn, RS., Selten, JP. Sex differences in the risk of schizophrenia: evidence from meta-analysis. Arch Gen Psychiatry, 2003, 60, 6, p. 565–571.

2. Byrne, M., Browne, R., Mulryan, N., et.al. Labour and delivery complications and schizophrenia. Case-control study using contemporaneous labour ward records. Brit J Psychiatry, 2000, 176, 6, p. 531–536.

3. Cannon, M., Jones, P., Murray, R. Obstetric complications and schizophrenia: historical and meta-analytic review. Am J Psychiatry, 2002, 159, 7, p. 1080–1104.

4. Clarke, MC., Harley, M., Cannon, M. The role of obstetric events in schizophrenia. 2006, Schizophr Bull. 32, p. 3–8.

5. Hosák, L., Libiger, J., a kol. Psychiatrie a pedopsychiatrie. Schiozofrenie a jiné psychotické poruchy, 1. vyd. Praha: Karolinum, 2015, 648 s.

6. Malá, E. Schizofrenie v dětství a adolescenci, 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 194 s.

7. Meli, G., Öttl, B. Prenatal and perinatal risk factor of schizophrenia. J Maternal-Fetal Neonatal Med, 2012, 25, 12, p. 2559–2563.

8. Miller, B., Messias, E., Miettunen, J., et al. Meta-analysis of paternal age and schizophrenia risk in male versus female offspring. Schizophr Bull, 2011, 37, p. 1039–1047.

9. Mohr, P. Schizofrenie: diagnostika a současné terapeutické možnosti. Medicína pro praxi, 2012, 9, 8, 9, s. 342–346.

10. Motlová, L., Koukolík, F. Schizofrenie: Neurobiologie, klinický obraz, terapie, 1. vyd. Praha: Galén, 2004, 437 s.

11. Raboch, J., Doubek, P. Psychiatrie, schizofrenie, 1. vyd. Praha: Karolinum, 2012, 468 s.

12. Verdoux, H. Perinatal risk factors for schizophrenia: how specific are they? Current Psychiatry Reports, 2004, 6, p. 162–167.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína Dětská psychiatrie Praktické lékařství pro dospělé Psychiatrie Interní lékařství Kardiologie

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 1

2017 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

plice
INSIGHTS from European Respiratory Congress
nový kurz

Současné pohledy na riziko v parodontologii
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#