XXII. sympozium imunologie a biologie reprodukce
Sympozium věnované Dr. Radslavovi Kinskému
Třešt, 26.–28. 5. 2016

Sympozium konané pod hlavičkou Biotechnologického ústavu AV ČR a LF UK a FN Plzeň navštívilo osmdesát účastníků, z toho deset ze zahraničí.

Prof. Chaouat (Francie) otevíral tradičně tuto akci, aby tentokrát přednesl poslední výsledky práce svého i mezinárodního kolektivu týkající se zásadní úlohy lektinové dráhy při aktivaci komplementu u myší, u kterých navodil potrat. Místo implantace u myší, které potratily, a místa implantace u myší, které nepotratily, pak kontroloval s ohledem na komplementární aktivitu sliznice (C1q, C4 a C3, C1r, C5). V přednášce vyslovil hypotézu o významné vazbě komplementární aktivity k T-supresorickým buňkám. Jeho hypotéza tečovala i současnou problematiku preeklampsie imunologicky sledované u žen.

Prof. Moore (Anglie) věnoval svoji pozornost identifikaci nových vazebných míst mezi spermií a vajíčkem. Poukázal přitom na četné studie zabývající se molekulárními mechanismy lidské fertility, dále na nové metody asistované reprodukce. Zabýval se šestnácti kandidáty pro sequenci peptidů, které sehrávají hlavní roli při fertilizačním procesu jak na animálním modelu (myši), tak lidském. Zjistil, že vyrobené monoklonální protilátky proti FC receptor-like molecule (FCRL3) spolehlivě blokují vazbu spermie, tedy pak vedou k selhání časné fertilizace i u lidských oocytů.

Dr. Šebková pokračovala v dalších analýzách a distribuci CD46 proteinu a beta1-integrinových molekul velmi důležitých během fertilizace stabilizace akrozomální aktivity.

Dr. Dvořáková-Hortová navázala na předchozí přednášku o selektovaných integrinech u myších spermií s neporušeným akrozomem. Identifikovala tři funkční heterodimery alfa3beta1, alfa 6beta1 a alfa6beta4 na myších spermiích. Nastínila pak další výzkum beta4 podjednotky.

Prof. Di Simone (Itálie) se zabývala idiopatickým opakovaným potrácením. Vyjmenovala jeho různé příčiny. Svoji přednášku pak orientovala na význam genů pro HLA-DQAQ1 a HLA-DQB1. Zjistila, že u pacientek opakovaně potrácejících je významně zvýšena pozitivita HLA-DQ2/DQ8, HLA-II.třídy ve srovnání se zdravými fertilními ženami. Nález pak odpovídá vyššímu výskytu celiakie s doprovodným nálezem ostatních imunologických parametrů (jako např. zvýšená produkce interferonu-gama, tumor necrosis factor-alfa a protilátek proti transglutamináze, endomysiu a gliadinu).

Dostálová identifikovala na myších testikulárních buňkách a na spermiích estrogenový receptor beta (ER-beta), který velmi podrobně imunologicky charakterizovala. Význam těchto receptorů prokázala tím, že protilátky proti ER-beta mohou zablokovat kapacitaci, akrozomální reakci a pohyblivost spermií.

Dr. Jankovičová (Slovensko) charakterizovala tyrozinem fosforylované proteiny, které mají velký význam na epididymální dozrávání spermií u býků. Je zajímavé, že tyto proteiny nenalezla v býčích varlatech.

Na tuto přednášku navázala dr. Postlerová s významným sledováním epididymální maturace vývoje post-testikulárních spermií. Identifikovala několik proteinů z býčí epididymální tekutiny, které měly vazbu k heparinu, hyaluronu a glykoproteinům zona pellucida.

Dr. Antalíková (Slovensko) se zaměřila na spermie u býků a na kvalitu kapacitace opakovaně zamražených a rozmražených spermií. Ke studiu tohoto jevu použila monoklonální protilátky v imunofluorescenčních a elektroforetických analýzách.

Doc. Liška předložil velmi detailní imunogenetickou studii mutace popsanou jakou SBF1, která způsobuje non-syndromickou infertilitu u krysích samců.

Dr. Lipcseyová (Slovensko) popsala imunofluorescenční metodu s protilátkou proti ph-tyrozinu, kterou použila  pro vyhodnocení kvality kapacitace býčích spermií.

Dr. Štiavnická (Slovensko/ČR) ve spolupráci s dr. Garcia-Alvarez (Španělsko) přednesla první výsledky průtokové cytometrie jako neinvazivního přístupu k výběru spermií. Kombinace s Raman-spektroskopií slibuje výběr těch nejzdravějších samčích gamet, které lze pak použít pro fertilizaci.

Dr. Pohlová (et al.) sledovala proteiny spermií různých savců (prase, býk, pes, kocour, myš, člověk) získáné SDS elektroforézou a western blotem. Tyto proteiny pak studovala s ohledem na vazbu k zona pellucida.

Další zajímavou práci přednesla dr. Žatecká. Soustředila se na škodlivý účinek tetrabromibisfenolu A na Sertoliho buňky v pokusu i in vivo na animálním modelu.

Dr. Paál (Slovensko) prokázal významný účinek taurinu, který pomáhá udržovat pohyblivost spermií u králíků v in vitro pokusu.

Mgr. Petelák rozebral užitečnou imunofluorescenční metodu, která slouží k aktivaci buněk (FACS) spermií označených protilátkou proti významnému extracelulárnímu povrchovému markeru – ubiquitinu, který byl sledován již dříve v celé řadě studií. 

Dr. Nagyová popsala imunohistochemickou analýzu proteoglykanové extracelulární matrix obsažené v prasečích ovariálních folikulech.

Dr. Dorosh (Ukrajina/CR) sledoval analýzu exprese genů s potenciálním mRNA gradientem u myších oocytů. Tato genová exprese je velmi důležitá během fertilizace v embryonálním vývoji.

Ing. Nevoral se také zabýval embryonálním vývojem – nejdříve histonem kodovanou (histone code) zygotou – od ustanovení, po regulaci a přímém zapojení do embryonálního vývoje. Všechny sledované imunogenetické prvky pak směřují k lidské asitované reprodukci.

Dr. Prokešová detailně popsala meiotické dozrávání prasečích oocytů in vitro a pod vlivem dalšího endokrinních disruptoru bisfenolu S.

Dr. Pavlínková překvapila jednoznačně excelentním obsahem své přenášky o diabetické embryopatii. Vyzdvihla teratogenní účinek mateřského diabetu. Zdá se, že embryonální exprese HIF1A je porušována mateřským diabetem. Ví se, že ztráta této genové kopie HIF1A je spojována s defektem komorového septa, hypoxií a embrypatií jako takovou.

Dr. Valášková sledovala vliv diabetického prostředí na kvalitu spermií, změnu exprese testikulárních genů a dalších reprodukčních znaků u myší s indukovaným diabetem.

Blok klinických studií otevřela dr.Tibenská (Slovensko), která sledovala účinky metylprednisonu na hladiny INF gama a TNF alfa u imunologické příčiny snížené plodnosti.

MUC. Tvarůžková (4. ročník LF UK v Plzni) vyhodnotila hladiny anti-mulleriánského hormonu (AMH) u žen se sníženou plodností s diagnózou polycystická ovaria (PCO). Zjistila, že zvýšené hladiny AMH doplňují poznatky o tomto hormonálním onemocnění.

MUC. Benešová (4. ročník LF UK v Plzni) také sledovala AMH, ale v souvislosti s endometriózou, která v podstatě hladiny tohoto hormonu neovlivňuje, pakliže není ovariální tkáň masivně postižena endometriózou a posléze odstraněna.

Dr. Zídková rozebrala nález antioxidativních enzymů v lidském séru a ejakulátu po léčbě vitaminem E, dále zinkem a selem.

Dr. Dzurillová (Slovensko) analyzovala literární rešerši a vlastní zkušenosti s léčbou pomocí intravenozního imunoglobulinu při poruchách reprodukce.

Dr. Malá uvedla kazuistiku zhoršené plodnosti u pacientky, která v průběhu pěti let i přes různou intervenční léčbu a komplikace celkového stavu, který končil na jednotce intenzivní péče, neotěhotněla.

Dr. Lešťan (Slovensko) podrobně popsal kazuistiku 30leté pacientky, která až po hmatatelném zvýšení kortikoidní imunoterapie až suprese a opakované hospitalizaci úspěšně porodila.

Příspěvek dr. Polákové dovršil úspěšnou kazusitiku pacientky s primární sterilitou, endometriózou a intrauterinní adenomyózou. Individuální trpělivý terapeutický přístup dovršený transferem jednoho embrya a porodem zdravé dcery uzavřel odborně celé sympozium.

Během sympozia proběhl křest knihy Imunologie a imunopatologie lidské reprodukce, vybrané kapitoly, editorů dr. Madara a prof. Ulčové-Gallové.

Poslední, trochu nostalgické odpoledne končilo odjezdem účastníků na zámek Kinských do Žďáru nad Sázavou, kde jsme vzpomínali na dr. Kinského a předchozí sympozia konaná zde, a poté jsme vstoupili do nově otevřeného Muzea nové generace. Přivítání s paní Thamar Kinskou bylo vřelé a upřímné. Vdova po dr. Kinském nás pak provedla po zámeckých zahradách právě v Den otevřených zahrad.

Je velmi potěšitelné, že dvě třetiny účastníků sympozia byli lidé mladší 40 let!

XXII. sympozium imunologie a biologie reprodukce v Třešti, 26.–28. 5. 2016 patřilo nejen svým odborným významem, ale trochu i společenským mezi jedno z nejhezčích našich tradičních setkáních.

Prof. MUDr. Zdenka Ulčová-Gallová, DrSc.

Gynekologicko-porodnická klinika

alej Svobody 80

305 06 Plzeň-Lochotín

e-mail: ulcova-gallova@email.cz