#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Psychologické aspekty v perinatálnímedicíně v letech 1980-2000: I. těhotenství


Psychological Aspects in Perinatal Medicinein the Years 1980 – 2000: I. Pregnancy

Objective:
A retrospective view of fulfillment of prognosis concerning psychosocial influence on thedevelopment of conceptus within the framework of the "Healthy Physical, Mental and SocialDevelopment of the New Generation" (11) as a background work for a new project called "Evaluationof the Development, Present State and Conditions to Provide Healthy Physical, Mental and SocialDevelopment of the New Generation until 2010" (No. 7346-3).Type of the Study: A retrospective analysis of the period 1980 - 2000, dealing with psychosocialproblems in relation to pregnancy in this country.Name and Address of the Institution: Institute of the Care for Mother and Child, Podolské nábřeží157, 147 00, Praha 4.Conclusion: In the beginning of eighties, the perinatal studies paid for the first time attention topsychosocial risk factors and their close relationship to the biological risk factors. For example,smoking and obesity in women occurred at significantly higher rates in dysfunctional families aswell as artificial abortions, perinatal losses etc. In the nineties epidemiological studies in this areawere originated.New problem areas, which emerged, concerned mainly pregnant women with HIV/AIDS infection,drug-dependentwomen and those after artificial fertilization. In addition to medial questions, socialand psychological questions had also to be solved.An old and new theme is a psychoprophylactic preparation for delivery, which undewent significantchanges, particularly in connection with presence of the father during delivery. Moreover, it shouldnot be neglected to investigate to influence of the methods of examination on the psychicalconditions of the pregnant women for their possible negative effects, as in for example the case ofexamination of amniotic fluid sampled by amniocentesis for genetic indication and a "long" periodof waiting for the results. In contrast, other factors may exert a positive effect, as is for example thecase with sonographic examination of the conceptus, when the woman can observe the conceptusand its movements on the screen.

Key words:
Pregnancy, psychological and social risk factors, IVF + ET, psychoprophylactic preparationfor delivery


Autoři: D. Sobotková;  Z. Štembera
Působiště autorů: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha, ředitel doc. MUDr. J. Feyereisl, CSc.
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2003; (4): 249-254
Kategorie: Články

Souhrn

Cíl studie:
Zpětný pohled na splnění prognózy týkající se psychosociálních vlivů na vývoj ploduv rámci projektu „Zdravý tělesný, duševní a sociální vývoj nové generace“ [11], jakožto výchozí prácenového projektu nazvaného „Zhodnocení vývoje, současného stavu a podmínek k zajištění zdravéhotělesného, duševního a sociálního vývoje nové generace do roku 2010“ (č.: 7346-3).Typ studie: Retrospektivní analýza za období 1980 až 2000, týkající se psychosociální problematikyve vztahu k těhotenství v naší republice.Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě.Závěr: Začátkem 80. let se poprvé v perinatálních studiích soustředila větší pozornost na psychosociálnírizikové faktory a na jejich úzkou vazbu s rizikovými biologickými faktory. Např. v dysfunkčníchrodinách se vyskytovalo významně více kuřaček, obézních žen, častější umělá přerušenítěhotenství, perinatální ztráty apod. V 90. letech se započalo i s epidemiologickými studiemi v tétooblasti.Nové problémové oblasti, které se vynořily se týkaly hlavně těhotných žen s infekcí HIV/AIDS,drogově závislých a po umělém oplodnění těhotenství. Vedle otázek medicínských je zde nutné řešittaké otázky sociální a psychologické.Staronovým tématem je psychoprofylaktická příprava k porodu, která doznala velkých změn,zejména v souvislosti s přítomností otce u porodu. Nezanedbatelné je i sledování vlivu vyšetřovacíchmetod na psychiku těhotných žen, z nichž některé mohou působit negativně, jako např.vyšetření plodové vody odebrané amniocentézou z genetické indikace a „dlouhé“ čekání na výsledky.Jiné naopak působí pozitivně, jako např. ultrazvukové vyšetření plodu, kdy žena může naobrazovce přímo sledovat plod a jeho pohyby.

Klíčová slova:
těhotenství, psychologické a sociální rizikové faktory, IVF + ET, psychoprofylaktickápříprava k porodu

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.
V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie


2003 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

plice
INSIGHTS from European Respiratory Congress
nový kurz

Současné pohledy na riziko v parodontologii
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#