Ultrazvukové hodnocení paravaginálního defektu před a po operační léčbě u žen se stresovým typem inkontinence moči

English info

Ultrasonic Assessment of a Paravaginal Defect before

Objective:
The aim of our study was to analyze whether transabdominal and introital ultrasono-graphy can accurately identify paravaginal defect associated with GSI (Genuine stress urinaryincontinence) and to determine the changes after paravaginal defect repair.Design: Prospective randomised clinical study.Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Charles University, Prague, Czech Republic.Methods: Sixteen women with GSI, who had previously not undergone anti - incontinence surgerywere involved. Their average age was 52 years, average weight 71 kg and average parity 2.0.Within vaginal examination our attention was focussed on the diminution of sulsus superiorisvaginae during Valsalva maneuver. The bladder of a patient in supine position was filled with 300ml of sterile saline. Than a 5 MHz curved array probe was used to assess the bladder neckmobility from the perineal approach, and the same probe was used from the abdominal approachto determine paravaginal defect and subsequently a vaginal probe from introital approach wasused for the rest of the examination. After Burch colposuspension and paravaginal defect repairUS scanning was performed 6 till 8 days and 5 or 6 weeks after operation.Results: We found significant differences in bladder neck position and mobility before and afterthe operation. In women with symptoms of GSI we found from abdominal approach unilateral orbilateral paravaginal defect in fifteen women. Unilateral defect was found on the right side sixtimes and on the left side only once. In eight women the defect was bilateral. The introitalapproach obtained similar results, only in two patients with bilateral defect the examinationconcluded unilateral right defect. After the operation we did not find PVD in patients afterparavaginal defect repair. We obtained worse results from vaginal examination, where preopera-tively PVD was correctly determined (sensitivity) only in 82.6%.Conclusion: From our preliminary results we can suggest performing US scanning to conformparavaginal defect before anti - incontinence surgery and possibly adding to the Burch colposus-pension paravaginal defect repair to correct cystourethrocele.

Key words:
female urinary incontinence, ultrasonography, paravaginal defect

Autoři: A. Martan ; J. Mašata; M. Halaška; M. Otčenášek
Působiště autorů: Gynek. -porod. klinika 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. J. Živný, DrSc.
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2000; (3): 152-155
Kategorie: Články

Souhrn

Cíl studie:
Vyhodnotit, zda abdominální a vaginální ultrazvukové vyšetření může přesně určitparavaginální defekt sdružený s pravou stresovou inkontinencí (GSI) a zachytit změny po operaciparavaginálního defektu.Typ studie: Prospektivní randomizovaná klinická studie.Název a sídlo pracoviště: Gynek.-porod. klinika 1. LF UK a VFN, Praha.Metodika: Do naší studie bylo zařazeno šestnáct žen s prokázaným stresovým typem inkontinencemoči (GSI). Jejich průměrný věk byl 52 let, hmotnost 71 kg a průměrná parita 2,0. Při vaginálnímvyšetření byla pozornost zaměřena na event. vymizení či zmenšení sulcus superioris vaginae přizatlačení. Abdominální a introitální ultrazvukové vyšetření žen bylo provedeno v supinní polozepřístrojem Acuson 128 XP 10 konvexní sondou o frekvenci 5 MHz a vaginální sondou 7,0 MHz.Pozice a mobilita uretrovezikální junkce (UVJ) byla sledována perineálně s náplní močového mě-chýře 300 ml sterilní tekutiny, poté následovalo abdominálním přístupem vyšetření paravaginál-ního defektu a na závěr určení tohoto defektu introitálně. Tato vyšetření byla též provedena 6 až8 dnů po kolpopexi podle Burche a operaci PVD a následně za 5 - 6 týdnů.Výsledky: Zaznamenali jsme statisticky významný rozdíl v pozici a mobilitě UVJ před a po operač-ní léčbě. U žen s příznaky GSI (n = 16) jsme zachytili unilaterální či bilaterální paravaginálnídefekt u 15 pacientek při abdominálním ultrazvukovém vyšetření. Unilaterální defekt vpravo byldiagnostikován u 6 žen a pouze vlevo u jedné. Bilaterální defekt byl zachycen u 8 pacientek. Přiintroitálním vyšetření jsme obdrželi obdobné výsledky - pouze u dvou žen s bilaterálním defektembyl diagnostikován defekt unilaterální vpravo. Tento přístup byl však více úspěšný 6 - 8 dnů pooperaci, kdy abdominální přístup byl pro prosáknutí břišní stěny méně efektivní. Další ultrazvu-kové vyšetření bylo provedeno 5 - 6 týdnů po operaci. Při pooperačním ultrazvukovém vyšetřenínebyl defekt po operaci znovu nalezen. Poněkud horší výsledky byly při vaginálním vyšetřenív zrcadlech, kdy předoperačně byla senzitivita vaginálního vyšetření v diagnóze paravaginálníhodefektu při zatlačení 82,6 %.Závěr: Z našich předběžných výsledků můžeme doporučit provádění ultrazvukové vyšetření para-vaginálního defektu před operací GSI, event. doplnit k závěsné operaci - nejčastěji kolpopexi dleBurche operaci paravaginálního defektu ke korekci cystouretrokele.

Klíčová slova:
inkontinence moči u žen, paravaginální defekt, ultrazvukové vyšetření

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.