Hazardní hry a jejich rizikovost z hlediska rozvoje problémového hráčství

Souhrn

Hazardní hraní přináší vzrušení a zábavu, ale ve spojení s dalšími biologickými a psychologickými faktory může vyústit ve ztrátu kontroly hráčského chování. Tento stav se označuje jako hráčská porucha (gambling disorder) nebo problémové či patologické hráčství a je charakterizován vysokou intenzitou a epizodickým charakterem hraní, vysokými finančními ztrátami a negativními dopady na hráče i jejich okolí včetně psychiatrické komorbidity a zvýšené sebevražednosti.

Různé typy her představují různé riziko rozvoje problémového hráčství. Rizikovost her je dána mírou vzrušení, kterou v hráčích vzbuzují, interakce s ostatními hráči nebo potřebné dovednosti. Uplatňují se tzv. strukturní a situační charakteristiky, jako jsou výše a proměnlivost sázek, struktura a pravděpodobnost výher, výše jackpotu, rychlost hry, přítomnost tzv. těsných proher, zvukové a barevné efekty apod. Rizikovost her zvyšuje jejich vysoká dostupnost nebo hraní pod vlivem návykových látek.

V ČR je ve srovnání s okolními zeměmi vysoká nabídka technických her (tzv. automatů) v hernách a kasinech a aktuálně se dramaticky zvýšila dostupnost hazardních her on-line. Z populačních šetření je zřejmý nárůst míry hraní hazardních her on-line, a to nejen kurzových sázek, ale také technických her nebo tzv. živých (kasinových) her. V ČR bylo v roce 2016 až 5,7 % dospělé populace v riziku rozvoje problémového hráčství (odhadem 510 tisíc osob), z toho 1,2–1,4 % ve vysokém riziku (odhadem 80–120 tisíc osob). Největší riziko pro hráče představují technické hry, ale také živé hry a různé druhy hazardních her on-line včetně kurzových sázek, zejména tzv. live kurzové sázky. Ve vysokém riziku rozvoje problémového hráčství jsou zejména mladí muži.

Nový zákon o hazardních hrách zavedl od roku 2017 řadu opatření proti rozvoji problémového hráčství (které se u různých typů her liší). Součástí povolování konkrétních hazardních her však není posuzování jejich rizikového potenciálu. To přispívá k rostoucí dostupnosti her s vysokým rizikem zejména v on-line prostředí.

Klíčová slova:

hazardní hraní – problémové hráčství – strukturní charakteristiky – situační charakteristiky

Úvod

Hra je všudypřítomná a přirozená součást našeho světa a jeden ze základních principů psychologického vývoje člověka (1, 2). Jedním z typů je hazardní hra, jejíž princip spočívá v tom, že při ní na výsledek, který závisí převážně na náhodě, sází hráč peníze nebo jinou hodnotu. Hazardní hraní přináší napětí a vzrušení, které je zdrojem zábavy, ale také příčinou nutkání k opakování a podkladem behaviorálního podmiňování, jež ve spojení s dalšími biologickými a psychologickými faktory (jako jsou např. tzv. hráčské omyly nebo dohánění ztrát) může vést k rozvoji „návyku“ na hraní a ztráty kontroly nad hraním (3). Při hraní dochází v různých oblastech mozku k ovlivnění řady neurochemických systémů (adrenergního, serotoninového, dopaminového, opioidního, glutamátového), které řídí vzrušení, impulzivitu, podněcují pocity libosti a odměny a jsou neurobiologickým podkladem posilování hráčského chování (4).

Herní participace (tj. populační prevalence hraní) je ve většině zemí nejvyšší u loterií, především číselných a okamžitých (stírací losy). Vysoká bývá také u kurzových sázek nebo technických her (TH; tzv. automatů), a to jak mezi dospělými, tak mezi adolescenty (5), zejména jsou-li snadno dostupné, což závisí na míře regulace (6). Aktuální zkušenosti s hraním v průběhu posledních 12 měsíců má v některých zemích (např. v Nizozemsku, Belgii, Finsku, Estonsku, Velké Británii) více než 60 % populace. Ženy preferují spíše loterie, stírací losy, případně bingo, zatímco muži upřednostňují spíše kurzové sázky a karetní hry (5).

Problémové hráčství

U části hráčů dochází k poruše kontroly hráčského chování, která se označuje jako problémové nebo patologické hráčství a je charakterizována především vysokou intenzitou hraní, jeho epizodickým charakterem a vysokými finančními částkami (relativně vzhledem k ekonomické situaci hráče) vloženými do hraní, s následnými negativními dopady na hráče i jejich okolí (7–11). Výskyt psychiatrické komorbidity a míra sebevražednosti u problémových hráčů jsou vysoké (12). Pro problémové hráčství se nově používá termín hráčská porucha (anglicky gambling disorder nebo disordered gambling). V 5. vydání Diagnostického a statistického manuálu (DSM) Americké psychiatrické asociace byla hráčská porucha zařazena do společné skupiny s látkovými závislostmi, a to s ohledem na obdobnou biopsychosociální etiologii (13–15). Dosud (v předchozí verzi DSM i v 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí WHO) bylo problémové (patologické) hráčství řazeno mezi poruchy impulzivity a ovládání (16, 17).

Odhadovaný podíl dospělé populace v riziku rozvoje hráčské poruchy (či problémového hráčství) se celosvětově pohybuje v rozmezí 0,1–4,5 %, odhadovaný podíl populace ve vysokém riziku v rozmezí 0,02–2,0 %. Srovnatelnost odhadů mezi různými studiemi a zeměmi je omezená, neboť v nich byla použita rozdílná metodika (5, 18, 19). Griffiths ve svém evropském přehledu uvádí prevalenci rizika rozvoje problémového hráčství u dospělé populace ve většině zemí v rozmezí 0,5–3 % a prevalenci vysokého rizika v rozmezí 0,1−0,6 % (5). Výzkumy ukazují, že výskyt problémového hráčství v populaci v dané zemi roste (alespoň dočasně) s mírou herní participace v obecné populaci (např. 6, 20, 21).

Hráči TH tvoří významnou nebo převažující část problémových hráčů v řadě evropských zemí (5). V posledních letech roste význam internetu v hazardním hraní, neboť internet (a nové technologie jako chytré telefony) nabízí prakticky neomezený přístup k hraní a širokou škálu on-line her (6, 22). Právě on-line hry se z hlediska rozvoje problémového hraní řadí k nejrizikovějším formám hazardního hraní, neboť faktory jako větší pohodlí, nepřetržitá dostupnost, méně mezilidských kontaktů, možnost hrát pod vlivem návykových látek, bezhotovostní transakce a možnost hraní více her současně zvyšují riziko ztráty kontroly nad hraním (6, 23, 24). Ukazuje se, že hraním na internetu jsou zvláště ohrožení mladí muži, neboť vyhledávají anonymní prostředí a jsou náchylnější k vysokým prohrám v důsledku ztráty přehledu o čase během hraní (24, 25).

Obecně se problémové hráčství vyskytuje častěji mezi muži než mezi ženami. Silnými prediktory jsou také nízký věk při prvním hraní hazardních her nebo příslušnost k některým profesním skupinám – vyšší riziko mají např. osoby pracující v herním průmyslu, osoby s volnou pracovní dobou, osoby bez přímého dozoru a osoby s disponibilní hotovostí (7, 26, 27). Predisponovaní jsou rovněž jedinci s poruchami emocí nebo osobnosti, zejména s vysokou impulzivitou, tíhnoucí k riskantnímu (rizikovému) chování (3, 11). K rozvoji problémového hráčství přispívá i nepříznivý socioekonomický kontext, neboť problémové hráčství je asociované se socioekonomickým znevýhodněním, a působí tak jako regresivní daň, kdy nemajetní za hazard utratí relativně více než bohatí (7).

Rizikový potenciál her

Různé typy hazardních her a herní prostředí představují různé riziko z hlediska rozvoje problémového hráčství, které je dáno jejich tzv. strukturními a situačními charakteristikami, tj. vlastnostmi samotných her a herním prostředím a okolnostmi, za kterých jsou provozovány. Rizikovost her je dána mírou vzrušení, kterou v hráčích vzbuzují, interaktivitou hry nebo mírou dovednosti, která je při ní potřeba, přičemž vztah mezi konkrétní hrou a rizikem pro hráče je individuální. Přesto existují napříč různými typy her obecné strukturní charakteristiky, které jejich rizikovost zvyšují (7, 28). Patří k nim výše sázky, proměnlivost sázek, struktura a pravděpodobnost výher, výše jackpotu, frekvence her jdoucích po sobě, přítomnost tzv. těsných proher, zvukové a barevné efekty apod. Rizikovost her zvyšuje také možnost hrát nepřetržitě po dlouhou dobu nebo hraní pod vlivem návykových látek včetně cigaret a alkoholu. Strukturní a situační charakteristiky poskytují hráči impulzy, představují spouštěče vyvolávající nutkání hrát a podílejí se na posilování problémového hráčství (29). Nepříznivými strukturními charakteristikami se vyznačují zejména technické hry. Mezi rizikovější patří také kurzové sázky, především tzv. on-line live sázky, a živé hry v kasinu (5, 9, 28, 30).

Významnou situační charakteristikou je dostupnost hry – pokud je velká, zvyšuje míru herní participace, a tím i riziko rozvoje problémového hráčství. Např. on-line hraní umožňuje hrát 24 hodin denně 7 dní v týdnu, navíc téměř odkudkoli, a v současnosti jde o nejrychleji se rozvíjející segment herního trhu. V případě technických her hraje roli spíše fyzická dostupnost hráčských příležitostí (heren) než hustota herních přístrojů (7, 9, 31). Vliv zvýšené nabídky je silný především v období následujícím bezprostředně po zavedení určitého typu hry na daném území. Po uplynutí této časné fáze zvýšené dostupnosti však začnou na individuální i společenské úrovni působit adaptační mechanismy a míra souvisejícího problémového hraní se začne snižovat. Děje se tak v důsledku zvýšené pozornosti veřejnosti, snížení počáteční atraktivity, zvýšených opatření na straně prevence a regulace nebo poklesu počtu (aktivních) problémových hráčů v důsledku osobních nebo finančních problémů (včetně sebevražd a úmrtí z jiných příčin). Není však zcela jasné, jak rychle k této adaptaci dochází ani zda by bylo možné předejít eskalaci problémového hraní, pokud by příslušná preventivní a regulační opatření byla zavedena souběžně se zvýšenou nabídkou hazardního hraní (6).

Hazardní hraní a problémové hráčství v ČR

Monitorování hazardního hraní a jeho dopadů v tuzemské populaci se provádí poměrně krátce, a to od roku 2012, kdy Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) provedlo první zevrubnou analýzu situace v oblasti hazardního hraní v České republice (32). Od roku 2014 je hazardní hraní v ČR monitorováno prostřednictvím výročních zpráv.

Nabídka hazardních her v ČR

V ČR je poměrně vysoká dostupnost technických her – měřeno jak počtem povolených TH, tak počtem provozoven, kde se lze jejich hraní účastnit. Od roku 2012 však došlo k výraznému snížení počtu TH provozovaných v ČR, a zejména k velkému snížení počtu provozoven, kde si je lze zahrát, jak ukazují grafy na obr. 1 a 2. Toto snížení bylo důsledkem regulace na úrovni obecní (prostřednictvím obecně závazných vyhlášek) i celostátní (prostřednictvím nového zákona o hazardních hrách, účinného od začátku roku 2017).

Ve srovnání s ostatními zeměmi je v ČR velká nabídka technických her. V Evropě mělo relativně nejvíce TH v roce 2017 Monako (32,4 TH na 1000 obyvatel). Z členských zemí EU byla nejvyšší nabídka v Itálii (7,5) a Česku (5,0). Velmi málo evidovaných technických her na 1000 obyvatel mají Maďarsko a Polsko (0,2, resp. 0,1). Srovnání počtu TH na 1000 obyvatel u vybraných evropských zemí ukazuje graf na obr. 3.

Míra a vzorce hazardního hraní v ČR

Aktuální data z ČR z roku 2018 ukazují, že v posledních 12 měsících hrálo některou hazardní hru 39,8 % dospělé populace (42,9 % mužů a 36,8 % žen) (33). Účast na loteriích v kamenných provozovnách (land-based) v posledních 12 měsících uvedlo 36,1 % dospělých obyvatel, prevalence hraní her bez loterií v posledních 12 měsících dosáhla 11,8 %. Hraní her mimo loterie v posledních 12 měsících uváděli významně častěji muži (20,2 % mužů vs. 3,8 % žen), nejčastěji šlo o kurzové sázení land-based (7,5 %), kurzové sázení on-line (6,5 %) a technické hry land-based (2,7 %). Rozložení prevalence hraní loterií podle věku je poměrně rovnoměrné. U ostatních hazardních her je patrný výrazný pokles hazardního hraní s věkem respondentů, a to jak u her v kamenných provozovnách, tak on-line.

Dosavadní analýzy vývoje hazardního hraní v ČR ukazují nárůst výskytu hazardního hraní napříč všemi věkovými skupinami a u obou pohlaví. Aktuálně dochází především ke zvýšení prevalence hraní číselných a okamžitých loterií. Ke zvýšení u loterií přispělo zřejmě i otevření on-line prostředí pro tento typ hazardní hry v roce 2017. Vzestup prevalence hraní loterií je patrný u obou pohlaví a rovněž ve skupině mladých dospělých ve věku 15–34 let. Také u on-line kurzového sázení je patrný aktuální nárůst, a to jak v celé dospělé populaci, tak mezi mladými dospělými ve skupině 15–34letých. Mimo loterií je u všech ostatních her v kamenných provozovnách (včetně TH) v posledních 2 letech patrný pokles (33, 34).

Výskyt problémového hráčství v ČR

Od roku 2012 jsou k dispozici rovněž odhady výskytu problémového hráčství v ČR provedené standardními nástroji a srovnatelnými metodami. Porovnání výsledků z různých studií a za pomoci různých screeningových škál ukazuje protichůdné trendy.

Podle škály PGSI (Problem Gambling Severity Index), zařazené do Národního výzkumu užívání návykových látek v letech 2012 a 2016, míra problémového hráčství v obecné populaci vzrostla, přičemž nárůst se týká i počtu osob v kategorii vysokého rizika (35–37). V letech 2012, resp. 2016 se v riziku problémového hráčství v důsledku hraní hazardních her kromě loterií nacházelo 3,2 %, resp. 5,7 % dospělé populace, což odpovídá 290 tisícům, resp. 510 tisícům osob. V pásmu vysokého rizika se v roce 2016 nacházelo 1,2–1,4 % dospělé populace, tj. 80–120 tisíc osob.

Odhady vycházející ze škály Lie/bet naopak naznačují aktuální pokles míry problémového hráčství – podle ní se v letech 2013 a 2014 nacházelo v riziku 3,9 %, resp. 4,1 % dospělé populace (bez započítání hráčů výhradně loterií), v letech 2016 a 2017 odhadovaný výskyt problémového hráčství poklesl na 2,4 %, resp. 1,9 % (38). Při extrapolaci výsledků získaných v letech 2016 a 2017 screeningovým nástrojem Lie/bet na populaci ČR ve věku ≥ 15 let se ukázalo, že v riziku v souvislosti s hraním hazardních her kromě loterií bylo přibližně 170–210 tisíc osob, zatímco odhady z let 2013 a 2014 hovořily přibližně o 350 tisících osob. Ženy tvoří zhruba pětinu problémových hráčů (39).

Údaje za rok 2017 dokládají, že z osob, které byly hráči hazardních her v posledních 12 měsících, se nacházelo v riziku vzniku problémového hráčství odhadem 4,6 % (7,4 % mužů a 1,1 % žen), z hráčů her mimo loterie 13,9 % (16,0 % mužů a 6,0 % žen) (39). Existují však rozdíly mezi hráči jednotlivých her. Nejvyšší zastoupení problémových hráčů je mezi hráči technických her (22,7 %), k nejrizikovějším se z tohoto pohledu řadí ještě živé hry v kasinu (20,9 %), ale také kurzové sázky on-line (14,4 %).

Za rok 2015 byly vůbec poprvé provedeny odhady problémového hráčství mezi 16letými studenty, a to v rámci studie ESPAD. V riziku problémového hráčství se nacházelo odhadem 2,7 % studentů, což v přepočtu na věkovou skupinu 15–19letých činí přibližně 13 tisíc osob. Do kategorie vysokého rizika spadalo 0,6 % studentů. Výrazně vyšší podíl osob v riziku v souvislosti s hraním byl zjištěn mezi chlapci a studenty středních odborných škol bez maturity nebo odborných učilišť.

Obtíže působí především technické hry – problémoví hráči je uvádějí jako primární hru, která je příčinou jejich potíží. Nicméně v posledních letech dochází k posunu. Ze studie provedené mezi problémovými hráči podstupujícími léčbu, kterou NMS realizuje od roku 2013 ve 2letých intervalech, vyplývá, že v letech 2013–2017 se podíl hráčů, u nichž TH představovaly hlavní hazardní hru, která vedla k rozvoji problémového hráčství, snížil, a to z 83 na 64 %. Od roku 2013 se téměř zdvojnásobil (z 10 na 18 %) podíl hráčů, jejichž primární hrou byly kurzové sázky, přičemž jde především o kurzové sázky on-line. Ze 4 na 16 % se zvýšil podíl těch, kteří měli jako primární živou hru v kasinu, aktuálně to u většiny z nich byla živá hra on-line (viz graf na obr. 4). Celkem 18 % hráčů podstupujících léčbu uvedlo v roce 2017 jako svou primární problémovou hru některou on-line hru (tab. 1).

Rizikovost hazardních her v ČR

V roce 2014 byla v ČR provedena pilotní analýza rizikového potenciálu hazardních her (40). Pro hodnocení rizikového potenciálu byl vybrán jako vzor posuzovací nástroj AsTERiG (Assessment Tool to measure and Evaluate the Risk potential of Gambling products) německého autorského týmu (41). AsTERiG hodnotí 10 kritérií:

• Frekvence her – jednotka času mezi sázkou a další příležitostí k sázce. Čím kratší je časový interval mezi sázkami, tím jako rizikovější je hra vyhodnocena. Krátké intervaly mezi sázkami zvyšují vzrušení ze hry a podněcují hráče k dalšímu hraní. Pro hráče je tak obtížnější získat od hry odstup a přestat hrát.

• Interval vyplacení – časový úsek mezi výsledkem hry a vyplacením výhry (či upozorněním o výhře, např. jejím připsáním na konto). Pokud jsou výplaty výher velmi rychlé, podněcuje to hráče k dalšímu hraní. Při delším intervalu je vyšší pravděpodobnost, že hráč nevsadí vyhranou částku v navazující hře.

• Jackpot – výše odměny, která vzniká hromaděním části předchozích prohraných sázek všech hráčů dané hry. Výše jackpotu zvyšuje očekávané zhodnocení sázky, a tím atraktivitu hry.

• Kontinuita hraní – časový úsek, ve kterém může hraní pokračovat bez přestávky nebo citelného předělu mezi jednotlivými koly nebo hrami, resp. sázkami.

• Šance na výhru – pravděpodobnost dosažení výhry v každé hře (včetně výher, které nepřesahují vsazenou částku). Čím je šance na výhru větší, tím vyšší je očekávaná hodnota a atraktivita sázky.

• Dostupnost – dosažitelnost (místní, časová) příležitosti hrát. Čím větší je dostupnost hry (např. při nonstop provozu, velké hustotě provozoven), tím větší je její rizikovost.

• Paralelní hraní a paralelní sázky – možnost vsadit několik sázek v jedné hře současně (např. vsadit na více čísel u rulety) a/nebo možnost účastnit se několika her v jedné chvíli (např. hrát na několika zařízeních, větším počtu stolů v on-line pokeru nebo několika on-line portálech).

• Proměnlivá výše sázky – variabilita, se kterou si mohou hráči zvolit výši sázky v průběhu hry. Při tzv. dohánění ztrát jsou ochotni riskovat a sázet vyšší částky, aby získali zpět již prohrané.

• Senzorické efekty – především zvukové a vizuální, přítomné během hraní i jako pouhá součást prezentace zařízení (např. blikající automaty v herně), posilují tzv. preferenční vnímání a závislost na hraní.

• Těsné prohry – výsledky, které v hráči vytvářejí dojem, že skoro vyhrál (že výhru jen těsně minul). Tyto výsledky sázek, stejně jako výhry samotné, zvyšují vzrušení, posilují vztah k hraní a vedou k závislosti na něm. Čím silnější dojem těsné prohry hra vyvolává, tím je rizikovější.

Každé kritérium nabývá hodnoty 0 (nevýznamné riziko) až 10 (vysoké riziko), přičemž v celkovém hodnocení mají kritéria různou váhu. Největší váhu má kritérium „frekvence her“, nejmenší mají „senzorické efekty“. Celkové skóre je součtem vážených bodů za jednotlivé parametry. Maximum bodů je 620.

NMS ustavilo za účelem posouzení jednotlivých hazardních her mezioborovou meziresortní pracovní skupinu, jejímiž členy byli zástupci orgánů státní správy, představitelé asociací sdružujících provozovatele hazardních her, vybraní členové těchto asociací, poskytovatelé služeb, odborníci z akademické sféry i občanští aktivisté. Výsledky ukazuje tab. 2. V průběhu posuzování vyvstaly protichůdné názory na hodnocení rizikovosti jednotlivých typů her v dílčích parametrech a také metodologické problémy s hodnocením některých parametrů. Typy zařazených her odpovídaly tehdejší nabídce na trhu. Ukázalo se rovněž, že je potřeba hodnotit každou hru samostatně, nikoli její typ. Projekt hodnocení rizikovosti by tudíž měl být vnímán jako pilotní a jeho výsledky jako předběžné. Na základě této pilotní studie se jevily jako nejméně rizikové loterie a jako nejrizikovější TH typu automaty a živé (kasinové) hry on-line (40).

Závěr

Mezi hazardními hrami obecně i mezi hrami nabízenými na českém trhu existují rozdíly v jejich potenciálu pro rozvoj problémového hráčství. Nejrizikovější jsou technické hry typu automatů, živé hry a různé typy hazardních her on-line – zejména ty s vysokou frekvencí her, jako jsou TH, živé hry a kurzové live sázky. I když v posledních letech dochází v ČR ke snižování nabídky TH v hernách a kasinech, v mezinárodním kontextu je stále vysoká.

Velmi dynamicky se rozvíjí trh s on-line hrami, k čemuž přispěla i jeho deregulace v roce 2017, která umožnila mimo jiné provozování technických nebo živých her on-line. Aktuálně roste míra problémového hráčství v souvislosti on-line hraním. Týká se to zejména on-line kurzových sázek, ale v nejbližších letech lze očekávat další nárůst problémů ve spojení s on-line hraním obecně. Nejvíce ohroženou populační skupinou jsou mladí muži.

I když nový legislativní rámec zavedl od roku 2017 řadu nových preventivních opatření v závislosti na základních typech hazardních her a také různé daňové sazby pro technické hry na jedné straně a další hazardní hry na straně druhé, posuzování rizikového potenciálu konkrétních her není součástí jejich povolování. Bylo by vhodné posuzovat rizikový potenciál u každé hry uváděné na trh, neboť rizikovost her se může významně lišit i v rámci téhož jejich typu. Na základě tohoto posouzení by pak mohla být stanovena konkrétní preventivní opatření snižující riziko rozvoje problémového hráčství, případně i určena omezení nejrizikovějších charakteristik posuzované hry před jejím uvedením na trh.

Poděkování

Tento článek byl podpořen institucionálním programem podpory Progres č. Q06/LF1 a projektem číslo LO1611 za finanční podpory MŠMT v rámci programu NPU I.

Čestné prohlášení

Bez konfliktu zájmů.

Adresa pro korespondenci:

doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti

Úřad vlády ČR

nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1

Tel.: 224 003 838, 724 192 017

e-mail: mravcik.viktor@vlada.cz