Prevence chřipky pomocí intradermální vakcinace
Prevention of influenza by use of intradermal vaccination
Intradermal vaccination against influenza represents a new method of protection against the heavy incidence disease. For its very good immunity response, intradermal injections are frequently used for many types of vaccines. Results of clinical studies are presented and the system of intradermal microinjections for vaccine administration is introduced. Sensitive vaccination can increase the prevalence of vaccinated persons and thus decrease morbidity and mortality of influenza.
Key words:
influenza, influenza vaccine, intradermal, microinjection, immune response.
Autoři:
J. Kynčl
Působiště autorů:
Státní zdravotní ústav Praha, Centrum odborných činností v OPVZ, Odbor epidemiologie infekčních nemocí a Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, Ústav epidemiologie
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2009; 148: 191-193
Kategorie:
Aktuální téma
Souhrn
Intradermální vakcinace proti chřipce je novou možností ochrany proti tomuto hromadně se vyskytujícímu onemocnění. Tento způsob aplikace se používá i u jiných vakcín, protože poskytuje velmi dobrou imunitní reakci na očkování. Jsou prezentovány výsledky klinických studií a je charakterizován intradermální mikroinjekční systém pro aplikaci vakcíny. Šetrná vakcinace může vést ke zvýšení proočkovanosti proti chřipce, a tím i ke snížení nemocnosti a úmrtnosti.
Klíčová slova:
chřipka, očkování proti chřipce, intradermální, mikroinjekce, imunitní odezva.
Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění. Typicky probíhá v epidemiích, ke kterým většinou dochází v chladném období roku. Nejvyšší výskyt nemocných je obvykle zjišťován u školáků a mladých dospělých, maximum počtů úmrtí je mezi seniory. Přibližně 2 % všech úmrtí (což v České republice představuje téměř 2000 osob ročně) je možné považovat za úmrtí v souvislosti s chřipkou (1). Celková zátěž chřipkou (disease burden) je dvojí. Jde jednak o těžká onemocnění a úmrtí a jednak o vysoké počty mírných a středně závažných chřipkových onemocnění, která vedou jak k pracovní neschopnosti, tak k nutnosti ošetřovat doma především dětské pacienty (2). Obojí přispívá k výrobním ztrátám, což má značný vliv na ekonomiku. Vzhledem k podobnosti projevů respiračních infekcí bývají chřipková a nechřipková onemocnění často zaměňována a chřipka je podceňována. Očkování proti chřipce je přitom důležité opatření, které pomáhá snižovat počty nemocných i zemřelých v souvislosti s každoroční chřipkovou epidemií. V některých zemích (včetně České republiky) však není využíváno v rozsahu, který by odpovídal doporučením Světové zdravotnické organizace.
VAKCINACE
Každoroční očkování proti chřipce je doporučeno osobám, u kterých je žádoucí snížit pravděpodobnost chřipkové infekce a jejích závažných komplikací. Očkování vede ve všech věkových skupinách k výraznému snížení výskytu onemocnění chřipkou a ke snížení návštěv lékaře. Dále snižuje potřebu hospitalizace a možnost úmrtí ve skupině rizikových osob, výskyt zánětu středního ucha u dětí a pracovní neschopnost u dospělých (3).
Většina vakcín se podává pomocí intramuskulární (i.m.) nebo subkutánní injekce. Intradermální (i.d.) aplikace je vysoce atraktivní alternativní způsob očkování, a to nejen pro snadnou přístupnost kůže, ale také pro jedinečné imunologické vlastnosti tohoto orgánu (4). Kůže je zvlášť bohatá na dendritické buňky, které jsou pravděpodobně nejdůležitějšími antigen prezentujícími buňkami v těle. Dendritické buňky řídí odpověď T-buněk a mohou přímo aktivovat B-buňky. Pro rozvoj imunitní odpovědi postačuje relativně málo těchto buněk a je nutná pouze malá dávka antigenu. Intradermální způsob podání zabezpečuje dobrou účinnost podaných vakcín i u starších osob.
Podání vakcín do kůže se historicky osvědčilo zejména při očkování proti tuberkulóze, pravým neštovicím, vzteklině nebo hepatitidě typu B. Nicméně až do vyvinutí mikroinjekčních intradermálních systémů byla relativní technická obtížnost intradermální vakcinace limitujícím faktorem pro široké použití. Vzhledem k tomu, že vrstva dermis je v deltoidní oblasti konstantní a nezávislá na pohlaví, věku, etnické příslušnosti či hmotnosti, je provádění očkování tímto mikroinjekčním intradermálním systémem velmi snadné.
VARIANTY INTRADERMÁLNÍ ŠTĚPENÉ VAKCÍNY PROTI CHŘIPCE
Pro i.d. očkování proti chřipce jsou v současnosti dostupné dvě různé varianty inaktivované štěpené vakcíny: vakcína pro mladší populaci od 18 do 59 let obsahuje 9 μg hemaglutininu a vakcína po osoby od 60 let obsahuje 15 μg hemaglutininu, a to vždy od každého vakcinálního kmene viru. Vyšší obsah antigenu zajistí potřebnou imunitní odpověď i u starších osob.
Intradermální vakcína proti chřipce splňuje kritéria Evropské agentury pro hodnocení léčivých přípravků (EMEA). Klinické studie u dospělé populace ve věku 18–57 let prokázaly, že i.d. vakcína s obsahem 9 μg hemaglutininu vede k rozvoji obdobné imunitní odpovědi jako klasická i.m. vakcína s obsahem 15 μg hemaglutininu (5, 6). U osob od 60 let podání i.d. vakcíny s obsahem 15 μg hemaglutininu vede k dosažení vyšší imunitní odpovědi než standardní i.m. vakcína (7). Pokud jde o nežádoucí účinky po očkování, u i.d. vakcíny je (při porovnání s i.m. vakcínou) vzhledem k cestě podání samozřejmě vyšší výskyt lokálních reakcí v místě aplikace. Jedná se především o zarudnutí, otok či induraci, a jejich podstatou je zánětlivá a imunologická reakce na očkování v dermis. Tyto reakce jsou očekávané a nezpůsobují žádná omezení v každodenní činnosti. Lokální reakce jsou přechodné a vymizí během tří dnů po očkování. Systémové reakce nejsou zvýšené.
Intradermální mikroinjekční systém se skládá z předplněné injekční stříkačky s obsahem 0,1 ml vakcíny, tedy 5× menší objem v porovnání s intramuskulární formou. Je použita 0,31 mm silná jehla (klasická jehla bývá o rozměru 0,51 mm), přičemž hloubka zavedení jehly je pouhých 1,5 mm (klasická jehla bývá 10× delší). Jehla je chráněná krytkou. Po aplikaci vakcíny se dalším silným stlačením pístu aktivuje bezpečnostní kryt, který jehlu po aplikaci zakryje, čímž zvýší bezpečnost zdravotnických pracovníků i pacienta, neboť snižuje riziko poranění jehlou (a s ním související možnost nákazy infekcí přenosných krví), a také zamezí případnému znovupoužití aplikačního systému. Schéma mikroinjekčního systému a postup při očkování je zobrazen na obrázku 1.
ZÁVĚR
Je třeba zdůraznit, že intradermální očkování proti chřipce nemá za cíl nahradit klasickou i.m. vakcinaci proti chřipce, s velkou pravděpodobností však může vést ke zvýšení proočkovanosti proti chřipce. Poskytne také šetrný způsob očkování pro osoby, které mají obavy z injekcí.
Zkratky
EMEA – Evropská léková agentura
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Odbor epidemiologie infekčních nemocí COČ – Státní zdravotní ústav
Šrobárova 48, 100 42 Praha 10
fax: +420 272 741 433, e-mail: jkyncl@szu.cz
Zdroje
1. Kyncl J, Prochazka B, Goddard NL, et al. A study of excess mortality during influenza epidemics in the Czech Republic, 1982-2000. Eur J Epidemiol 2005; 20: 365–371.
2. Fleming DM. The contribution of influenza to combined acute respiratory infections, hospital admissions, and deaths in winter. Commun Dis Public Health 2000; 3: 32–38.
3. Beran J, Havlík J. Chřipka. Klinický obraz, prevence, léčba. 2. rozšířené vydání. Praha: Maxdorf 2005; 1–175.
4. Nicolas JF, Guy B. Intradermal, epidermal and transcutaneous vaccination: from immunology to clinical practice. Expert Rev Vaccines 2008; 7: 1201–1214.
5. Leroux-Roels I, Vets E, Freese R, et al. Seasonal influenza vaccine delivered by intradermal microinjection: A randomised controlled safety and immunogenicity trial in adults. Vaccine 2008; 26: 6614–6619.
6. Beran J, Ambrozaitis A, Laiskonis A, et al. Intradermal influenza vaccination of healthy adults using a new microinjection system: a 3-year randomised controlled safety and immunogenicity trial. BMC Med 2009; 7: 13.
7. Holland D, Booy R, De Looze F, et al. Intradermal influenza vaccine administered using a new microinjection system produces superior immunogenicity in elderly adults: a randomized controlled trial. J Infect Dis 2008; 198: 650–658.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Současná klinická medicína – jistoty a nejistoty
- Minimálně invazivní tyreoidektomie
- Co je to spiritualita a čemu prospívá
- 12. celostátní konference DNA diagnostiky