Volná (nebuněčná) lidská DNA v tělních tekutinách – možnosti klinického využití
Free Cell Human DNA in Body Fluids – Potential for Clinical Applications
Despite being discovered long time ago – in the 50th of the previous century, the existence of free cell human DNA in different body fluids is getting its importance only in the last decade. The presence of the free cell human DNA in different body fluids gives us new opportunities in diagnosis and/or in follow up of different diseases or clinical settings. Being a relatively new method, even its methodology is waiting to be standardized, as well its clinical role under different clinical courses. The aim of this text is to review the current literature concerning free cell DNA importance under different clinical situations.
Key words:
free cell DNA.
Autoři:
M. Kocík 1,2; Y. Vymětalová 2; I. Málek 2
Působiště autorů:
IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha
1; Klinika kardiologie IKEM, Praha
2
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2007; 146: 96-101
Kategorie:
Aktuální téma
Souhrn
Od svého objevu v 50. letech minulého století nabývá teprve v současné době fenomén existence volné lidské DNA v různých tělních tekutinách na svém významu. Přítomnost volné lidské DNA v různých tělních tekutinách s sebou přináší lákavé možnosti v diagnostice a/či monitoraci řady onemocnění či klinických stavů. Jedná se o poměrně novou metodu, u níž není doposud dosaženo standardu v laboratorním postupu. Rovněž její klinický význam musí být ve většině uvažovaných klinických situacích teprve určen. Předkládaný text představuje přehled současného postavení stanovení hladin volné DNA v rozličných tělních tekutinách za různých klinických stavů.
Klíčová slova:
volná nebuněčná DNA.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Chronická apendicitis – mizející či běžná diagnóza?
- Patogenní Entamoeba histolytica – vzácný výskyt u osob s mikroskopickým nálezem cyst ve stolici
- Onemocnění jater infekční etiologie
- Nová antibiotika, efluxní pumpy a překonávání rezistence k antibiotikům