Kam směřuje naše genetická výbava?
What is the Future of Our Genome?
Where do we go and what will happen with our genomes? Viewed as a reflection of what we know about our origin as Homo sapiens, history and forecast. Archeogenetics tries to find our sourcing place and to explain how humans occupied the globe. One of the first theories based on mtDNA polymorphisms@ studies stressed on our African origin followed by stepwise dispersal all over the world which took approximately 80 000 years. But not all findings agreed with this assumption if based on nuclear loci and supported multifocal origin of humans. The process of establishing a new species – Homo sapiens, is still not fully understood and many questions remained unanswered. From the point of view of population genetics we can assume that: 1. Mutability (natural or from internal causes) does not change though we cannot neglect suspicion that environment could influence its increase. The content of harming mutations in our genome, due to the protective effect of health care, which blocks natural selection, is increasing and moreover changes of our life style opened the door for manifestation of week deleterious alleles accumulated during foregoing period of evolution.
Also prolongation of our life span is accompanied with effects of genotypes positively selected because of their positive effect on our reproductive period but which could be harmful during postreproductive stage – antagonistic pleiotropy. 2. According traditional assumption on the quality of new mutations is that they are either neutral or harming. Changes which are drift-dependent are becoming reduced. 3. Effective population size (steady state could be supposed or some increase due to more intensive local migration). 4. Migration (In spite of absence of corresponding demographic data) seems to be nowadays more intensive than it was in the past.
Key words:
genome, gene pool, mutability, effective population size, migration, longevity, antagonistic pleiotropy.
Autoři:
R. Brdička 1; V. Černý 2
Působiště autorů:
Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha
1; Archeologický ústav AV ČR, Praha
2
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2006; 145: 683-687
Kategorie:
Aktuální téma
Souhrn
Co s námi bude? Kam spěje lidstvo? – jsou otázky, které si klademe snad od chvíle, kdy se počítáme mezi druh označovaný jako moudrý. Někdy právem, jindy neprávem. Lidský druh se osamostatnil v pleistocénu a vyvíjel se do dnešních dob jak po stránce živočišné, tak duševní; snad vzletnější by bylo říkat jak fyzické, tak kulturní. V naší úvaze se zabýváme otázkami o stabilitě hmoty, z níž se naše fyzické já odvozuje – naším genomem a jeho vývojem, který v pohledu nazpět lze částečně rekonstruovat, pohledem do budoucnosti jen tušit. Popisujeme zákonitosti vývoje lidského genomu a vlivy, které na něj působí; pokoušíme se je i modelovat, a porovnávat s výsledky výzkumů na zvířatech, kde máme možnost i experimentovat. To, že často docházíme k protichůdným závěrům, svědčí o tom, na jak obtížném terénu se pohybujeme, a proto i naše vývody musíme brát s velkou opatrností, neboť se velice snadno můžeme svými představami nechat zavést. Z definovaných vlivů, které působí na naše genomy jako na součásti celkového genofondu lidstva, se pokoušíme hodnotit stav mutability, mutační zátěže, kvality genů/alel, efektivní velikosti populace, a míry migrace.
Klíčová slova:
genom, genofond, mutabilita, efektivní velikost populace, migrace, stárnutí, dlouhověkost.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Podtlakové uzatváranie rán – nové poznatky a možnosti aplikácie
- Chirurgická léčba aktivní infekční endokarditidy: 8leté zkušenosti
- Z dějin české gerontologie a geriatrie
- Biologické mechanizmy stárnutí
