Výskyt rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění včetně faktorů socioekonomických u městské populace České republiky středního věku – výsledky studie HELEN
Incidence of Risk Factors of Chronic Non-infectious Diseases Including Socioeconomic Factors in the Urban Middle Age Population in the Czech Republic – Results of HELEN Study
Background.
After 1990, there was a significant decline in total standardized mortality in the Czech Republic. One of the potential causes comprises improved lifestyle. The aim of this report is to present data concerning the lifestyle of the middle-aged urban population and incidence of risk factors of chronic non-infectious diseases associated with lifestyle, including socioeconomic markers as important health determinants.
Methods and Results.
In 1998–2002, a total of 27 cities in the Czech Republic were tested for population health and associated behavioural patterns. In each city 400 male and 400 female subjects aged 45–54 years were randomly selected. Half of this sample was encouraged to undergo medical examination. Resulting data showed that 52.2 % of men and 54.6 % of women had insufficient physical activity. A total of 43.1 % men and 34.9 % women were regular smokers and 24.1 % men and 21.2 % suffered from obesity. Increased risk of cardiovascular disease was detected in 18 % of men and 1.2 % of women. Gender differences for all of these markers were statistically significant. A statistically significant relationship concerning socio-economic markers and health condition was recorded.
Conclusions.
Although relatively well aware of the importance of a healthy lifestyle, the middle-aged urban population showed high incidence of influenceable risk factors for chronic diseases. Men compared to women had higher rates of risk factors and were at higher risk of developing cardiovascular diseases.
Key words:
urban population, risk factors, lifestyle, socio–economic markers.
Autoři:
K. Žejglicová; J. Kratěnová; M. Malý
; R. Kubínová
Působiště autorů:
Centrum hygieny životního prostředí – Státní zdravotní ústav, Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2006; 145: 936-942
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Východisko.
Po roce 1990 došlo v České republice k významnému poklesu celkové standardizované úmrtnosti. Jednou z uvažovaných příčin je i zlepšení životního stylu české populace. Cílem sdělení je prezentovat údaje o životním stylu městské populace středního věku, o výskytu rizikových faktorů neinfekčních onemocnění, které s životním stylem bezprostředně souvisí a také poukázat na význam socio–ekonomických ukazatelů jako důležité determinanty zdraví.
Metody a výsledky.
V letech 1998–2002 proběhlo v 27 městech České republiky prevalenční šetření zdravotního stavu a k němu se vztahujícího chování. V každém městě bylo náhodně vybráno 400 mužů a 400 žen ve věku 45–54 let, polovina osob byla pozvána na lékařské vyšetření. Z výsledků vzplynulo, že 52,2 % mužů a 54,6 % žen mělo nedostatečnou fyzickou aktivitu, 43,1 % mužů a 34,9 % žen pravidelně kouřilo a 24,1 % mužů a 21,2 % žen trpělo obezitou. Vysoké riziko vzniku kardiovaskulárních onemocněni mělo 18,0 % mužů a 1,2 % žen. Rozdíly mezi pohlavími byly u těchto ukazatelů statisticky významné. Byl nalezen statisticky významný vztah mezi socioekonomickými ukazateli a zdravotním stavem.
Závěry.
U městské populace středního věku byl i přes relativně dobrou znalost významu zdravého životního stylu zjištěn vysoký výskyt ovlivnitelných rizikových faktorů chronických onemocnění. Vyšší výskyt rizikových faktorů a vyšší míra rizika vzniku kardiovaskulárních onemocněni byla zjištěna u mužů než u žen.
Klíčová slova:
městská populace, rizikové faktory, životní styl, socioekonomické ukazatele.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Vír vlasů – geneticky vázaný jev při vyšetřování fenotypu praváctví a hemisferální dominance
- Dermatofytózy přenosné ze zvířat
- Tako-tsubo kardiomyopatie – naše zkušenosti a přehled aktuálních poznatků
- Geriatrický pohled na zdraví a nemocnost ve stáří – změna paradigmatu?