Apoptóza u buněk uroteliálního karcinomu
Apoptosis of Urothelial Carcinoma Cells
Background.
Programmed cells death, apoptosis, is a physiological, genetically controlled mechanism. It represents the fate of the majority of cells formed during the somatic development and during the next life of most of the creatures. In the article, data from the study of urothelial carcinoma cells are presented and compared with histochemical analysis.
Methods and Results.
During 1999 to 2002 native urine samples of 36 of patients with the verified urothelial carcinoma were studied. Nine patients had tumors of the grade II, 27 patients had tumors of grade III. Urine samples were analysed by flow cytometry and the data obtained were compared with tumor gradients. In our cohort the zero apoptotic activity was found in 32 patients (88.9 %). In four patients with preserved apoptosis the tumors were of the grade III.
Conclusions.
Lack of apoptosis of the tumor cells was the dominant sign in our sample. The premise of existing apoptosis in tumors of the lower grade contrary to the higher one was not confirmed when apoptosis was found in four tumors of the grade III. When the tumor grading was compared, apoptosis was less active in the group of tumors with the highest histopathologic grading. Values expressing the direct relation between apoptosis and the histopathologic grading were obtained.
Key words:
apoptosis, urothelial carcinoma, flow cytometry.
Autoři:
M. Louda 1; D. Vokurková 2; E. Šimáková 3
Působiště autorů:
Urologická klinika FN, Hradec Králové
1; Ústav klinické imunologie a alergologie FN, Hradec Králové
2; Fingerlandův ústav patologie FN, Hradec Králové
3
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2005; 144: 817-820
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Východisko.
Programovaná smrt buňky, apoptóza, je fyziologickým, geneticky řízeným dějem. Je osudem většiny buněk vzniklých v průběhu somatického vývoje a dalšího života u většiny organizmů. V publikovaném souboru uvádíme data získaná z vyšetření buněk uroteliálního karcinomu, porovnaná s histochemickými výsledky.
Metody a výsledky.
V letech 1999–2002 jsme vyšetřili 36 nativních vzorků moče odebraných od pacientů s verifikovaným uroteliálním karcinomem. U 9 pacientů se jednalo o nádorový grading II.stupně, u 27 pacientů šlo o nádorový grading III. stupně. Vzorky jsme vyšetřili průtokovou cytometrií a získaná data jsme porovnali s nádorovým gradingem. V souboru jsme prokázali nulovou apoptotickou aktivitu nádorových buněk u 32 pacientů (88,9 %) ze 36 vyšetřených. U 4 pacientů, u kterých byla apoptóza zachovaná se jednalo o nádorový grading III.stupně.
Závěry.
V souboru jsme zaznamenali výrazné chybění apoptózy u populace nádorových buněk. Předpoklad zachování apoptózy u nižšího stupně gradingu nádorů proti vyššímu stupni se nepotvrdil zjištěním zachované apoptózy u 4 nádorů s gradingem III. Při porovnání gradingu nádorů byla apoptóza oslabena nejvýrazněji u skupiny nádorových buněk s nejvyšším histopatologickým gradingem. Získali jsme hodnoty vyjadřující přímo úměrný vztah mezi dějem apoptózy a histopatologickým gradingem.
Klíčová slova:
apoptóza, uroteliální karcinom, průtoková cytometrie.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- S MUDr. Danielem Robem, Ph.D., o nejnovějších trendech v optimalizaci aterotrombotické profylaxe u rizikových pacientů s ICHS
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Renální angiomyolipom, histologie, diagnostika a terapie
- Mozaiková plastika po poranění kolena
- Kognitivní dysfunkce a její léčba – výzva pro 21. století
- Kombinovaná imunosupresivní terapie u pacienta s pemfigus vulgaris a vedlejší účinky léčby