Nutriční příjem dětí ve věku 9–24 měsíců ve srovnánís doporučenými dávkami

English info

Nutritional Intake of Children Aged 9–24 Months in Comparison to Recommended Allowances

Background.
The transition from exclusively milk feeds to mixed food and later to family diet is a critical periodduring which sub-optimal nutrition considerably increases the risk of nutrition disorders. Based on studies bringingnew information, a number of international and national recommended allowances for energy and nutrients for thisage group were revised during recent years. The aim of presented diet sheets analysis of children aged 9–24 monthswas to evaluate the adequacy of their feeding in comparison with the recommended allowances.Methods and Results. Ninety-seven randomly selected Prague children were enrolled into the study. Their threedays’ food intake (except for breast milk) recorded in the completed 9th, 12th, and 24th month of age was evaluated.The breastfeeding rate was 47.4% in the 9th, 35.2 %in the 12th, and 4.8 % in the 24th month. The mean daily energyintake of non-breastfed infantswas 3.3MJ in the 9th month-old and 3.9MJ in 12th month with 33%of energy providedby fat in the 9th and 12th month and 32 % in the 24th month. The intake of protein was 22 g, 33 g, and 38 g, iron 6.9mg and 8.2 mg, and 7.7 mg. The intakes of minerals, trace elements, and vitamins were equal or higher than eitherWHO or German (2000) recommended daily intakes except for iron and iodine in 9 months. Breast-fed infantsreceived 2.2 MJ energy in the 9th and 2.7 MJ in the 12the month, 18.1 g and 22.7 g protein respectively from thecomplementary food. Fat proportion was 29 and 34 % of the complementary food energy.Conclusions. Energy and nutrient intakes of non-breastfed children were satisfactory, except for too high protein,low iron and iodine intakes, and marginally low proportion of fat in the diet. Lower intakes of iron, calcium, and, in12th month, also of thiamine and folic acid may be tentatively assumed in breastfed infants.

Key words:
infant feeding, complementary food, nutrient intake.

Autoři: E. Kudlová
Působiště autorů: Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK, Praha
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2004; : 389-394
Kategorie: Články

Souhrn

Východisko.
Přechod z výhradně mléčné stravy na stravu smíšenou a posléze rodinnou je kritické období, kdysuboptimální výživa značně zvyšuje riziko nutričních deficitů. Na podkladě studií přinášejících nové poznatky bylyv posledních letech přehodnoceny mnohé mezinárodní a národní doporučené dávky energie a živin pro tuto věkovouskupinu. Cílem inventorní analýzy jídelníčku dětí ve věku 9–24 měsíců bylo zjištění adekvátnosti jejich stravováníve srovnání s doporučenými dávkami.Metody a výsledky. Do studie bylo zařazeno 97 náhodně vybraných pražských dětí. Byla vyhodnocena třídenníspotřeba (kromě mateřského mléka) zapsaná v průběhu ukončeného 9., 12. a 24. měsíce. Prevalence kojení byla47,4 % v 9., 35,2 % v 12. a 4,8 % ve 24. měsíci. U nekojených dětí byl průměrný denní příjem energie 3,3 MJ v 9.,3,9 MJ v 12. a 5,2 MJ ve 24. měsíci s 33 % energie z tuku v 9. a 12. a 32 % ve 24. měsíci. Příjem bílkovin byl 22 g,33 g a 38 g, příjem železa 6,9 mg, 8,2 mg a 7,7 mg. Příjem minerálů, stopových prvků a vitaminů byl odpovídajícínebo vyšší než doporučené dávky buďWHO nebo Německa (2000), kromě příjmu železa a jodu v 9. měsíci. Kojenýmdětem poskytoval příkrm 2,2 MJ energie v 9. a 2,7 MJ ve 12. měsíci, 18,1 g a 22,7 g bílkovin. Podíl tuku činil 29a 34 % energie příkrmu.Závěry. Příjem energie a živin nekojených dětí byl uspokojivý kromě značně vysokého přívodu bílkovin, nedostatečnéhopříjmu železa, jodu a hraničně nízkého podílu tuku ve stravě. U kojených dětí lze orientačně předpokládatnižší přívod železa a vápníku, ve 12 měsících též thiaminu a kyseliny listové.

Klíčová slova:
výživa kojenců, příjem živin, příkrm.

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky

Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek Význam mírné hyperhomocysteinémie pro vnitřnílékařství

Článek Gilbertův syndrom – mýty a realita

Článek Význam měření oxidu dusnatéhou nemocných astmatem

Článek Možnosti a využití inovované kvantitativnífluorescenční PCR (IQFPCR) v analýze genetickéhomozaicizmu pomocí gonozomálních sekvencí

Článek Problematika detekce a biopsie sentinelové uzlinyu maligních melanomů a karcinomu prsu

Článek Monoklonální gamapatie v souboru 1683 dárcůplazmy

Článek Lze určit kompetenci nemocného?

Článek K problému kauzality v medicíněPřípad virů a nádorů - část 1. Obecné zásady kauzálních studií v medicíně

Článek Kouření a slepotaJasné důkazy o spojitosti máme, ale jsou málo známé (British Medical Journal, 2004, 328, pp. 537-538)

Článek vyšel v časopise