HISTOLOGICKÉ DĚLENÍ NÁDORŮ LEDVIN DOSPĚLÝCH PRO KLINICKOU PRAXI
Histological Classification of Kidney Tumors in Adults for Clinical Praxis
Kidney tumors represent a wide scale of histological observations. However, only angiomyolipoma can be recognised preoperatively from results of the graphical examination. Other types can be recognised only on the bases of histological examination. Completely benign tumor is oncocytoma (it represents about 5 % of all kidney tumors). Angiomyolipoma (2 %) is also benign, though some case reports describing its malign transformation has been published. Angiomyolipoma under 4 cm can be only monitored, the larger tumors should be resected or selectively embolised the arterial blood supply to prevent spontaneous rupture. From the group of benign tumors only cystic nephroma can be diagnosed more often (up to 1 %). One of the criteria for diagnosing the renal cortical adenoma is its size under 5 mm. That is why any adenoma, which could be diagnosed by means of graphical examination and therefore clinically significant does not exist. Most of tumours are malign epithelial tumors - renal carcinomas (RC). The are classified according Heidelberg classification into 5 elementary types: clear cell, papillary, chromophobe, originating form collecting ducts and not classifiable. Clear cell (conventional) renal carcinoma (CRC) comes most often (70 to 80 %), its malign potential rise with increased size of tumor and with the gradient. Five-year survival is achieved in 30-50 %. Granular form of CRC carcinoma (7 % of all CRC) is the equivalent of poorly differentiated PRC and it has an adverse prognosis. In contrary, the cystic form of CRC (about 6 %) in benign. Papillary form of RC has the five-year survival in 84 %, malignant are only tumors poorly differentiated. These are tumors with extensive necroses, which brings a fragile consistency and they can be distinguished by graphical examination. Chromophobe type of RC (5 %) has the five-year survival in 90 %. Poor prognosis has its sarcomatoid form, which can originate from any RC, but most frequently it is derived from the chromophobe type. The form originating from collecting ducts is highly infrequent and very malignant with the five-year survival in 20 % only. The unclassiried form of RC (3-5 %) includes tumors not suiting to the criteria of the previous RC. Other primary renal malignant tumors (sarcoms, Wilms’ tumor of adults, medullar carcinoma, carcinoid) are very rare. Comparatively frequent are metastases of other tumors (namely that of lung carcinoma) and renal impairment in leukaemiae, which are complication not often met by urologist.
Key words:
kidney tumors, histology, adenoma, oncocytoma, angiomyolipoma, renal carcinoma, sarcoma.
Autoři:
M. Hora; O. Hes; M. Michal
Působiště autorů:
Urologická klinika LF UK a FN, Plzeň Šiklův patologicko-anatomický ústav LF UK a FN, Plzeň
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2001; : 364-369
Kategorie:
Články
Souhrn
Nádory ledvin představují širokou škálu histologických nálezů, avšak předoperačně jsme schopni dle grafických vyšetření rozpoznat pouze angiomyolipom. Ostatní typy lze stanovit až na základě histologického vyšetření. Naprosto benigním nádorem je onkocytom (tvoří asi 5 % nádorů ledvin). Angiomyolipom (2 %) je též benigní, i když jsou publikovány kazuistiky popisující maligní transformaci, zvláště u epiteloidní varianty. Angiomyolipom lze do velikosti 4 cm pouze sledovat, u větších nádorů provádíme resekci či selektivní embolizaci tepenného zásobení pro nebezpečí spontánní ruptury. Z benigních nádorů nacházíme častěji již jen cystický nefrom (do 1 %). Jedno z kritérií pro učení diagnózy renálního kortikálního adenomu je velikost do 5 mm, takže adenom diagnostikovatelný grafickými vyšetřeními, a tedy klinicky významný, neexistuje. Většinu nádorů tvoří maligní epitelové nádory - renální karcinomy (RK), které se dělí dle Heidelbergské klasifikace na 5 základních typů: Světlobuněčný, papilární, chromofobní, ze sběrných kanálků a neklasifikovatelný. Světlobuněčný (konvenční) renální karcinom (SRK) je nejčastější (70-80 %), jeho maligní potenciál se zvyšuje s velikostí tumoru a s gradingem. Celkově pětileté přežití u SRK je 30-50 %. Granulární varianta SRK karcinomu (7 % všech SRK) je vlastně ekvivalentem špatně diferencovaného SRK a má nepříznivou prognózu. Naopak cystická forma SRK (asi 6 % SRK) se chová benigně. Papilární typ RK (10-15 %) má pětileté přežití 84 %, maligně se chovají jen nádory špatně diferencované. Jsou to nádory s rozsáhlými nekrózami, které způsobují křehkou konzistenci nádoru a mohou být patrné při grafických vyšetřeních. Chromofobní typ RK (5 %) má pětileté přežití kolem 90 %, velmi špatnou prognózu má jeho sarkomatoidní varianta, která sice může vycházet z jakéhokoliv typu RK, ale z chromofobního vychází pravděpodobně nejčastěji. Typ RK ze sběrných kanálků je velmi vzácný a velmi maligní, pětileté přežití je 20 %. Neklasifikovatelný typ RK (3-5 %) zahrnuje nádory nevyhovující kriteriím předchozích RK. Ostatní primární renální maligní nádory (sarkomy, Wilmsův tumor dospělých, medulární karcinom, karcinoid) jsou vzácné. Relativně časté jsou metastázy jiných nádorů (hlavně plicního karcinomu) a postižení ledvin při leukémiích, což jsou ale stavy, se kterými se urolog většinou nesetkává.
Klíčová slova:
nádory ledvin, histologie, adenom, onkocytom, angiomyolipom, renální karcinom, sarkom.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- OTRAVA ETYLENGLYKOLEM
- HISTOLOGICKÉ DĚLENÍ NÁDORŮ LEDVIN DOSPĚLÝCH PRO KLINICKOU PRAXI
- STROMAL CELL-DERIVED FACTOR 1 (SDF-1)JEHO STRUKTURA A FUNKCE
- ZMĚNY MIKROCIRKULACE A VYBRANÝCH LABORATORNÍCH PARAMETRŮ V ČASNÝCH STADIÍCH DIABETICKÉ MIKROANGIOPATIE