AKUTNÍ RESPIRAČNÍ DISTRESS SYNDROM
Acute Respiratory Distress Syndrome
Acute respiratory distress syndrome (ARDS) is the general term used for severe acute respiratory failure of diverseaetiology. It is associated with a high morbidity, mortality (50 - 70 %), and financial costs. Regardless of aetiology,the basic pathogenesis of ARDS is a systemic inflammatory response leading to a diffuse inflammatory process thatinvolves both lungs, thus causing diffuse alveolar and endothelial damage with increased pulmonary capillarypermeability and excessive extravascular lung water accumulation. ARDS is commonly associated with sepsis andmultiple organ failure. The clinical picture involves progressive hypoxaemia, radiographic evidence of pulmonaryoedema, decreased lung compliance and pulmonary hypertension. Despite the scientific and technological progressin critical care medicine, there is no specific ARDS therapy available at the moment and its management remainssupportive. Therapeutic goals include resolution of underlying conditions, maintenance of acceptable gas exchangeand tissue oxygenation and prevention of iatrogenic lung injury. Many new specific therapeutic strategies have beendeveloped, however, most of them require further scientific evaluation. The paper reviews definition, basicpathogenesis and pathophysiology of ARDS and discusses current concepts of therapeutic possibilities of ARDS.
Key words:
acute respiratory distress syndrome, acute lung injury, respiratory failure, systemic inflammation,mechanical ventilation.
Autoři:
M. Matějovič; I. Novák; V. Šrámek; R. Rokyta; P. Hora; M. Nalos
Působiště autorů:
I. interní klinika LF UK a FN, Plzeň
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 1999; : 262-267
Kategorie:
Články
Souhrn
Akutní respirační distress syndrom (ARDS) představuje široký pojem, označující těžké respirační selhání různéetiologie, dosahující vysoké morbidity, mortality (50 - 70 %), a vyžadující značné ekonomické prostředky. Základnípatogenezí ARDS, bez ohledu na jeho etiologii, je systémová zánětlivá odpověď vedoucí k zánětlivému postiženíobou plic, způsobující difuzní alveolární a endoteliální poškození spojené se zvýšenou plicní kapilární permeabilitoua nadměrnou akumulací extravaskulární plicní vody. Syndrom je často spojen se sepsí a multiorgánovým selháváním.Klinický obraz zahrnuje progresivní hypoxémii, radiografické známky plicního edému, sníženou plicní poddajnosta plicní hypertenzi. Přes výrazné vědecké a technologické pokroky v oblasti intenzivní medicíny zatím neexistujespecifický lék pro ARDS a jeho léčba zůstává léčbou podpůrnou. Terapeutickým cílem je odstranění vyvolávajícípříčiny, zajištění dostatečné výměny plynů, udržení tkáňové oxygenace a prevence iatrogenního poškození plicníhoparenchymu volbou vhodného režimu umělé plicní ventilace. Bylo již vyvinuto mnoho nových specifickýchléčebných strategií, většina z nich však vyžaduje další vědecké zhodnocení. Článek zahrnuje definici syndromu,sumarizuje základní poznatky o jeho patogenezi a patofyziologii, a diskutuje současný koncept léčebných možností.
Klíčová slova:
akutní respirační distress syndrom, akutní plicní postižení, respirační selhání, systémová zánětliváodpověď, umělá plicní ventilace.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- AKUTNÍ RESPIRAČNÍ DISTRESS SYNDROM
- KLONOVÁNÍ ČLOVĚKA - KONTROVERZNÍ TÉMA DNEŠKA
- AUTOPROTILÁTKY V PATOGENEZI A DIAGNOSTICEINZULIN-DEPENDENTNÍHO DIABETES MELLITUS
- ANTIFOSFOLIPIDOVÝ SYNDROM A VASKULÁRNÍ NEMOC