MYOGENNÍ NÁDORY TRÁVICÍHO TRAKTU
Myogenic Tumours of the Digestive Tract
Background.
Myogenic tumours of the digestive tract are not very frequent. Most often they are found in thestomach, less frequently in the colon and rectum. Many are symptom-free and are an incidental finding on examinationor surgery. Treatment is surgical and the type and extent depends on the type, size, site and spread of the tumour.The objective of the submitted paper is to present a group of patients and to confront the findings with those of otherauthors.Methods and Results. In the course of ten years (1992 - 1996) the authors diagnosed a myogenic tumour of thedigestive tract only in 10 patients. Seven patients were males, three females, mean age 64 years (range 46 - 89 years).The most frequent symptoms were haemorrhage into the GI tract (6x), abdominal pain (4x), palpable resistance inthe abdomen (2x), subileus (1x). Most frequently the stomach was affected (7x) and the small intestine (3x). Fromthe histological aspect the tumour was quaified as benign only 3x (site stomach, leionmyoma). Seven times thetumour was malignant (4x stomach: leiomyoblastoma, 3x small intestine: leiomyosarcoma). Five times surgery wascurative, 3x palliative, 2x only explorative.At present only three patients with a benign tumour survive.Conclusions: Myogenic tumours of the GI tract are relatively rare, preoperative diagnosis is an exception. Theclinical picture is non-pathognomic. The only effective therapeutic procedure is surgery: survival depends on thetype of tumour.
Key words:
leiomyoma, leiomyoblastoma, subileus, haemorrhage into the digestive tract, imaging methods.
Autoři:
R. Kostka; J. Fanta; A. Masri
Působiště autorů:
Chirurgická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 1999; : 366-368
Kategorie:
Články
Souhrn
Východisko.
Myogenní nádory trávicího traktu nejsou příliš časté. Nejčastěji jsou lokalizovány v žaludku, méněčasto v kolon a rektu. Mnohé jsou asymptomatické a jsou náhodným nálezem při vyšetřování nebo operaci. Léčbaje chirurgická a její typ a rozsah je dán typem, velikostí, lokalizací a rozšířením nádoru. Cílem tohoto článku jeprezentace vlastního souboru nemocných a konfrontace našich nálezů s nálezy jiných autorů.Metody a výsledky. Během 10 let (v časovém rozmezí 1992 - 1996) jsme diagnostikovali myogenní nádor trávicítrubice pouze u 10 nemocných. Sedm nemocných byli muži, 3 ženy v průměrném věku 64 let (var. šíře 46 - 89 roků).Nejčastějšími příznaky bylo krvácení do GI traktu (6krát), bolesti v břiše (4krát), hmatná rezistence v břiše (2krát),subileus (1krát). Postižen byl nejčastěji žaludek (7krát), a tenké střevo (3krát). Histologicky byl nádor jen 3kráthodnocen jako benigní (lokalizace žaludek, hodnocení leiomyom). Sedmkrát byl nádor maligní (4krát žaludek:leiomyoblastom, 3krát tenké střevo: leiomyosarkom). Pětkrát byl operační výkon kurativní, 3krát paliativní, 2krátbyla provedena pouze explorace.Dosud přežívají pouze 3 nemocní s nálezem benigního tumoru.Závěry. Myogenní nádory GI traktu jsou relativně vzácné, předoperační diagnóza výjimečná. Klinický obraz jenepatognomonický. Jediným efektivním léčebným postupem je operace: přežívání ovlivňuje charakter nádoru.
Klíčová slova:
leiomyom, leiomyoblastom, subileus, krvácení do zažívacího traktu, zobrazovací metody.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- MYOGENNÍ NÁDORY TRÁVICÍHO TRAKTU
- PEPTICKÝ VŘED A HELICOBACTER PYLORI,JAK JE DIAGNOSTIKOVAT A LÉČIT
- SEPARACE HEMOPOETICKÝCH PROGENITOROVÝCHBUNĚK Z PERIFERNÍ KRVE (PBPC) U PACIENTŮS HEMATOONKOLOGICKÝMI MALIGNITAMI
- NOVÁ MODERNÍ CENTRÁLNĚ ÚČINKUJÍCÍANTIHYPERTENZIVA V LÉČENÍ ESENCIÁLNÍHYPERTENZE