95. percentil LDL-cholesterolu v české populaci: studie Czech post-MONICA

Souhrn

Podle dosud posledních statistických údajů jsou hlavní příčinou úmrtí v České republice kardiovaskulární onemocnění (KVO), která jsou zodpovědna za 36,5 % úmrtí u mužů a 43,1 % úmrtí u žen. Podle údajů Světové zdravotnické organizace a Evropské kardiologické společnosti patří Česká republika mezi státy vykazující vysokou úmrtnost na KVO. Mezi hlavní rizikové faktory KVO patří dyslipidemie, LDL-cholesterol (LDL-C) byl identifikován jako hlavní determinant rizika pro rozvoj aterosklerózy. Cílem této analýzy studie Czech post-MONICA bylo zjistit hodnoty 95. percentilu pro LDL-C u reprezentativního vzorku české populace v letech 2015–2018. Hodnoty 95. percentilu LDL-C podle věku a pohlaví jsou požadovány pro stanovení míry pravděpodobnosti FH podle Dutch Lipid Network Criteria.

Klíčová slova:

familiární hypercholesterolemie – kardiovaskulární onemocnění – Dutch Lipid Network Criteria – náhodně vybraný populační vzorek – rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění

Úvod

Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou hlavní příčinou úmrtí v České republice a podle dosud posledních statistických údajů, které jsou k dispozici za rok 2020, byla KVO zodpovědna za 36,5 % úmrtí u mužů a 43,1 % úmrtí u žen [1]. Podle údajů Světové zdravotnické organizace a Evropské kardiologické společnosti patří Česká republika mezi státy vykazující vysokou úmrtnost na KVO.

Dyslipidemie patří mezi hlavní rizikové faktory KVO, LDL- -cholesterol (LDL-C) byl identifikován jako hlavní determinant rizika pro rozvoj aterosklerózy. Riziko klinické manifestace aterosklerózy narůstá s hodnotou LDL-C [2]. Familiární hypercholesterolemie (FH) je dědičné onemocnění charakterizované vysokými hodnotami celkového a LDL-C a časnou manifestací KVO na podkladě aterosklerózy (ASKVO) [3]. Podezření na FH je v případě významné izolované hypercholesterolemie, za kterou jsou považovány hodnoty celkového cholesterolu (T-C – Total Cholesterol) > 8 mmol/l nebo LDL-C > 5 mmol/l.

Prevalence heterozygotní formy FH je odhadována na 1 : 250 a homyzygotní formy 1 : 160 000 až 1 : 300 000 [4] s výraznými regionálními rozdíly. Onemocnění je nejčastěji podmíněno defektním genem pro LDL-receptor nebo apolipoprotein B100, vzácně je příčinou mutace v genu PCSK9 vedoucí ke zvýšení funkce tohoto enzymu. Potvrzení genové mutace znamená definitivní stanovení diagnózy, což se v současné době daří přibližně u 50 % nemocných s fenotypem FH.

Pro klinickou diagnózu FH je důležitá rodinná anamnéza s údajem o předčasné ischemické chorobě srdeční (ICHS) u prvostupňových příbuzných nebo prvostupňový příbuzný s LDL-C nad 95. percentilem pro danou zemi podle pohlaví a věku. Větší pravděpodobnost FH je v případě prvostupňového příbuzného se šlachovými xantomy nebo arcus lipoides corneae nebo v případě dítěte (do 18 let) s LDL-C nad 95. percentilem pro danou zemi podle pohlaví a věku. Při fyzikálním vyšetření pátráme po přítomnosti arcus lipoides corneae a šlachových xantomů.

K rozhodnutí o pravděpodobnosti FH se používají různé skórovací systémy, nejrozšířenější je Dutch Lipid Network Criteria (DLNC) [4], jehož použití bylo ověřeno na neselektovaném populačním vzorku v Kodani (Copenhagen General Population Study) [5]. Další diagnostická kritéria a interpretace výsledku podle počtu získaných bodů jsou uvedeny v tab. 1.

Cílem této práce bylo zjistit hodnoty 95. percentilu pro LDL-C u reprezentativního vzorku české populace v letech 2015–2018. Hodnoty 95. percentilu LDL-C podle věku a pohlaví jsou požadovány pro stanovení míry pravděpodobnosti FH podle DLNC.

Metodika

Metodika průřezového vyšetření 1 % náhodně vybraného populačního vzorku obyvatel České republiky vyšetřeného v letech 2015–2018 byla podrobně popsána v naší dřívější publikaci [6].

Screeningové vyšetření sestávalo z vyplnění standardního dotazníku, získání základních antropometrických údajů (tělesná výška a hmotnost, změření obvodu pasu a boků), opakovaného měření krevního tlaku a odběru krve. Standardní dotazník vyplňoval vždy lékař.

Krevní tlak byl měřen 3krát na pravé paži, vsedě, minimálně po 5 minutách klidu, klasickým rtuťovým tonometrem (Baumanometer, W.A. Baum Co., Inc., New York, USA). Odběr venózní krve byl prováděn u sedící osoby po 12hodinovém lačnění, optimálně bez zaškrcení nebo jen s krátkodobým zaškrcením paže. Vzorky venózní krve byly centrifugovány při 1 500 G a následně zmraženy.

Vzorek venózní krve na stanovení glykovaného hemoglobinu (HbA1c) byl odebírán do zkumavky s K3EDTA a byl uchováván při teplotě 2–8 °C nejdéle 4 dny.

Laboratorní vyšetření

Analýzy lipidových parametrů byly prováděny pomocí autoanalyzátoru COBAS MIRA S (Roche Diagnostics, Indianapolis, Indiana, USA) za použití enzymatických kitů stejné provenience v Lipidové laboratoři IKEM, která v době trvání projektu MONICA sloužila jako referenční lipidová laboratoř Světové zdravotnické organizace. HDL-cholesterol (HDL-C) byl stanoven stejnou metodou po vysrážení sérových lipoproteinů fosfowolframanem sodným a chloridem hořečnatým. LDL-C byl vypočítán podle Friedewaldovy rovnice. Glykemie byla stanovena enzymatickou metodou (reagencie Lachema, Brno).

Stanovení HbA1c provádělo Oddělení klinické biochemie Thomayerovy nemocnice z nesrážlivé krve metodou HPLC (iontově výměnná chromatografie, analyzátor D-10, Bio-rad, California, USA).

Vzorky byly analyzovány za podmínek důsledné interní i externí kontroly kvality práce s následnou kontrolou všech vysokých i nízkých hodnot. Externí kontrola kvality analýzy lipidových parametrů byla provedena v Centers for Disease Control and Prevention (Atlanta, Georgia, USA).

Definice základních rizikových faktorů KVO

Obezitu jsme definovali v souladu s WHO jako hodnoty BMI ≥ 30 kg/m2. Hodnoty BMI v rozmezí 25,0–29,99 kg/m2 jsme považovali za nadváhu.

Pro definici kouření jsme použili definici WHO a za pravidelného kuřáka jsme považovali osobu, která kouří pravidelně nejméně jednu cigaretu denně. Jako příležitostného kuřáka jsme označili osobu, která v současnosti kouří příležitostně, tj. méně než jednu cigaretu denně. Za bývalého kuřáka považujeme osobu, která v minulosti kouřila a v současné době nekouří, za nekuřáka osobu, která nikdy nekouřila.

Hypertenze byla definována jako systolický krevní tlak ≥ 140 mm Hg nebo diastolický krevní tlak ≥ 90 mm Hg (průměr 2. a 3. měření) nebo užívání antihypertenziv. Kontrola hypertenze byla definována jako dosažení krevního tlaku < 140/90 mm Hg.

Dyslipidemii jsme definovali jako koncentraci T-C ≥ 5,0 mmol/l nebo HDL-C < 1,0 mmol/l u mužů nebo < 1,2 mmol/l u žen, nebo LDL-C ≥ 3,0 mmol/l nebo triglyceridy ≥ 1,7 mmol/l nebo užívání hypolipidemik [7].

Pro diabetes jsme použili dvě různé definice. Za diabetiky jsme považovali (1) osoby s glykemií nalačno ≥ 7,0 mmol/l nebo osoby léčené perorálními antidiabetiky nebo inzulinem; (2) osoby s HbA1c ≥ 48 mmol/l nebo osoby léčené perorálními antidiabetiky nebo inzulinem [8].

Výsledky

Soubor vyšetřených

Pro účely této analýzy jsme z původního celkového počtu 2 621 vyšetřených osob ve věku 25–64 let vyloučili všechny jedince, kteří byli léčeni hypolipidemiky. Náš nový soubor tvořilo 1 021 mužů (průměrný věk 47,2 ± 11,0 let) a 1 151 žen (průměrný věk 46,5 ± 10,8 let). Základní charakteristiky souboru jsou uvedeny v tab. 2. Muži měli významně vyšší hodnoty TK i prevalenci hypertenze.

95. percentil LDL-cholesterolu

Hodnoty 95. percentilu LDL-C zvlášť pro muže a ženy podle jednotlivých věkových dekád i celou populaci jsou uvedeny v tab. 3.

Práce byla podpořena grantem AZV 15–27109A MZ ČR

Doručeno do redakce | Doručené do redakcie | Received 17. 1. 2023
Přijato po recenzi | Prijaté po recenzii | Accepted 27. 1. 2023

prof. MUDr. Renata Cífková, CSc.

renata.cifkova@ftn.cz

www.ftn.cz