#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Uchopení střely


Autoři: Lubomír Planka
Působiště autorů: Kriminalistický ústav Praha
Vyšlo v časopise: Úraz chir. 19., 2011, č.3

V lékařské a soudně-lékařské praxi nastává v případě střelného poranění potřeba vyjmout z těla střelu. Tato střela je v případě šetření události orgány činnými v trestním řízení významným důkazem a zpravidla bývá předkládána k balistické expertize, která má hodnocením stop na povrchu střely identifikovat zbraň pachatele. Proto je velmi důležité, aby povrch střely byl co nejvíce chráněn před porušením v důsledku nepřiměřené či nevhodné manipulace. Už samotný kontakt střely s cílem zanechá na jejím povrchu určité stopy, případně deformace, které snižují způsobilost střely k individuální identifikaci, a nevhodný způsob vyjímání z těla oběti může střelu ještě více znehodnotit.

Na Trilaterálním sympoziu traumatologů, forenzních lékařů, soudních balistiků, policistů a hasičů, které se uskutečnilo ve dnech 25.–27. května 2011 v Rožnově pod Radhoštěm, zazněla v diskuzi zajímavá otázka, zda existuje způsob či doporučení, jak nejlépe střelu z těla vyjmout.

V případě, že poškozený přežívá, je úkolem lékaře vyjmout střelu způsobem co nejšetrnějším vůči pacientovi. Operační pole je často velmi omezené a použitelná instrumentální technika má své hranice. Naproti tomu soudní lékař má při pitvě poškozeného operační pole zcela volné a k výsledku se dopracuje i zcela jednoduchým nástrojem.

Z pohledu forenzní balistiky lze akcentovat následující body a doporučit optimální řešení:

1. Tvarová, materiálová a rozměrová variabilita střel je velmi pestrá a lékař by se měl z rentgenového snímku (případně z CT) dovědět, s jakou střelou přijde do kontaktu (ne vždy se střela nalézá v měkkých tkáních, často pevně ulpívá ve šlachách nebo v kosti a její vyjmutí vyžaduje větší sílu). Střela bývá více či méně zdeformovaná anebo neúplná, také může jít o fragmenty kovového pláště střely s nebezpečně ostrými hranami.

2. Jak a za co střelu uchopit? Uchopení střely může být obecně stabilní a nestabilní. Krajně nestabilní je lehký úchop ve dvou protilehlých bodech, naopak stabilní je pevný úchop ve třech bodech. V praxi není vždy možné (a někdy to není ani žádoucí) střelu uchopit nástrojem ve třech dostatečně vzájemně vzdálených bodech.

Obr. 1. Škála běžných střel do ručních palných zbraní je pestrá
Škála běžných střel do ručních palných zbraní je pestrá

Úplně nejhorší je opakovaný nestabilní úchop doprovázený vysmeknutím střely. Správné je jedno stabilní a pevné uchopení (i za cenu vytvoření hlubokých vtisků).  Pro dostatečně spolehlivé uchycení střely je vhodné ji náležitě obnažit (netahat jen za vyčnívající okraj).

Stabilní a nestabilní poloha úchopu je pro jednotlivé typy střel demonstrována na následujících obrázcích. Balisticky významná oblast na povrchu střely je vyznačena.

Obr. 2. Sférická střela 6 mm – brok: uchopení dvoučelisťovým nástrojem je vždy nestabilní
Sférická střela 6 mm  – brok: uchopení dvoučelisťovým nástrojem je vždy nestabilní

Obr. 3. Olověná střela 4,5 mm Diabolo: prostřední ukázka je nejméně vhodný způsob úchopu
Olověná střela 4,5 mm Diabolo: prostřední ukázka je nejméně vhodný způsob úchopu

Obr. 4. Olověná střela .22 Short
Olověná střela .22 Short

Obr. 5. Olověná střela .22 Long Rifle
Olověná střela .22 Long Rifle

Obr. 6. Olověná střela 9 mm Flobert
Olověná střela 9 mm Flobert

Obr. 7. Olověná střela.38 Special
Olověná střela.38 Special

Obr. 8. Olověná střela .38 Special SWC
Olověná střela .38 Special SWC

Obr. 9. Střela .38 Special s plášťovanou špičkou kapucín“
Střela .38 Special s plášťovanou špičkou kapucín“

Obr. 10. Celoplášťová, ogivální střela 6,35 mm Browning
Celoplášťová, ogivální střela 6,35 mm Browning

Obr. 11. Celoplášťová, ogivální střela 7,65 mm Browning
Celoplášťová, ogivální střela 7,65 mm Browning

Obr. 12. Celoplášťová, ogivální střela 9 mm Luger
Celoplášťová, ogivální střela 9 mm Luger

Obr. 13. Poloplášťová, střela .40 S&W
Poloplášťová, střela .40 S&W

Obr. 14. Celoplášťová, biogivální střela 7,62 mm vz.43
Celoplášťová, biogivální střela 7,62 mm vz.43

Jaký nástroj pro uchopení střely zvolit? Je lepší, když pracovní čelisti jsou měkké a hladké anebo naopak tvrdé a zdrsněné? Mohlo by se zdát, že optimální je použít nástroj s relativně měkkými a hladkými plastovými čelistmi (asi ano, pokud je střela volně přístupná).

Obr. 15. Poloplášťová, lovecká střela 7 mm se střižnou hranou
Poloplášťová, lovecká střela 7 mm se střižnou hranou

Obr. 16. Celoplášťová, biogivální střela 7,92 mm Mauser
Celoplášťová, biogivální střela 7,92 mm Mauser

Obr. 17. Celoplášťová, střela .45 ACP
Celoplášťová, střela .45 ACP

Uchopení střely pevně vklíněné je však velmi problematické, nástroj s hladkými a měkkými čelistmi snadno sklouzne, takže je nutné střelu uchopit znovu. Zpravidla se nepodaří přiložit nástroj opakovaně na stejné místo, což způsobí další porušení povrchu střely.

Samotné vysmeknutí střely z úchopu, doprovázené vytvořením škrábanců na plochách, které původně s čelistmi nástroje v kontaktu vůbec nebyly, způsobí více škody než dva protilehlé, hluboké, ale ohraničené záseky (vtisky vroubkovaných čelistí) od jednoho pevného sevření nástrojem.

Obr. 18. Celoplášťová, střela .45 ACP, zdeformovaná
Celoplášťová, střela .45 ACP, zdeformovaná

Chirurgické kleště existují v několika modifikacích a je otázkou praktických zkoušek, které lze doporučit jako nejvhodnější. I tak zůstane s ohledem na variabilitu střel na operatérovi, jaký nástroj i s ohledem na lokalizaci střely v těle poškozeného zvolí. Nejčastěji používaným nástrojem bývá anatomická nebo adaptační pinzeta. Soudní lékaři často vyhmatávají a vyjímají střely přímo rukou.

Vlevo: Fergusson kleště na držení kostí Vpravo: Farabeuf-Lambotte kleště 20 cm repoziční 26 cm:
Vlevo: Fergusson kleště na držení kostí
Vpravo: Farabeuf-Lambotte kleště 20 cm repoziční 26 cm:

Lambotte kleště repoziční
Lambotte kleště repoziční

Vlevo: Kern kleště repoziční Vpravo: Lane kleště repoziční
Vlevo: Kern kleště repoziční
Vpravo: Lane kleště repoziční

Verbrugge kleště repoziční
Verbrugge kleště repoziční

Verbrugge kleště repoziční
Verbrugge kleště repoziční

Ulrich kleště repoziční
Ulrich kleště repoziční

Reda kleště repoziční
Reda kleště repoziční

Vlevo: Raney neurochirurgické kleště pro zavádění svorek Uprostřed: Noto kleště úchopové Vpravo: Heywood-Smith kleště úchopové
Vlevo: Raney neurochirurgické kleště pro zavádění svorek 
Uprostřed: Noto kleště úchopové
Vpravo: Heywood-Smith kleště úchopové

Opláchnutí z těla vyjmuté střely ve studené vodě, důkladné vysušení, zamotání do gázy a uložení do pevné, papírové anebo plastové obálky, popsané údaji o případu, s datem provedení zákroku a podpisem lékaře, je vše, co kvalitní zajištění balistického materiálu pro následné trestní řízení vyžaduje. Skleněná zkumavka není pro uložení střely optimální. Několikrát se stalo, že horlivý úředník při razítkování obálky zkumavku trefil. Střepiny obálku porušily a při transportu došlo ke ztrátě střely.

Ing. Lubomír PLANKA, CSc.

Kriminalistický ústav Praha

E-mail: kup1@mvcr.cz


Štítky
Chirurgie všeobecná Traumatologie Urgentní medicína
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#