Orální mikrobiom a komplikace v těhotenství
Orální mikrobiom se vyznačuje velkou diverzitou druhů, jenom některé z nich jsou však patogenní. V případě parodontitidy jde především o gramnegativní anaeroby (Fusobacterium nucleatum, Porphyromonas gingivalis, Filifactor aloci, Prevotella intermedia, Tannerella forsythia, Treponema denticola, Aggregatibacter actinomycetemcomitans, Parvimonas micros, Campylobacter rectus, kmeny rodů Eubacterium a Bacteroides), u zubního kazu se jedná o grampozitivní bakterie (Streptococcus mutans, Actinomycetes ssp., Lactobacillus ssp.). Jejich pomnožení vede k narušení rovnováhy ve složení orálního mikrobiomu, tzv. dysbióze. Bakterie produkují různé virulentní faktory, které stimulují, případně obcházejí imunitní systém, jsou vysoce invazivní a mohou narušit okolní tkáně.
Také pochva a děloha jsou osídlené specifickým společenstvím mikroorganizmů, které vytváří přirozenou mikroflóru dané oblasti. Ačkoli placenta byla dlouho považována za sterilní, nedávné výzkumy poukázaly na přítomnost několika druhů bakterií i za fyziologických podmínek.1 Nejčastější příčinou novorozenecké mortality jsou infekce, které vedou k předčasnému porodu. Z nich asi 40 % postihuje pochvu a dělohu a 50 % placentu. Riziko infekce je spojeno s bakteriemi kolonizujícími pohlavní orgány ženy, které jsou podobné bakteriálním druhům přítomným v dutině ústní, jakými jsou např. parodontální patogeny F. nucleatum, P. gingivalis a F. aloci.2
Podobnost mezi mikroorganizmy přítomnými v různých částech těla naznačuje mechanizmy, jakými se mohou bakterie z dutiny ústní dostat až k plodu:
- Hematogenní cesta – přestup orálních bakterií, toxinů nebo enzymů produkovaných patogeny nebo zánětlivých mediátorů organizmu krevní cestou do pochvy, dělohy a přes pupečník až do krevního oběhu plodu. Některé druhy (např. F. nucleatum) produkují proteiny typu adhezinů a kadherinů, prostřednictvím kterých atakují hostitelské buňky a narušují jejich buněčnou integritu, a proto je možný přestup i přes placentární bariéru.
- Ascendentní cesta – orálními sexuálními praktikami v době těhotenství.2
V těhotenství se u žen v důsledku hormonálních změn může vyskytovat hyperplazie gingivy. Je také ovlivněn jejich imunitní systém, proto jsou více ohroženy zánětem gingivy a současně i větší náchylností k rozvoji zubního kazu.
Zatímco souvislost mezi výskytem zubního kazu a předčasného porodu nebyla prokázána3, chronická periodontitida (granulom) v těhotenství byla spojena se zvýšeným rizikem vzniku preeklampsie.4
Prevalence chronické parodontitidy u dospělých je vysoká (ve věku > 30 let cca 46 %, u těhotných žen je to kolem 1,9–6,7 %).5 Řada dosud publikovaných studií naznačila, že těhotné, které trpí chronickou parodontitidou, mají zvýšené riziko rozvoje výše uvedených těhotenských komplikací6–8, které se snižuje při adekvátní parodontologické léčbě.9 Ne všechny práce však tuto souvislost potvrdily.10 I přesto můžeme konstatovat, že kvalita i kvantita orálního mikrobiomu se mohou odrazit na průběhu těhotenství a vývoji plodu. Je proto namístě věnovat prevenci a terapii zánětlivých onemocnění dutiny ústní náležitou pozornost.
Autor: Dominika Pecuchová, studentka Zubního lékařství LF MU Brno, 3. ročník, aktivně pracuje v projektu GRAVIDENT ve spolupráci se společností Colgate-Palmolive Česká republika s.r.o.
Odborná garance: Mgr. Petra Bořilová Linhartová, Ph.D., Stomatologická klinika FNUSA, Brno, v rámci grantu AZV 17-30439A zaměřeného na prevenci zubního kazu
prof. MUDr. Martina Kukletová, CSc., Stomatologická klinika FNUSA, Brno
Zdroje:
1. Steel J. H., Malatos S., Kennea N., et al. Bacteria and inflammatory cells in fetal membranes do not always cause preterm labor. Pediatric Research. 2005; 57 (3): 404–411.
2. Cobb C. M., Kelly P. J., Williams K. B., Babbar S., Angolkar M., Derman R. J. The oral microbiome and adverse pregnancy outcomes. International Journal of Women´s Health. 2017; 9: 551–559.
3. Vergnes J. N., Kaminski M., Lelong N., Musset A. M., Sixou M., Nabet C. Maternal dental caries and pre-term birth: Results from the EPIPAP study. Acta Odontologica Scandinavica. 2011; 69 (4): 248–256.
4. Khalighinejad N., Aminoshariae A., Kulild J. C., Mickel A. Apical periodontitis, a predictor variable for preeclampsia: a case-control study. Journal of Endodontics. 2017; 43 (10): 1611–1614.
5. Azofeifa A., Yeung L. F., Alverson C. J., Beltrán-Aguilar E. Dental caries and periodontal disease among U.S. pregnant women and nonpregnant women of reproductive age. National Health and Nutrition Examination Survey, 1999-2004. Journal of Public Health Dentistry. 2016; 76 (4): 320–329.
6. Parihar A. S., Katoch V., Rajguru S. A., Rajpoot N., Singh P., Wakhle S. Periodontal disease: A possible risk-factor for adverse pregnancy outcome. Journal of International Oral Health. 2015; 7 (7): 137–142.
7. Corbella S., Taschieri S., Del Fabbro M., Francetti L., Weinstein R., Ferrazzi E. Adverse pregnancy outcomes and periodontitis: A systematic review and meta-analysis exploring potential association. Quintessence International. 2016; 47 (3): 193–204.
8. Ren H., Du M. Role of maternal periodontitis in preterm birth. Frontiers in Immunology. 2017; 8: 139.
9. da Silva H. E. C., Stefani C. M., de Santos Melo N., de Almeida de Lima A., Rösing C. K., Porporatti A. L., Canto G. L. Effect of intra-pregnancy nonsurgical periodontal therapy on inflammatory biomarkers and adverse pregnancy outcomes: a systematic review with meta-analysis. Systematic Reviews. 2017; 6 (1): 197.
10. Iheozor-Ejiofor Z., Middleton P., Esposito M., Glenny A. M. Treating periodontal disease for preventing adverse birth outcomes in pregnant women. The Cochrane Database of Systematic Review. 2017; 6: CD005297, doi: 10.1002/14651858.CD005297.pub3.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.