Tři testy k potvrzení diagnózy získané hemofilie – infografika
Získaná hemofilie (AHA) se typicky projevuje spontánním krvácením u pacientů s dosud negativní osobní anamnézou významného krvácení.1–4 Příčinou krvácení je významný pokles aktivity FVIII navozený autoprotilátkami proti koagulačnímu faktoru VIII.5 U polymorbidních pacientů se na krvácení v době diagnostiky AHA může podílet i zavedená antitrombotická léčba.4
Ve výsledcích základního laboratorního vyšetření se snížení aktivity FVIII projevuje izolovaným prodloužením aktivované parciálního tromboplastinového času (APTT). Protrombinový čas, koncentrace fibrinogenu a počet krevních destiček jsou v referenčním rozmezí. Nevysvětlené krvácení plus izolované prodloužení APTT je signál pro bezodkladné provedení konfirmačních testů.4, 5 Jednoduché schéma je uvedeno na obrázku.6–11
Pro diferenciální diagnostiku izolovaného prodloužení APTT je nutné vyloučit vliv antikoagulancií (farmakologická anamnéza), provést směsné testy s hodnocením APTT bezprostředně po smíchání pacientovy a kontrolní plazmy, resp. APTT po 2 hodinách inkubace směsi při 37 °C a podle výsledků směsných testů doplnit vyšetření prokazující/vylučující inhibitor FVIII (stanovit jeho titr), lupus antikoagulans, jiný nespecifický inhibitor, resp. deficit jiného koagulačního faktoru – FXII, FXI, FIX, FVIII a vWF:Ag.4, 11
Diagnóza AHA je daná průkazem snížené aktivity FVIII v kombinaci s průkazem specifického inhibitoru FVIII (dnes nejčastěji nijmegenskou modifikací klasické metody Bethesda12). Velmi nízká aktivita FVIII (< 1 %) je spojená s nízkou pravděpodobností a delší dobou do dosažení remise, resp. s vyšší celkovou mortalitou13–15, podobně vysoký titr inhibitoru může být ukazatelem menší pravděpodobnosti dosažení remise nebo pomalejšího nástupu odpovědi.14, 15
Literatura:
1. Knoebl P, Marco P, Baudo F et al. Demographic and clinical data in acquired hemophilia A: results from the European Acquired Haemophilia Registry (EACH2). J Thromb Haemost 2012; 10 (4): 622–631, doi: 10.1111/j.1538-7836.2012.04654.x.
2. Borg JY, Guillet B, Le Cam-Duchez V et al. Outcome of acquired haemophilia in France: the prospective SACHA (Surveillance des Auto antiCorps au cours de l'Hemophilie Acquise) registry. Haemophilia 2013; 19 (4): 564–570, doi: 10.1111/hae.12138.
3. Collins PW, Chalmers E, Hart D et al. Diagnosis and management of acquired coagulation inhibitors: a guideline from UKHCDO. Br J Haematol 2013; 162 (6): 758–773, doi: 10.1111/bjh.12463.
4. Tiede A, Collins P, Knoebl P et al. International recommendations on the diagnosis and treatment of acquired hemophilia A. Haematologica 2020; 105(7): 1791–1801, doi: 10.3324/haematol.2019.230771.
5. Knoebl P. Prevention and management of bleeding episodes in patients with acquired hemophilia A. Drugs 2018; 78 (18): 1861–1872, doi: 10.1007/s40265-018-1027-y.
6. Huth-Kuhne A, Baudo F, Collins P et al. International recommendations on the diagnosis and treatment of patients with acquired hemophilia A. Haematologica 2009; 94 (4): 566–575, doi: 10.3324/haematol.2008.001743.
7. Collins P, Baudo F, Huth-Kuhne A et al. Consensus recommendations for the diagnosis and treatment of acquired hemophilia A. BMC Res Notes 2010; 3: 161, doi: 10.1186/1756-0500-3-161.
8. Ma AD, Carrizosa D. Acquired factor VIII inhibitors: pathophysiology and treatment. Hematology Am Soc Hematol Educ Program 2006: 432–437, doi: 10.1182/asheducation-2006.1.432.
9. Vintimilla M, Joseph A, Ranganathan P. Acquired factor VIII inhibitor in Sjögren's syndrome. Arthritis Care Res (Hoboken) 2010; 62 (7): 1047–1050, doi: 10.1002/acr.20147.
10. Tiede A, Werwitzke S, Scharf RE. Laboratory diagnosis of acquired hemophilia A: limitations, consequences, and challenges. Seminars Thromb Hemost 2014; 40 (7): 803–811, doi: 10.1055/s-0034-1390004.
11. Kruse-Jarres R, Kempton CL, Baudo F et al. Acquired hemophilia A: updated review of evidence and treatment guidance. Am J Hematol 2017; 92 (7): 695–705, doi: 10.1002/ajh.24777.
12. Verbruggen B, Novakova I, Wessels H et al. The Nijmegen modification of the Bethesda assay for factor VIII:C inhibitors: improved specificity and reliability. Thromb Haemost 1995; 73(2): 247–251.
13. Tiede A, Hofbauer CJ, Werwitzke S et al. Anti-factor VIII IgA as a potential marker of poor prognosis in acquired hemophilia A: results from the GTH-AH 01/2010 study. Blood 2016; 127 (19): 2289–2297, doi: 10.1182/blood-2015-09-672774.
14. Tiede A, Klamroth R, Scharf RE et al. Prognostic factors for remission of and survival in acquired hemophilia A (AHA): results from the GTH-AH 01/2010 study. Blood 2015; 125(7): 1091–1097, doi: 10.1182/blood-2014-07-587089.
15. Werwitzke S, Geisen U, Nowak-Gottl U et al. Diagnostic and prognostic value of factor VIII binding antibodies in acquired hemophilia A: data from the GTH-AH 01/2010 study. J Thromb Haemost 2016; 14 (5): 940–947, doi: 10.1111/jth.13304.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
