Vliv enoxaparinu na tromboembolické příhody u pacientů s rakovinou a zvýšenou hladinou cirkulujících mikropartikulí nesoucích tkáňový faktor

Vyšší hladiny cirkulujících mikropartikulí nesoucích tkáňový faktor (TFMP –  tissue factor-bearing microparticles) jsou u pacientů s rakovinou spojeny se zvýšeným rizikem rozvoje venózní tromboembolické nemoci (VTE). Nízkomolekulární heparin (LMWH) je u pacientů s rakovinou považován za efektivní v léčbě VTE, nicméně jeho role v prevenci vzniku VTE u nehospitalizovaných pacientů je stále předmětem diskusí.

Američtí autoři proto provedli randomizovanou studii fáze II (MicroTEC), aby zjistili kumulativní incidenci VTE u pacientů s rakovinou v pokročilém stadiu – pacienti s nižšími hodnotami cirkulujících TFMP nebyli léčeni žádnou tromboprofylaxí, pacienti s vyššími hladinami cirkulujících TFMP byli randomizováni buď k léčbě enoxaparinem, nebo pouze ke sledování.

Souvislost TFMP a VTE

Mikropartikule jsou vezikulární struktury o velikosti < 1 μm, které cirkulují v krvi a jsou odvozeny z řady buněk (leukocytů, krevních destiček, červených krvinek a endotelových buněk). Patologické změny ve složení cirkulujících mikropartikulí přispívají k hyperkoagulačnímu stavu u mnoha nemocí včetně těch onkologických. U zvířecích modelů cirkulující TFMP zesilují tendenci k tvorbě trombu, u lidí jsou spojeny se 4násobným nárůstem rizika VTE u ambulantních pacientů s rakovinou.

Sledovaná populace pacientů

Celkem bylo do studie zařazeno 70 pacientů, analyzováno nakonec bylo 66 z nich. Hlavními onkologickými diagnózami byly nádory pankreatu (30/66), následované nemalobuněčným karcinomem plic (21/66) a kolorektálním karcinomem (15/66). Většina zařazených pacientů již měla metastázy (n = 52; 78,8 %), status dle Eastern Cooperative Oncology Group (ECOG) 0 či 1 (n = 61; 92,4 %) a byli léčeni chemoterapií (n = 51; 77,3 %). Co se týče charakteristik pacientů, nebyly mezi studijními skupinami zásadní rozdíly.

Výsledky studie

Kumulativní incidence VTE po 2 měsících ve skupině s nízkými hodnotami TFMP (n = 32) byla 7,2 % (95% interval spolehlivosti [CI]: 0–17,1 %), ve skupině s vyššími hladinami TFMP randomizované k enoxaparinu (n = 23) činila 5,6 % (CI: 0–16,6 %), zatímco ve skupině s vyššími hladinami TFMP, kde byli nemocní pouze sledováni (n = 11), to bylo 27,3 % (95% CI: 0–55,1 %; p = 0,06).

U pacientů s vyššími hladinami TFMP randomizovaných k observaci byla 7× větší pravděpodobnost rozvoje VTE než u těch, kteří užívali enoxaparin (poměr rizik [HR] = 6,70; 95% CI: 1,03–43,17; p = 0,06). Medián přežití byl ve skupině jen sledovaných pacientů s vyššími hladinami TFMP 11,8 měsíce ve srovnání se 17,8 měsíce u pacientů s vyššími hladinami TFMP léčených enoxaparinem (p = 0,58). Během studie nebylo ve skupině léčené enoxaparinem pozorováno žádné závažné krvácení.

Závěr

V této prospektivní klinické studii byla zvýšená hladina cirkulujících TFMP nalezena u pacientů s rakovinou s vyšší incidencí VTE. Při léčbě enoxaparinem byl zjištěn jasný trend ke snížení míry výskytu VTE u pacientů s vyššími hladinami TFMP, přičemž bylo dosaženo celkové míry VTE podobné jako ve skupině s nižšími hladinami TFMP.

(epa)

Zdroj: Zwicker J. I., Liebman H. A., Bauer K. A. et al. Prediction and prevention of thromboembolic events with enoxaparin in cancer patients with elevated tissue factor-bearing microparticles: a randomized-controlled phase II trial (the Microtec study). Br J Haematol 2013; 160 (4): 530–537, doi: 10.1111/bjh.12163.