Přednosti sartanů v léčbě hypertenze a jejich další benefity pro pacienty s kardiovaskulárními riziky

Různá míra snášenlivosti a compliance

U pacientů s hypertenzí jsou často indikovaná diuretika, avšak jejich podávání je spojeno s nejnižší compliance a ani terapie beta-blokátory není výrazně efektivnější. Lepší spolupráce pacienta je pozorována v případě užívání blokátorů vápníkových kanálů a inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi), přesto v tomto směru vítězí terapie sartany, které vynikají dobrou snášenlivostí.

Příznivý bezpečnostní profil sartanů

V počátcích užívání sartanů jako antihypertenziv se tvrdilo, že mohou zvýšit riziko kardiovaskulární příhody. Nicméně studie a metaanalýzy tato tvrzení vyvrátily. McDonald et al. se ve své metaanalýze zabývali účinkem sartanů na vznik infarktu myokardu (IM) u pacientů s rizikem kardiovaskulárních příhod. Závěrem bylo, že terapie sartany nepřináší zvýšené riziko IM (v porovnání s placebem a ACEi).

Studovány byly také účinky na cévy. Ariff et al. ve své studii přišli na to, že kandesartan (v denní dávce 8−16 mg) a atenolol (v denní dávce 50−100 mg) snížily intimomediální tloušťku a vedly ke srovnatelnému zvýšení roztažitelnosti.

Němečtí odborníci zase hodnotili účinek sartanu podaného během 36 hodin po cévní mozkové příhodě pacientům se zvýšenou tepovou frekvencí. Došli k závěru, že včasné podání sartanů má příznivé účinky na ischemii mozkové a srdeční tkáně. Pokud jejich podání není kontraindikované, je časná antihypertenzní léčba s podáním kandesartanu dobrou volbou.

Diuretika a beta-blokátory vykazují nežádoucí vedlejší účinky na metabolismus glukózy a mohou rovněž stát za rozvojem diabetu. Elliott et al. ve své práci potvrdili, že nejnižší riziko nově vzniklého diabetu je právě u sartanů.

Závěr

Lze konstatovat, že léčba sartany nese minimum nežádoucích účinků. Jejich podávání je bezpečné a má příznivý vliv nejen na léčbu hypertenze.

(ave)

Zdroj: Poulter N. ARBs in hypertension. Br J Cardiol 2010; 17: s6−s9.