Mohou sartany zlepšit klinické výsledky u hypertenzních pacientů s COVID-19?

Ovlivnění aktivity RAS při COVID-19

V současné době bohužel stále není k dispozici specifická a účinná léčba COVID-19. Riziko závažného průběhu existuje zvláště u starších lidí s kardiovaskulárními (KV) chorobami, včetně hypertenze. Důležitou roli v regulaci rovnováhy elektrolytů a krevního tlaku hraje RAS, který zahrnuje dvě cesty [ACE/Ang II/AT₁R a ACE2/Ang (1–7)/Mas], jež jsou za fyziologického stavu ve vzájemné dynamické rovnováze. 

Předpokládá se, že koronavirus SARS-CoV-2 podobně jako SARS pronikne do hostitelské buňky přes receptor ACE2. Snížení exprese ACE2 v důsledku infekce SARS-CoV vede k nerovnováze mezi osou ACE/Ang II/AT₁R a osou ACE2/Ang (1–7)/Mas. Cílení na osu ACE/Ang II/AT₁R představuje terapeutickou strategii léčby hypertenze pomocí RASi. Používají se inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a blokátory receptorů pro angiotenzin II. typu (ARBs).

Zda má léčba RASi vliv na klinické výsledky pacientů s onemocněním COVID-19, není dosud jasné. Čínští lékaři proto provedli retrospektivní analýzu lékařských záznamů pacientů s COVID-19, kteří byli přijati do Třetí lidové nemocnice v Šen-čenu v období od 11. ledna do 23. února 2020.

Retrospektivně hodnocená populace

Přijato bylo 417 pacientů. Hypertenzi v tomto souboru mělo 51 (12,23 %) osob. Z nich bylo 9 (17,6 %) pacientů, kteří během hospitalizace neužívali žádná antihypertenziva, vyloučeno z následné analýzy. Zbylých 42 (82,4 %) bylo rozděleno do 2 skupin podle užívané medikace: 17 nemocných užívalo ACEi či ARBs (skupina ACEi/ARBs), 25 pacientů bylo léčeno jinými antihypertenzivy. Ve stupni hypertenze nebyly mezi oběma skupinami významné rozdíly. Komorbiditami (diabetes mellitus 2. typu nebo ischemickou choroba srdeční) trpělo 8 (32 %) pacientů ve skupině bez ACEi/ARBs a 5 (29,41 %) ve skupině ACEi/ARBs.

Cílem analýzy bylo porovnat klinické, zánětlivé, imunologické a virové nálezy v obou skupinách.

Výsledná zjištění

Průběh nemoci během hospitalizace

Ve skupině užívající jiná antihypertenziva než ACEi/ARBs se vyskytlo více závažných případů než ve skupině léčené ACEi/ARBs. Do podskupin s těžkými příznaky se dostalo 12 (48 %) pacientů ze skupiny bez ACEi/ARBs, 1 pacient v tomto rameni zemřel. Ve skupině ACEi/ARBs se vyskytli pouze 4 (23,5 %) pacienti se závažným průběhem a žádný nezemřel.

Laboratorní nálezy

U pacientů ze skupiny ACEi/ARBs byl pozorován trend směrem k nižší hladině cytokinu IL-6 v periferní krvi. V téže skupině došlo k významnému zvýšení absolutního počtu CD3⁺ a CD8⁺ T lymfocytů v porovnání se skupinou bez ACEi/ARBs. V počtu CD4⁺ T buněk nebyly mezi oběma skupinami zjištěny rozdíly. Ramena se výrazně nelišila ani z hlediska zjištěných hladin C-reaktivního proteinu (CRP).

Virová nálož

Obě skupiny byly přijaty do nemocnice se stejnou virovou náloží. Během hospitalizace byla maximální virová nálož u skupiny léčené ACEi/ARBs významně nižší než ve skupině uživatelů jiných antihypertenziv.

Závěr

Jedná se o první klinický důkaz, že inhibitory RAS zlepšují klinické výsledky u pacientů s hypertenzí, kteří byli infikováni koronavirem SARS-CoV-2. Z analýzy vyplývá, že tito pacienti mohou mít prospěch z perzistentního nebo preferenčního používání ACEi či ARBs. Uvedené lékové skupiny regulují imunitní funkce a inhibují zánětlivé reakce zatím neznámým mechanismem, který je třeba objasnit pomocí dalších studií in vitro a in vivo.

(lkt)

Zdroj: Meng J., Xiao G., Zhang J. et al. Renin-angiotensin system inhibitors improve the clinical outcomes of COVID-19 patients with hypertension. Emerg Microbes Infect 2020; 9 (1): 757–760, doi: 10.1080/22221751.2020.1746200.