Hypolipidemický efekt losartanu u pacientů s diabetickou nefropatií
Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a blokátory receptorů AT1 pro angiotenzin II (sartany) mohou upravit dyslipidémii u pacientů s diabetem a albuminurií. Studie publikovaná v The Journal of Investigative Medicine se soustředila na hypolipidemický efekt kombinované terapie losartanem a lisinoprilem v porovnání s kombinovanou terapií spironolaktonem a lisinoprilem u pacientů s diabetickou nefropatií.
Úvod
Diabetická nefropatie je celosvětově nejčastější příčinou konečného stadia onemocnění ledvin. Nedostatečná terapie albuminurie a hypertenze v rámci diabetu představuje rizikový faktor pro progresi chronického onemocnění ledvin a současně zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních chorob.
Porucha metabolismu lipoproteinů asociovaná s diabetem a závažnou proteinurií v terénu nefrotického syndromu způsobuje akceleraci aterogenních změn a tím zvyšuje riziko akutního infarktu myokardu a dalších kardiovaskulárních chorob. Cílem studie bylo zjistit, zda přidání sartanu k maximální dávce ACEi vykazuje u pacientů s diabetickou nefropatií příznivý hypolipidemický efekt.
Metodika studie
Do dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie bylo zahrnuto celkem 81 pacientů, přičemž 1 pacient nedokončil vstupní hodnocení a nebyl randomizován k žádné terapii. Ostatní pacienti byli randomizováni do 3 skupin. První podstoupila terapii losartanem v dávce 100 mg 1× denně a lisinoprilem v dávce 80 mg 1× denně. Druhá skupina užívala spironolakton v dávce 25 mg 1× denně a lisinopril 80 mg 1× denně. Třetí skupina představovala kontrolu a dostávala placebo. Lisinopril byl pacientům během prvních 4–8 týdnů podáván v denní dávce 20–40 mg a poté byla zvýšena na zmíněných 80 mg 1× denně.
Sledování probíhalo po dobu 48 týdnů, přičemž na počátku studie a poté v týdnu 24 a 48 byly změřeny hladiny lipidů, poměr albumin/kreatinin v moči a další parametry. Primárním cílem studie bylo porovnání hypolipidemického efektu jednotlivých modalit terapie.
Výsledky
Největší redukce hodnot poměru albumin/kreatinin v moči bylo dosaženo při terapii spironolaktonem, signifikantní snížení bylo pozorováno i při podávání losartanu; v kontrolní skupině nebyla pozorována signifikantní změna tohoto parametru (– 51,6 % vs. – 38,2 % vs. – 24,6 %; p = 0,02). Mezi poklesem hodnot poměru albumin/kreatinin a ostatních lipidů neexistovala korelace.
Při podávání losartanu došlo v porovnání s placebem k poklesu hladiny triacylglycerolů (– 20,9 % vs. + 34,3 %; p < 0,01), VLDL a IDL cholesterolu (– 18,8 % vs. + 21,3 %; p < 0,01) a VLDL a IDL Apo-B (– 13,2 % vs. 21 %; p < 0,01). Při terapii spironolaktonem nebyl pozorován signifikantní pokles hladiny sledovaných lipidů.
Závěr
Z výsledků studie vyplývá, že losartan v dávce 100 mg 1× denně v kombinaci s lisinoprilem v dávce 80 mg 1× denně přispěl k signifikantní redukci hladiny sledovaných lipidů u pacientů s diabetickou nefropatií.
(holi)
Zdroj: Srivastava A., Adams-Huet B., Vega G. L., Toto R. D. Effect of losartan and spironolactone on triglyceride-rich lipoproteins in diabetic nephropathy. J Investig Med 2016 Aug; 64 (6): 1102–1108, doi: 10.1136/jim-2016-000102.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.