Zkušenosti s monitorováním pacientů s roztroušenou sklerózou v klinické praxi pomocí magnetické rezonance

V pohledu na patogenezi roztroušené sklerózy (RS) došlo v posledních letech k výrazným změnám. Dnes je upřednostňován koncept dvoustupňového postižení s dominancí zánětu v časné fázi onemocnění. S postupem choroby dochází ke generalizaci zánětlivého procesu a převládnutí degenerativních procesů v oblasti mozku.

V současné době je terapie RS schopna postihnout pouze zánětlivé procesy a nejsou k dispozici léky vedoucí k obnově zničených nervových vláken. Úloha magnetické rezonance (MR) plní u RS dvě základní role. Tou první je ověření klinického podezření na RS a vyloučení jiných onemocnění CNS, k čemuž slouží diagnostický protokol. Druhá úloha MR spočívá v monitoraci průběhu nemoci a predikci klinického zhoršení, k čemuž slouží monitorovací protokol, rovněž vycházející z konvenčního MR zobrazení.

Autoři studie, prováděné v rámci radiodiagnostické a neurologické kliniky LF UK a VFN v Praze se zaměřili na vypracování nejvhodnějšího MR monitorovacího protokolu, který by vyhovoval po stránce zobrazení obou patologických dějů, měl nízkou časovou náročnost a umožnil zavést sledování pacientů s RS touto metodou do klinické praxe.

Celkem bylo vyhodnoceno vyšetření MR u 1138 pacientů s RS či klinicky izolovaným syndromem. Z celkového počtu bylo 737 pacientů z běžné klinické praxe (nespadali zatím do žádné studie). Jednalo se o pilotní projekt, přičemž 271 pacientů již bylo vyšetřeno po jednom roce a 73 pacientů po dvou letech. Prezentovaná data jsou tedy zatím pouze průřezová.

U pacientů bylo provedeno měření objemu ložisek v sekvenci FLAIR (fluid attenuated inversion recovery) a měření atrofie mozku. Při vstupním vyšetření byl určován tzv. brain parenchymal fraction (BPF), tj. poměr objemu samotného mozku k objemu mozku a likvorových prostor. Při dalších kontrolách byl vyčíslen procentuální úbytek mozkové tkáně, vztažený k této počáteční hodnotě. V době MR vyšetření proběhlo také zhodnocení klinického stavu pomocí rozšířené stupnice míry klinického postižení (Expanded disability status scale – EDSS skóre).

Střední hodnota vstupního objemu ložisek byla 1,68 cm³, BPF 85,62 a hodnota EDSS skóre byla 2. Po roce byla střední hodnota objemu ložisek 1,77 cm³, procentuální úbytek parenchymu mozku -0,14 a EDSS skóre 2. Po dvou letech byl objem ložisek 1,86 cm³, úbytek parenchymu mozku -0,20 % a EDSS skóre 2.

Závěrem bylo konstatováno, že zvolené měření objemu ložisek a atrofie se ukazuje jako optimální metoda pro detekci probíhajících patologických procesů u RS. Podle výsledků MR je zkoušena optimalizace léčby RS (u rychle narůstajícího objemu ložisek a pokračující atrofizaci mozku je prováděna eskalace terapie).

(moa)

Zdroj: Vaněčková M, Seidl Z, Krásenský J, Horáková D, Havrdová E, Němcová J, Daneš J. Naše zkušenosti s MR monitorováním pacientů s roztroušenou sklerózou v klinické praxi. Cesk Slov Neurol N 2010;73/106(4):716–720.