Vliv dalfampridinu na zlepšení chůze u pacientů s roztroušenou sklerózou

Mezi hlavní patologický příznak roztroušené sklerózy (RS) patří demyelinizace axonů centrálního nervového systému, která vede k blokádě přenosu vzruchu. Mezi klinické projevy RS patří poškození zraku, slabost, únavnost, nestabilita, poruchy inervace střev a močového měchýře, bolest a v neposlední řadě poruchy chůze, které jsou přítomny až u 75 % pacientů s RS. Léčba poškození mobility zahrnuje v akutní fázi podávání intravenózních kortikoidů, které zvyšují svalovou sílu a zlepšují vedení v centrálních motorických neuronech, jejich podávání však není indikováno ve stabilních fázích choroby. Mezi další možnosti léčby patří aplikace blokátoru draslíkového kanálu dalfampridinu, jehož užívání zlepšilo rychlost chůze průměrně u třetiny pacientů s RS. Preparát Ampyra, obsahující dalfampridin, byl schválen FDA v USA a je distribuován ve formě 10mg tablet s prodlouženým uvolňováním, které mají být podávány 2× denně. Tento přípravek je rovněž znám pod názvem fampridin či pod chemickým označením 4-aminopyridin (4-AP) a je označován za neurofunkční modifikátor.

Napětím řízené draslíkové kanály představují skupinu příbuzných proteinů, které překlenují buněčné membrány a pomáhají regulovat iontové proudy draslíku. Otevírají a zavírají se v závislosti na změnách transmembránového potenciálu. Deficit vedení akčního potenciálu v demyelinizovaném axonu u RS se projevuje v paranodálních a internodálních draslíkových kanálech, které jsou distribuovány v axonální membráně. Dochází ke zpomalení vedení akčního potenciálu či k úplnému selhání tvorby vzruchu. Dle výsledků in vitro provedených studií se zdá, že dalfampridin ve vyšších koncentracích blokuje téměř všechny na napětí závislé draslíkové kanály, v nižších koncentracích běžných v plazmě člověka při perorálním užívání preparátu 2× denně je však jeho efekt více selektivní. Proto bylo v provedených studiích prokázáno zlepšení vedení akčního potenciálu v demyelinizovaných axonech i při minimálních koncentracích. Kvalitnější přenos vzruchu je možno ve studiích in vivo klinicky objektivně i subjektivně hodnotit zlepšením chůze v porovnání s pacienty, kterým bylo podáno placebo. Zlepšení chůze bylo pozorováno v klinických studiích zhruba u třetiny pacientů léčených dalfampridinem. Pacienti, kteří pozitivně reagovali na dalfampridin, udávali průměrné zvýšení rychlosti chůze přibližně o 25 %. Zdá se proto, že tento preparát představuje novou možnost léčby poruch chůze u pacientů se všemi typy RS.

(moa)

Zdroj: Dalfampridine: a brief review of its mechanism of action and efficacy as a treatment to improve walking in patients with multiple sclerosis. Current Medical Research & Opinion 2011, Vol. 27, No. 7, 1415–1423. DOI: 10.1185/03007995.2011.583229