Pentosidin – nový marker v managementu roztroušené sklerózy?
Pentosidin patří mezi konečné produkty glykosylace (AGEs). Je považován za marker stárnutí, jeho elevované hladiny jsou nalézány např. při chronickém renálním selhání a jsou důsledkem akumulace reaktivních karbonylových sloučenin, které jsou substrátem pro tvorbu pentosidinu.
Pentosidin patří mezi konečné produkty glykosylace (AGEs). Je považován za marker stárnutí, jeho elevované hladiny jsou nalézány např. při chronickém renálním selhání a jsou důsledkem akumulace reaktivních karbonylových sloučenin, které jsou substrátem pro tvorbu pentosidinu. Zvýšené hladiny pentosidinu jsou nalézány u diabetiků a korelují s délkou onemocnění a stadiem retinopatie. Dle posledních studií je pentosidin součástí procesů neurodegenerativních onemocnění (Alzheimerova choroba, vaskulární demence). Předpokládá se, že by zvýšená hladina pentosidinu mohla být spojena s chronickým zánětlivým procesem přítomným u roztroušené sklerózy.
Autoři průřezové studie se zaměřili na srovnání hladin pentosidinu u zdravých kontrol a u nemocných s RS v různých stadiích nemoci. Cílem studie bylo dokázat, zda by pentosidin mohl být použit jako biomarker aktivity a stupně závažnosti RS.
Hladina pentosidinu byla stanovena u 98 pacientů s RS a 43 zdravých kontrol. Vyšetření bylo prováděno pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie s reverzní fází a s fluorescenční detekcí. Bylo zjištěno, že hladina pentosidinu byla signifikantně vyšší u pacientů s RS než u kontrolního souboru. U pacientů na terapii chorobou modifikujícími léky (DMT) byly nalezeny podstatně nižší hladiny pentosidinu než u pacientů bez DMT. Hladiny pentosidinu dále korelovaly s indikátory aktivity RS: hodnotami rozšířené stupnice stavu invalidity (EDSS), škály hodnotící stupeň postižení ve vztahu k délce trvání choroby (MSSS) a MSFC škály (škály sestávající ze 3 podtestů: chůze, jemná motorika horních končetin, orientační test paměti a koncentrace). Nebyla nalezena korelace mezi hladinou pentosidinu a věkem subjektů, počtem klinických relapsů a počtem indikátorů RS.
Závěrem autoři konstatovali, že pentosidin se může stát pro pacienty s RS novým biomarkerem využitelným v klinické praxi. Jsou však zapotřebí dlouhodobé studie, které by determinovaly kauzální vztah mezi změnami v plazmatických hladinách pentosidinu a patologií RS. Tyto studie by byly cenné i při vývoji nových léčebných modalit zahrnujících blokátory konečných produktů glykosylace.
(moa)
Zdroj: Sternberg Z. et al.: Plasma pentosidine: a potential biomarker in the management of multiple sclerosis. Mult Scler. 2011; 17 (2): 157–63.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.