Má potravinová alergie vliv na roztroušenou sklerózu?

Úvod

Existuje řada faktorů, které jsou asociovány se zvýšeným rizikem vzniku roztroušené sklerózy nebo s jejím závažnějším průběhem. Mezi nejčastěji zmiňované patří život v oblastech vzdálených rovníku, ženské pohlaví, kouření, nízké hladiny vitamínu D, infekce virem Epsteina a Barrové (EBV) a obezita v dospívání.

Přestože o těchto faktorech víme, mechanismus jejich působení je nám většinou neznámý. Prozatím jsme vystopovali vliv faktorů prostředí na imunitní systém, což vede k přesvědčení, že periferní imunitní systém má v patogenezi roztroušené sklerózy vedoucí úlohu.

Má tedy jasnou asociaci s roztroušenou sklerózou i alergie? Na tuto otázku neexistuje zcela jednoznačná odpověď, protože různé studie ukázaly různé výsledky. V létě roku 2018 však byla publikována studie, která svým zpracováním vyřešila několik uzlových bodů, u kterých může docházet ke zkreslení. Srovnala totiž nejen alergiky a nealergiky, ale také alergiky různých typů.

Metodika a průběh studie

Skupina testovaných osob s roztroušenou sklerózou byla skutečně velká − čítala celkem 1349 probandů, kteří byli rozděleni do 4 skupin dle možného typu alergie:

1. alergie způsobená zevním prostředím (environmentální)
2. potravinové alergie
3. lékové alergie
4. žádné alergie.

U těchto skupin byly porovnávány následující parametry:

• počet relapsů
• skóre na škále invalidity (EDSS – Expanded Disability Status Scale)
• skóre na škále závažnosti roztroušené sklerózy (MSSS – Multiple Sclerosis Severity Score)
• radiologické příznaky (přítomnost lézí sytících se gadoliniem).

Autoři studie pak hledali asociaci mezi jednotlivými skupinami (ne)alergiků a klinickou závažností nemoci, která je těmito prvky popsána.

Výsledky

Nositelé potravinové alergie měli 1,38× vyšší výskyt kumulativního počtu relapsů ve srovnání s nealergickou skupinou (p = 0,0062). Tento rozdíl zůstal významný i při adjustované analýze (relapse rate ratio 1,27; p = 0,0305). Skupina s potravinovou alergií měla více než dvojnásobné riziko nálezu gadoliniem se sytících lézí na MRI (poměr šancí [OR] 2,53; p = 0,0096). Environmentální a lékoví alergici tyto rozdíly nevykazovali.

Skóre na škálách EDSS a MSSS nebylo ovlivněno žádnou skupinou alergií.

Závěr

Jak ukázala tato studie, nemusí mít na roztroušenou sklerózu vliv alergie jako taková, ale jen některé její druhy. Vyčlenit tyto klinické typy do samostatných skupin a studovat jejich vliv na jednotlivé měřitelné složky pak může pomoci tento fenomén dále osvětlit.

(pez)

Zdroj: Fakih R., Diaz-Cruz C., Chua A. S. et al. Food allergies are associated with increased disease activity in multiple sclerosis. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2018 Dec 18, pii: jnnp-2018-319301, doi: 10.1136/jnnp-2018-319301 [Epub ahead of print].

Navštivte také stránky www.ereska-aktivne.cz.