Kognitivní deficit při roztroušené skleróze: Mohou za něj cytokiny?

Chování v nemoci

Chování v nemoci (sickness behaviour) je evolučně zachovaná behaviorální odpověď na nemoc zprostředkovaná prozánětlivými cytokiny (Hanken et al., 2014). Vlivem IL-1 a TNF-α se mění funkce inzuly, předního cingula a hypotalamu. Výsledkem je anorexie, únava, somnolence, špatná nálada, anhedonie, obtížné soustředění a poruchy pozornosti, stejně jako snížená fyzická aktivita (Dantzer, 2004). Z evolučního hlediska se chování v nemoci pravděpodobně vyvinulo proto, aby byla šance zvířat na přežití při infekci co nejvyšší. U roztroušené sklerózy (RS) a dalších autoimunitních nemocí je to však maladaptivní chování a ukazuje na probíhající zánět.

Invalidita těla i duše

RS má značný socioekonomický dopad na nemocné, a to již ve své počáteční fázi. Přibližně 50 % z nich je nezaměstnaných už při skóre EDSS (Expanded Disability Status Scale) 3,0–3,5, což je míra invalidity, která není v obecném měřítku považována za neschopnost práce (Kobelt, 2004). Co způsobuje časnou ztrátu zaměstnání, je především kognitivní deficit, který se typicky projevuje únavou, depresí a úzkostí.

Časná a efektivní léčba roztroušené sklerózy je v současné době považována za strategii vhodnou k prevenci ireverzibilního poškození, které je spojené se špatnými výsledky a dlouhodobou invaliditou (Giovannoni, 2016).

Kdo se sytí, marně se učí

Zlepšení kognitivních funkcí, hodnocené podle testu SDMT (Symbol Digit Modalities Test), je dle recentní longitudinální studie méně výrazné u pacientů s lézemi, které se sytí gadoliniem (Fenu et al., 2018). Výsledky této práce naznačují, že aktivita nemoci (zde vyjádřená mírou sycení) snižuje schopnost učení nebo kognitivní rezervu. Není však jasné, jestli jsou tyto změny projevem chování v nemoci, nebo strukturálního poškození mozku. Pokud je na vině chování v nemoci, měly by se kognitivní funkce obnovit po potlačení zánětlivé aktivity.

Potlačení zánětu?

Pro tyto jevy existuje také termín zánětlivá encefalopatie při roztroušené skleróze (inflammatory MS encephalopathy), která se obecně považuje za důsledek chování v nemoci. Asociaci kognitivní poruchy s chováním v nemoci podporuje i observační studie, která dokázala možnost zlepšení kognitivních funkcí při biologické léčbě (Mattioli et al., 2015).

Závěr

Všechny tyto studie naznačují, že kognitivní deficit, který je příčinou snížené kvality života pacientů s RS, vede ke zhoršení schopnosti vykonávat každodenní činnosti a rovněž k pracovní neschopnosti, nemusí být trvalý a při vysoce účinné chorobu modifikující léčbě může dojít k ústupu alespoň jeho určité složky.

(pez)

Zdroje:
1. Dantzer R. Cytokine-induced sickness behaviour: a neuroimmune response to activation of innate immunity. Eur J Pharmacol 2004; 500: 399–411.
2. Fenu G., Arru M., Lorefice L. et al. Does focal inflammation have an impact on cognition in multiple sclerosis? An MRI study. Mult Scler Relat Disord 2018; 23: 83–87, doi: 10.1016/j.msard.2018.05.012.
3. Giovannoni G. Time and brain health both matter in multiple sclerosis. Mult Scler Relat Disord 2016; 9: S1–S3, doi: 10.1016/j.msard.2016.07.004.
4. Glanz B. I., Healy B. C., Rintell D. J. et al. The association between cognitive impairment and quality of life in patients with early multiple sclerosis. J Neurol Sci 2010; 290: 75–79, doi: 10.1016/j.jns.2009.11.004.
5. Hanken K., Eling P., Hildebrandt H. The representation of inflammatory signals in the brain – a model for subjective fatigue in multiple sclerosis. Front Neurol 2014; 5: 264, doi: 10.3389/fneur.2014.00264.
6. Kobelt G. Economic evidence in multiple sclerosis: a review. Eur J Health Econ 2004; 5: S54–S62.
7. Mattioli F., Stampatori C., Bellomi F. et al. Natalizumab significantly improves cognitive impairment over three years in MS: pattern of disability progression and preliminary MRI findings. PLoS One 2015; 10 (7): e0131803, doi: 10.1371/journal.pone.0131803.
8. Rao S. M., Leo G. J., Ellington L. et al. Cognitive dysfunction in multiple sclerosis. II. Impact on employment and social functioning. Neurology 1991; 41: 692–696.

Navštivte také stránky www.ereska-aktivne.cz.