Intravenózní metylprednisolon u demyelinizačních onemocnění – tolerance léčby
U prvního projevu předpokládané demyelinizační nemoci – klinického izolovaného syndromu –, u relapsů roztroušené sklerózy (RS) či při subakutní progresi onemocnění je jednou z hlavních terapeutických postupů podání intravenózních kortikoidů – metylprednisolonu.
U prvního projevu předpokládané demyelinizační nemoci – klinického izolovaného syndromu –, u relapsů roztroušené sklerózy (RS) či při subakutní progresi onemocnění je jednou z hlavních terapeutických postupů podání intravenózních kortikoidů – metylprednisolonu. Vysoké dávky této látky mohou vést u malého procenta pacientů k závažnějším vedlejším efektům včetně poruch spánku, významným změnám nálady či jiných psychických poruch.
Lékaři z neurologické kliniky ve švýcarském Bernu se ve své studii zaměřili na toleranci této léčby, zejména se zaměřením na změny kvality spánku. Pacienti vyplňovali dotazník, který mimo jiné zahrnoval standardizovanou škálu depresivních příznaků (ADSL). Dále byla stanovena glykémie nalačno a krevní tlak a pulz před každou infuzí. Hodnocen byl i spánek a aktivita nemocných, a to bezprostředně za hospitalizace a poté ve sledování trvajícím 1–2 měsíce po podání intravenózní terapie.
Do studie bylo zahrnuto celkem 66 pacientů. 55 pacientům nebyly do té doby podány intravenózní kortikoidy. Léčba metylprednisolonem ve studii byla podána ve schématu 500 mg jednou denně po dobu 5 po sobě následujících dnů za hospitalizace.
Terapie byla u těchto pacientů tolerována dobře, bez závažných nežádoucích účinků. Spánek nebyl léčbou výrazněji narušen. Při hodnocení nálady došli lékaři k zajímavému zjištění, a sice že až 56 % nemocných udávalo poruchy nálady před zahájením terapie, ale v průběhu léčby metylprednisolonem a během následného sledování byly depresivní projevy vyjádřeny signifikantně méně často. Analýza ukázala signifikantní zlepšení depresivních projevů u pacientů s RS v průběhu terapie.
V této studii tedy nebyly zaznamenány závažné nežádoucí účinky léčby intravenózním kortikoidem. Autoři přesto doporučují podání minimálně prvního cyklu léčby za hospitalizace, v případě podávání terapie ambulantně pak zdůrazňují velkou obezřetnost s cílem detekovat první psychotické projevy. U pacientů se známou depresí či psychózou je nicméně nezbytné pacienty hospitalizovat a léčbu podat i se sedativy a psychiatrickou medikací.
(eza)
Zdroj: Lienert C., et al. Tolerance of intravenous methylprednisolone for relapse treatment in demyelinating CNS dinase. Swiss Med Wkly 2013; 143: w13783; doi:10.4414/smw.2013.13783
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.