#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Imunologické ukazatele optimální odpovědi na léčbu natalizumabem u pacientů s roztroušenou sklerózou

18. 6. 2012

Roztroušená skleróza je nejčastější demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému (CNS) dospělých a je hlavní příčinou jejich invalidizace. Předpokládá se, že se jedná o autoimunitní chorobu, při které aktivované lymfocyty vstupují do CNS a spouští zánětlivou kaskádu, jež aktivuje další imunokompetentní buňky.

Roztroušená skleróza je nejčastější demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému (CNS) dospělých a je hlavní příčinou jejich invalidizace. Předpokládá se, že se jedná o autoimunitní chorobu, při které aktivované lymfocyty vstupují do CNS a spouští zánětlivou kaskádu, jež aktivuje další imunokompetentní buňky. Tento proces má za následek demyelinizaci a ztrátu axonů, což vede k ireverzibilním neurologickým deficitům. Léčba prvními chorobu modifikujícími léky (interferon beta a glatirameracetát) zlepšuje přirozený průběh nemoci a oddaluje vznik neurologických deficitů pacientů. Tento pozitivní efekt je pouze částečný, neboť léky snižují počet relapsů o 30 %, ale jejich efekt na progresi invalidizace pacientů zůstává kontroverzní.

Natalizumab (NA) je humánní monoklonální protilátka namířená proti alfa4-řetězci adhezní molekuly VLA-4. Od roku 2004, kdy byl NA povolen americkou organizací Food and Drug Administration pro léčbu relaps-remitující formy RS, byl při jejím používání zjištěn pokles počtu relapsů o 68 %, snížena progrese invalidizace pacientů o 42 % a snížen počet pozitivních nálezů na MRI o 92 %. Účinek NA spočívá v zástavě migrace lymfocytů do CNS a v indukci trvalého poklesu T-lymfocytů, B-lymfocytů a plazmatických buněk v mozkomíšním moku. NA současně pozitivně ovlivňuje i cytokinové spektrum v likvoru a má vliv na aktivaci T-lymfocytů.

Cílem prospektivní studie španělských autorů bylo zjistit, zda jsou některé z těchto mechanismů spojeny s epizodami remise, tedy obdobími bez aktivity nemoci. Studie hodnotila intrathékální syntézu imunoglobulinů a lymfocytární subpopulace v mozkomíšním moku u pacientů s RS, a to rok před léčbou natalizumabem a rok po ní. Autoři současně monitorovali klinický stav a nálezy na MRI u pacientů s RS v mediánu 2 let. Studie se zúčastnilo 23 pacientů s RS ze 2 center při fakultních nemocnicích, rozdíly byly zjišťovány mezi skupinou pacientů v remisi a skupinou pacientů s aktivní formou nemoci během léčby NA.

Výsledky ukázaly, že 10 pacientů (43,5 %) zůstalo během sledování bez aktivity nemoci. Zbývajících 13 (56,5 %) pacientů mělo během follow-up relapsy i při terapii natalizumabem. Před zahájením terapie NA nebyly mezi skupinami pozorovány žádné rozdíly v demografických proměnných či klinickém stavu. U obou skupin pacientů byl nalezen pokles počtu CD4-buněk v cerebrospinálním moku bez ohledu na odpověď pacienta na léčbu. Sníženou lokální syntézu imunoglobulinů třídy IgM a méně i IgG měli pouze pacienti v remisi. U těchto bylo nalezeno i snížené procento B-lymfocytů, zejména CD5, a plazmoblastů, které po terapii natalizumabem zcela zmizely.

Závěrem autoři konstatovali, že inhibice syntézy intrathékálních protilátek je spojena s kompletní terapeutickou odpovědí pacientů s RS na léčbu natalizumabem.

(moa)

Zdroj: Villar M. l. et al. Immunological Markers of Optimal Response to Natalizumab in Multiple Sclerosis. Arch Neurol 2012 Feb; 69 (2): 191–7.



Štítky
Dětská neurologie Neurologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#