Vývoj funkce štítné žlázy u rizikových osob: prospektivní studie
Již dříve se mělo za to, že proces snižování funkce štítné žlázy je v případě chronické lymfocytární tyreoiditidy plíživý, zatímco v případě Gravesovy-Basedowovy tyreotoxikózy vzniká mnohem rychleji. Dosud tento předpoklad nebyl doložen prospektivní studií. Letos se však podařilo amsterdamským endokrinologům v čele s dr. Effraimidisem publikovat přesvědčivé výsledky podporující tuto teorii.
Již dříve se mělo za to, že proces snižování funkce štítné žlázy je v případě chronické lymfocytární tyreoiditidy plíživý, zatímco v případě Gravesovy-Basedowovy tyreotoxikózy vzniká mnohem rychleji. Dosud tento předpoklad nebyl doložen prospektivní studií. Letos se však podařilo amsterdamským endokrinologům v čele s dr. Effraimidisem publikovat přesvědčivé výsledky podporující tuto teorii.
Autoři po dobu pěti let sledovali 790 zdravých eutyreózních žen, které měly alespoň jednoho příbuzného prvního či druhého stupně s autoimunitní tyreopatií (AITD). Každý rok účastnice studie podstoupily stanovení tyreostimulačního hormonu (TSH) a volného tyroxinu (FT4). Za pět let trvání studie vznikla manifestní hypotyreóza (definována jako TSH > 5,7 mU/l a FT4 < 9,3 pmol/l) u 38 žen. Naopak manifestní hypertyreóza (TSH < 0,4 mU/l a FT4 > 20,1 pmol/l) byla zachycena u 13 sledovaných žen.
Autoři zjistili, že v porovnání s kontrolami měly ženy, u nichž se rozvinula hypotyreóza, vyšší TSH a nižší FT4 již při vstupu do studie. Tento rozdíl zůstal zachován i rok před rozvojem hypotyreózy. V případě hypertyreózy se však žádné rozdíly ve stanovovaných parametrech v porovnání s kontrolami neobjevily. Výskyt pozitivity protilátek proti TPO byl oproti kontrolám významně vyšší jak u hypotyreózních, tak i hypertyreózních žen. Autoři dále uvádějí, že se hypotyreóza rozvinula méně často u kuřaček (tento rozdíl je však pouze trendem, p = 0,083), a naopak častěji u žen po porodu (p = 0,006). Naproti tomu hypertyreózu autoři zachytili častěji u těhotných žen (opět pouze hraniční významnost, p = 0,063). Na základě těchto údajů autoři uzavírají, že progrese z eutyreózy do manifestní hypotyreózy je pozvolný proces trvající několik let, zatímco autoimunitní tyreotoxikóza vzniká v řádu měsíců. Je diskutabilní, nakolik jsou tato data nizozemských autorů klinicky přínosná.
Z praxe víme, že proces vzniku chronické lymfocytární tyreoiditidy je velmi pomalý, stejně tak jsme si dobře vědomi i významné rizikovosti žen po porodu z hlediska rozvoje (sub-)klinické hypotyreózy. Otázkou je i skutečná prevalence tyreotoxikóz v této studii, neboť stanovené hodnoty u těhotných žen mohly být zkresleny vlivy mimo štítnou žlázu (např. lidským choriogonadotropinem). Zajímavý je naznačený protektivní vliv kouření proti rozvoji hypotyreózy, který je zcela v rozporu se známým nepříznivým vlivem kouření na průběh Graves-Basedowovy tyreotoxikózy.
Autor: Mudr. Martina Rosická, PhD., ENDOCARE, s. r. o.
Zdroj: Effraimidis G. et al.: Natural history of the transition from euthyroidism to overt autoimmune hypo- or hyperthyroidism: a prospective study. Eur J Endocrinol. 2011 Jan; 164 (1): 107–13.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.