Kognitivní funkce u subklinické hypotyreózy
Negativní vlivy rozvinuté hypotyreózy (především vrozené) na kognitivní funkce jsou dobře známé, otázka vlivu subklinické hypotyreózy (SCH) však zůstává nejasná. Dosavadní systematické přehledy literárních dat nenašly dostatek důkazů, aby mohla být doporučena léčba SCH s cílem zlepšit kognitivní funkce (Surks et al. 2004, Elfand 2004).
Vlivem SCH na kognitivní funkce se zabývaly dva typy studií: rozsáhlé populační průřezové nebo longitudinální studie a malé intervenční studie s podáváním tyroxinu (T4). Většina průřezových či longitudinálních studií nezjistila významný vliv SCH na kognitivní funkce. V největší z nich (Roberts et al. 2006) bylo vyšetřeno téměř 6000 osob nad 65 let. Určitou limitací této i ostatních studií je použití kognitivních testů, které umožňují detekovat pouze hrubé, a nikoliv lehké poruchy kognitivních funkcí, právě které lze předpokládat u pacientů se SCH.
Z intervenčních studie „Tromso“ neprokázala vliv léčby T4 na kognitivní funkce (Jorde et al. 2006). Ve studii Correia et al. 2009 sice došlo po léčbě T4 ke zlepšení kognitivních funkcí, nebyla však kontrolovaná, randomizovaná a zaslepená. Randomizovaná studie Samuels et al. 2007 ukázala zhoršení kognitivních funkcí po vysazení léčby T4 u pacientů se SCH. Studie Zhu et al. 2006 naznačila i možný anatomický podklad – u osob se SCH byly změny ve funkční MRI ve frontálních oblastech mozku, které se normalizovaly po léčbě T4. Bauer et al. našli s využitím PET snížený metabolismus glukózy v určitých oblastech mozku u osob se SCH, který se normalizoval po tříměsíční léčbě T4.
Cenná je recentní intervenční studie Parle et al. 2010, která je dosud nejrozsáhlejší, dobře uspořádaná, randomizovaná, placebem kontrolovaná a zaslepená. Studie neprokázala zlepšení kognitivních funkcí během dvanáctiměsíční léčby T4. Limitací je však jednak malý počet osob v placebové větvi, které dokončily studii (pouze 27 z 42), a také fakt, že u 50 % účastníků se SCH užívajících placebo došlo ke spontánní normalizaci TSH. To sice není překvapením, protože normalizace jednorázově zvýšeného TSH je u starších osob častá, činí to však kontrolní skupinu problematickou, protože 50 % kontrolních osob mělo normální TSH a nemělo vůbec SCH, což mohlo zkreslit výsledky.
Na základě současných poznatků lze uzavřít, že SCH zřejmě nevede ke globální kognitivní dysfunkci, avšak může způsobit mírné deficity určitých specifických kognitivních oblastí mozku (například paměť), což je prokázáno i malými anatomicko-intervenčními studiemi s využitím funkční MRI a PET. K objektivizaci takových mírných abnormalit jsou potřeba senzitivnější a specifičtější klinické testy.
Autor: MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., 3. interní klinika VFN a 1. LF UK
Zdroj: J Clin Endocrinol Metab 2010;95:3611-3613.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
