Registr pacientů léčených růstovým hormonem (REPAR): analýza dat jako cesta k další optimalizaci péče

Metodika zpracování dat

V první části projektu byla do REPAR převedena data českých pacientů z databází KIGS (n = 1204), ECOS (n = 194) a NordiNet IOS (n = 1205); celkem se jednalo o 2603 dětí léčených růstovým hormonem. Dále byla průběžně zařazována data z databáze GeNeSIS (n = 344). V rámci prospektivní části projektu, která má za cíl zařazovat nově léčené pacienty, bylo do REPAR přidáno 1727 pacientů.

Celkový počet 4330 pacientů v databázi lze rozdělit do několika indikačních skupin:

• deficit růstového hormonu (GHD)
• Turnerův syndrom (TS)
• chronická renální insuficience (CRI)
• postnatální selhání růstu navazující na intrauterinní růstovou restrikci (SGA)
• Praderův-Williho syndrom (PWS)
• deficit SHOX
• heterogenní skupina označená jako „jiná diagnóza“

Zadávaná data zahrnují základní demografické údaje, úvodní vyšetření (výšku, hmotnost, sexuální maturaci, kostní věk, hladinu IGF-1, výsledky stimulačních testů sekrece růstového hormonu a výsledky genetického vyšetření), údaje o výšce rodičů, perinatální data, indikaci k léčbě rhGH, datum zahájení léčby a velikost dávky rhGH. Kontrolní návštěvy jsou doplňovány v půlročních intervalech. Poslední částí záznamu je ukončení léčby nebo ukončení sledování a jeho důvody.

Výsledky

Dávkování růstového hormonu (GH) se liší v závislosti na diagnóze a charakteru léčby (substituční nebo terapeutická). Celkově se dávka pohybuje mezi 0,020 a 0,046 mg/kg/den (5. a 95. percentil). Nejnižší dávka na kg tělesné hmotnosti je podávána u PWS (0,025 mg/kg/den [0,009−0,038; 5. a 95. percentil]), nejvyšší u pacientů s CRI (0,045 mg/kg/den [0,028−0,060; 5. a 95. percentil]).

Nejnižší věk při zahájení léčby je zaznamenán u pacientů s PWS (1,5 roku u chlapců; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,0−1,9 a 1,3 roku u dívek; 95% CI 0,7−2,0). Nejvyšší věk při zahájení terapie byl u chlapců s CRI (8,0 let; 95% CI 2,2−13,9) a u dívek s deficitem SHOX (8,3 roku; 95% CI 7,3−9,4). Léčba pacientů s GHD, TS a SGA bývá v průměru zahajována mezi 6. a 8. rokem věku.

Diskuse

Odlišnosti v denní dávce jsou dané rozdílnými potřebami jednotlivých indikačních skupin. Vyšší dávky u farmakologické léčby zaručují překonání rezistence na fyziologické hladiny GH a umožňují zlepšit růstovou odpověď organismu. Včasné zahájení terapie výrazně zlepší růstovou prognózu i psychosociální vývoj, a pomáhá tedy k dosažení vyšší kvality života pacienta. Časná léčba dětí s poruchami růstu je umožněna díky přesnější a rychlejší molekulární diagnostice, která je v současné době dostupná.

Trend věku při zahájení terapie GHD, PWS a Turnerova syndromu vykazuje statisticky signifikantní klesající trend. To odráží mimo jiné skutečnost, že v letech, kdy byli pacienti zařazení v registru diagnostikováni, nebyla pro dané diagnózy léčba růstovým hormonem k dispozici. Skupiny pacientů s deficitem SHOX a s CRI nejsou příliš početné, proto zde není klesající trend statisticky významný.

Predikce finální výšky se stanovuje na základě pohlaví a upravené střední tělesné výšky rodičů, odráží ovšem i charakter poruchy, compliance a adherenci k terapii. Výsledky se daří postupně zlepšovat díky optimalizaci léčby pro dané indikační skupiny. 

Závěr

Registr REPAR shromažďuje data o dětských pacientech léčených rhGH v Česku a z dlouhodobého hlediska přispívá k optimalizaci péče o děti s poruchami růstu. Analýzou dat získáváme možnost individuálního i skupinového vyhodnocení údajů o terapii jednotlivých indikačních skupin. Výsledky mohou sloužit rovněž k dalšímu poznání účinků GH, predikci úspěchu terapie a farmakoekonomickému posouzení. Epidemiologický význam databáze spočívá v možnosti výzkumu incidence a prevalence poruch růstu u dětí. 

(kali)

Zdroj: Kodytková A., Al Lababidi E., Čermáková I. a kol. Analýza dat z celostátního registru pacientů léčených růstovým hormonem REPAR. Česko-slovenská pediatrie 2020; 75 (4): 205−212.