Využití hladiny testosteronu jako biomarkeru kvality života pacientů s karcinomem prostaty
V léčbě karcinomu prostaty se kromě chirurgické léčby uplatňuje i stereotaktická radioterapie (SBRT) a hormonální terapie. Androgen-deprivační terapie (ADT) blokuje působení nebo produkci mužských pohlavních hormonů a je indikovaná při léčbě středně a vysoce rizikových karcinomů prostaty, u kterých snižuje riziko metastazování a prodlužuje přežití. Práce odborníků z několika amerických pracovišť sledovala hladinu testosteronu během terapie a její spojitost s vývojem skóre kvality života.
Vliv léčby na kvalitu života nemocných
SBRT je bezpečnou a dobře snášenou modalitou, kterou lze využít i u pacientů v pokročilém věku. Hladinu testosteronu snižuje poměrně málo (o 10−30 %), a není tedy příčinou zvýšené únavy či sexuálních dysfunkcí. Naopak podávání agonistů gonadoliberinu (GnRH) v rámci ADT vede k poklesu produkce testosteronu, a v důsledku toho k rozvoji příznaků hypogonadismu (únava, deprese, návaly horka, pokles libida, impotence, gynekomastie a přírůstek hmotnosti).
K návratu produkce testosteronu do pásma původních hodnot dochází obvykle za 6 měsíců po ukončení hormonální léčby, tato doba však může být značně variabilní. Nedávno publikovaná studie se proto zaměřila na vývoj hormonálního profilu a související kvalitu života u pacientů v průběhu léčby ADT následované SBRT.
Metodika studie a hodnocená populace pacientů
Do retrospektivního hodnocení prospektivně získaných dat byli zařazeni pacienti s lokalizovaným karcinomem prostaty, kteří v období od ledna 2009 do května 2018 podstoupili kombinovanou léčbu neoadjuvantní ADT (3–6 měsíců užívání leuprorelinu) a SBRT (35–36,25 Gy v 5 frakcích). Jednalo se celkem o 122 mužů ve věku 55−89 let (medián 72 let), z toho 52 % bělochů a 27 % obézních (BMI > 30). Medián doby sledování činil 12 měsíců.
Hladina testosteronu byla změřena před počátkem ozařování, dále každé 3 měsíce po dobu 1 roku a následně po ukončení léčby každých 6 měsíců. Návrat hladiny testosteronu k původním hodnotám byl definován jako dosažení sérové koncentrace > 7,97 nmol/l. Sexuální dysfunkce a ostatní příznaky hypogonadismu byly hodnoceny na základě dotazníku EPIC-26 (Expanded Prostate Index Composite-26) před zahájením ADT, první den SBRT a při každé následné kontrole. Skóre z jednotlivých subdomén dotazníku byla přepočítána na stupnici 0−100 (čím nižší hodnoty bylo dosaženo, tím větší potíže pacient pociťoval).
Výsledná zjištění
Medián hodnot získaných z dotazníku EPIC-26 před hormonální terapií dosáhl 94 pro hormonální domény a 41 pro domény sexuálních funkcí. 77 % nemocných absolvovalo 3měsíční ADT, léčba ostatních trvala déle, maximálně však půl roku. Medián hladiny testosteronu před zahájením SBRT činil 0,52 nmol/l (rozpětí 0,10−3,09 mmol/l). Kvalita života hodnocená na základě dotazníku EPIC-26 v souvislosti s léčbou významně poklesla.
Při hodnocení po 12 měsících od ukončení radioterapie dosáhlo eugonadálního stavu 71 % sledovaných, a to průměrně po 4 měsících od ukončení SBRT. Po 12 měsících od ukončení radioterapie bylo rovněž dosaženo přibližně výchozích hodnot skóre kvality života.
Diskuse a závěr
Pokles hladiny testosteronu v souvislosti s hormonální terapií karcinomu prostaty vede ke snížení kvality života nemocných. Po ukončení léčby došlo u většiny mužů k návratu koncentrace testosteronu k původním hodnotám (u 71 % do 1 roku, u 76 % do 18 měsíců). Příčinou prodloužení této doby může být například vyšší věk, vyšší BMI nebo nižší výchozí hladina testosteronu. U 23 % nemocných k návratu k původním hodnotám nedošlo, u většiny z nich však byl již před zahájením léčby pravděpodobně přítomen hypogonadismus. Zlepšení kvality života hodnocené na základě hormonálních a sexuálních funkcí těsně následovalo vzestup koncentrace mužských pohlavních hormonů.
Schopnost sexuální aktivity patří k důležitým součástem života, proto je vhodné s nemocnými tuto problematiku diskutovat a poučit je o možném vývoji situace. Již pouhé povědomí o reverzibilitě sexuální dysfunkce může mít výrazný pozitivní psychologický efekt. Z výsledků citované studie vyplývá, že k monitorování kvality života během terapie karcinomu prostaty lze s poměrně velkou přesností využít sledování hladiny testosteronu.
(kali)
Zdroj: Shah S., Pepin A., Forsthoefel M. et al. Testosterone as a biomarker for quality of life (QOL) following androgen deprivation therapy (ADT) and stereotactic body radiotherapy (SBRT). Cureus 2023 Aug 31; 15 (8): e44440, doi: 10.7759/cureus.44440.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.