Příčiny, následky a možnosti řešení nárůstu tělesné hmotnosti při léčbě schizofrenie

Příčiny nárůstu tělesné hmotnosti u pacientů se schizofrenií

Ke zvýšení tělesné hmotnosti u pacientů se schizofrenií mohou přispívat negativní symptomy, jako jsou apatie či anhedonie, které narušují kontrolu pacienta nad příjmem potravy i jeho schopnost rozeznat přílišný nárůst hmotnosti. Některé pozitivní symptomy mohou naopak vést ke snížení hmotnosti, například když pacient přestane jíst, protože se „čistí“ nebo protože mu to v rámci halucinace někdo nařídil. Nárůst hmotnosti u takových nemocných může naopak znamenat zmírnění příznaků a zlepšení stavu.

Do regulace příjmu potravy zasahují některá antipsychotika. Jde zejména o látky ovlivňující serotoninergní systém, který významně ovlivňuje příjem potravy. Down-regulace receptorů 5-HT₂ stimuluje chuť k jídlu a snižuje pocit sytosti, což má za následek zvýšení kalorického příjmu a nárůst hmotnosti. Některá antipsychotika (klozapin, zotepin) a slabá neuroleptika s vysokou afinitou k histaminovým receptorům H₁ vykazují sedativní účinky a snižují pohybovou aktivitu pacienta, takže bez restrikce kalorického příjmu dochází rovněž k nárůstu hmotnosti.

Antipsychotika s anticholinergními účinky mohou vyvolávat sucho v ústech, a navozovat tak pocit žízně. Tito nemocní mnohdy pijí velké množství kaloricky bohatých nápojů a přibývají na váze. S nejvyšším nárůstem tělesné hmotnosti jsou z antipsychotik spojeny klozapin a olanzapin. Bylo zjištěno, že s jejich užíváním se pojí zvýšená hladina leptinu, hormonu zapojeného do patofyziologie obezity. V tomto případě však může jít spíše o důsledek rozvoje nadváhy/obezity, protože leptin je secernován výhradně diferencovanými adipocyty.

Následky nárůstu tělesné hmotnosti ve spojení se schizofrenií

V obecné populaci jsou nadváha a obezita spojeny se zvýšeným rizikem hypertenze, diabetu 2. typu, ischemické choroby srdeční (ICHS), osteoartritidy, spánkové apnoe a některých maligních nádorů (karcinomu endometria, prsu, prostaty a kolorekta). Vyšší riziko těchto chorob a předčasného úmrtí souvisí i s nárůstem hmotnosti v rámci normálního rozmezí. Bylo zjištěno, že jedinci, kteří po 18. roce věku naberou na váze 5–8 kg, mají 1,9násobné riziko vzniku diabetu 2. typu a 1,25násobné riziko ICHS než ti, kteří si hmotnost udržují nebo sníží. Nárůst tělesné hmotnosti v dospělosti o 11 kg je spojen s 1,7–2,5násobně zvýšeným rizikem ischemické cévní mozkové příhody (iCMP).

Zvýšenou somatickou morbiditu a o 60 % vyšší mortalitu s sebou nese již samotná přítomnost schizofrenie. Toto riziko ještě umocňuje nadváha či obezita a také časté kuřáctví pacientů se schizofrenií. Jednou z podmínek úspěšné léčby schizofrenie je dlouhodobá adherence k léčbě. Tu významně ovlivňuje profil nežádoucích účinků předepsaného přípravku. Obava z nárůstu tělesné hmotnosti při užívání antipsychotik (podobně jako u některých jiných skupin léků v léčbě jiných onemocnění) potom patří k hlavním faktorům snižujícím adherenci k užívání této medikace.

Mezi důsledky nárůstu tělesné hmotnosti navozeného antipsychotiky u pacientů se schizofrenií patří:

• zdravotní rizika (hypertenze, diabetes 2. typu, ICHS, CMP)
• stigmatizace
• neadherence k léčbě
• zhoršená kvalita života
• sociální stažení

Možnosti řešení

Prvním krokem v prevenci nadváhy/obezity pacientů léčených pro schizofrenii je identifikace jedinců náchylných k přibývání na váze. Tyto pacienty je třeba hned v počátku poučit o riziku a následcích zvýšení tělesné hmotnosti. Všem pacientům je třeba doporučit zdravý životní styl zahrnující vyváženou stravu a pravidelný pohyb. Před zahájením terapie schizofrenie by měl lékař identifikovat přítomnost rizikových faktorů pro rozvoj metabolických a kardiovaskulárních chorob a zdokumentovat případné kuřáctví a konzumaci alkoholu.

Během léčby schizofrenie je vhodné pravidelně monitorovat tělesnou hmotnost pacientů i související laboratorní parametry, jako jsou glykémie, glykovaný hemoglobin nebo hladina celkového a LDL cholesterolu. Pokud se týká farmakoterapie, je na místě volit antipsychotika s nízkým potenciálem pro zvýšení hmotnosti pacienta. Další vhodné postupy zahrnují snížení dávky antipsychotik s možným nepříznivým dopadem na tělesnou hmotnost, změnu antipsychotik při výskytu tohoto nežádoucího vedlejšího efektu a ve vybraných případech podávání antiobezitik.

Závěr

Častý rozvoj nadváhy a obezity v průběhu terapie schizofrenie má nepříznivé zdravotní důsledky a je třeba mu předcházet. Preventivní opatření zahrnují identifikaci a edukaci pacientů se sklonem k nárůstu hmotnosti, doporučení zdravé stravy a pravidelného pohybu, monitorování tělesné hmotnosti a souvisejících laboratorních hodnot během léčby a v neposlední řadě výběr vhodné medikace či případnou úpravu její dávky nebo změnu přípravku.

(zza)

Zdroj: Kurzthaler I., Fleischhacker W. W. The clinical implications of weight gain in schizophrenia. J Clin Psychiatry 2001; 62 (Suppl. 7): 32−37.