Neodolpasse v doporučeních pooperační léčby bolesti na klinice ARO a intenzivní medicíny
Pooperační péči běžně provázejí bolestivé stavy. S jejich léčbou pomocí přípravku Neodolpasse se pojí obavy z rizika vzniku krvácení a poklesu krevního tlaku. Zkušenosti s tímto neopioidním analgetikem, které lze využít při akutní bolesti různé intenzity, ovšem ani jednu z nejčastěji uváděných obav nepotvrzují.
Možnosti využití přípravku
Neodolpasse, léčivý přípravek s kombinací účinných látek diklofenak a orfenadrin, má díky obsaženému koanalgetiku širší možnosti užití než pouze k léčbě mírné bolesti, k níž by byl jinak coby neopioidní analgetikum určen. Právě centrálně působící myorelaxační složka orfenadrin zajistí efekt i při středně silné až silné bolesti. Orfenadrin působí pouze na svalovinu s patologicky zvýšeným svalovým tonusem, který vyvolává bolest. Možnosti využití přípravku jsou široké – od kostní, kloubní či svalové bolesti přes spastické stavy až po vertebrogenní algický syndrom po ortopedických či kardiochirurgických operacích a spondylochirurgických zákrocích.
Význam účinné analgezie
Dostatečně účinná analgezie je v pooperační péči nutností – pozitivně se promítá do průběhu i výsledků léčby, do procesu rehabilitace a komfortu pacienta. Nedostatečná analgezie může být příčinou nežádoucí neurovegetativní dysbalance (ataky hypertenze a tachykardie, tachypnoe), poruch spánku i kognitivních funkcí. Tyto faktory prodražují a prodlužují léčbu i délku hospitalizace.
Pilotní projekt s Neodolpasse
V rámci pilotního projektu Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče 2. LF UK a FN v Motole v Praze se pozornost soustředila na dvě nejčastěji uváděné obavy související s užitím Neodolpasse – riziko krvácení a vliv na hemodynamiku. Sledováno bylo 23 pacientů po spondylochirurgickém nebo složitějším ortopedickém zákroku. Prevence tromboembolické nemoci u nich byla vedena nízkomolekulárním heparinem s monitorovanou hladinou anti-Xa.
Problematika krvácení
Při hodnocení případného vlivu přípravku Neodolpasse na vznik krvácení bylo prováděno vyšetření viskoelastických vlastností plné krve pomocí metody ROTEM. Sledoval se reakční čas – doba do vzniku koagula, fáze koagulace i funkce trombocytů. Měření probíhalo před podáním a poté 2 a 4 hodiny po aplikaci přípravku. Na základě vyšetření u pacientů, kterým byl Neodolpasse podán, lze konstatovat, že přípravek nemá vliv na kvalitu vzniklého koagula, jeho sílu, rychlost tvorby a následnou fibrinolýzu.
Neodolpasse a hemodynamika
U stejné skupiny pacientů byla v rámci projektu sledována také hemodynamika s cílem posoudit, zda jsou obavy z poklesu krevního tlaku po použití Neodolpasse oprávněné. Na základě kontinuálního monitorování EKG, měření krevního tlaku a v některých případech i srdečního výdeje probíhajícího u pacientů bez inotropní či vazopresorické podpory a následného hodnocení parametrů nebyly prokázány statisticky významné rozdíly v tepové frekvenci, hodnotách krevního tlaku a srdečního výdeje. Neodolpasse tedy neovlivňuje hemodynamiku pacientů.
(pak)
Zdroj: Vymazal T. Neodolpasse v doporučeních pooperační léčby bolesti na klinice ARO a intenzivní medicíny. Přednáška, 2017.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.